Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Kosmonautika

Evropa míří stále výše

Vedení Evropské kosmické agentury (ESA) odsouhlasilo uvolnění financí na další vývoj Ariane 5 a budoucích nosičů. V rámci projektu "Soyuz na kosmickém centru Guiana" dojde k úzké spolupráci s Ruskem. Nosiče Soyuz by měly z centra Arienspace stratovat již v roce 2006.

Zdroj: ESA

František Martinek Exoplanety

Atmosféra exoplanety obsahuje kyslík!

HD209458b.jpg
Před několika dny bylo oznámeno, že v atmosféře exoplanety, obíhající kolem hvězdy s označením HD 209458 v souhvězdí Pegasa, se nachází kyslík a uhlík. Přítomnost kyslíku a uhlíku je nezbytně nutná pro případnou existenci živých organismů. Avšak neradujte se předčasně. Jakýkoliv život je na této planetě zcela vyloučen - podmínky pro život zde nejsou zrovna příznivé.
Pavel Marek Ostatní

SKYMASTER v roce 2003 a 2004

Soukromou amatérskou hvězdárnu SKYMASTER najdete v Hradci Králové v rekreační oblasti Borovinka (blíže na http://www.skymaster.cz). Zahájila svoji činnost na jaře roku 2003 a hvězdárnou již prošlo na několik desítek návštěvníků. V roce 2003 se převážně soustředila na dokončování celé koncepce hvězdárny a v roce 2004 by mělo dojít k definitivnímu dokončení kvalitního astronomického centra pro zájemce s hlubším zájmem o astronomii.

Petr Bartoš Kosmonautika

Souboj nebo spolupráce na cestě k Marsu?

Není to mnoho let, kdy byl spoluprací ukončen souboj mezi Ruskem a USA v oblasti orbitální stanice. Na obzoru je souboj USA a Číny o "znovu"dobytí Měsíce a nyní další, tektokrát o přistání lidské posádky na Marsu. Vyzyvatelem NASA (USA) je tentokrát ESA (Evropská kosmická agentura).
František Martinek Ostatní

Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně?

hipparcos-w.jpg
Nedávno uskutečněná měření vzdálenosti otevřené hvězdokupy Plejády (M 45) v souhvězdí Býka učinila přítrž lehké panice, která se šířila v astronomických kruzích od roku 1997. Tehdy se objevily pochybnosti o přesnosti metod, používaných k určování vzdáleností hvězd, a v návaznosti na to o správnosti našich představ o velikosti a vývoji vesmíru. Jak prohlásil Valerij Makarov z Kalifornského technologického institutu (Caltech), veškerá určení vzdáleností velmi vzdálených objektů vycházejí ze zjištěných vzdáleností objektů blízkých. Jedním z "milníků" ve vesmíru je vzdálenost hvězdokupy Plejády.
Jiří Dušek Multimédia

Celý vesmír na jediné mapě!

Představte si, že naši planetu, Měsíc, Sluneční soustavu, všechny viditelné hvězdy, celou Galaxii, Místní skupinu galaxií, ostatní kupy galaxií a dokonce i horizont událostí, kam už z principu vidět nemůžeme, umístíte do jedné, jediné mapy... Zdá se vám tato představa přitažená za vlasy? Ani náhodou! Taková mapa skutečně existuje -- obsahuje reálné objekty a poskytuje zcela unikátní pohled na vesmír jako celek.

Petr Bartoš Kosmonautika

Opportunity opustil mateřskou sondu

První výjezd Roveru Opportunity
První výjezd Roveru Opportunity
Rover Oppurtinity opustil 31.1.2004 mateřskou sondu a tak jsou poprvé v historii kosmického výzkumu aktivní dva roboty na jedné planetě v jeden okamžik. Nyní se můžeme těšit na první výsledky jeho práce. Prvním cílem jsou nejbližší horniny vystupující z písčitého okolí sondy.
František Martinek Sluneční soustava

NASA bude pátrat po vulkanoidech

Vulcanoid-Art.jpg
Minulý týden NASA dopravila do kosmického prostoru na palubě suborbitální rakety Black Brant mimořádný komplex přístrojů, který je určen mj. k pátrání po nových planetkách ve sluneční soustavě, tzv. vulkanoidech. Vulkanoidy byly pojmenovány podle římského boha ohně a zpracování kovů Vulkána. Jméno Vulkán již dříve navrhovali někteří astronomové pro případnou planetu, obíhající blíže ke Slunci než Merkur.
Petr Bartoš Kosmonautika

Opportunity také s problémy?

Po nedělním přistání byla kosmická sonda Opportunity ve vynikajícím technickém stavu. Podle posledních zpráv ovšem došlo k znepokojení, které vyvolal patnáctiwatový pokles výkonu.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Okolí Opportunity

Sol3_mosaic_left-B003R1_br2.jpg

Nový snímek roveru Opportunity odhaluje tenké skalní vrstvy skal v okolí svého přistání. Podle geologů jsou některé vrstvy tenčí než prst, což ukazuje na vznik ze sedimentů přinesených vodou či větrem případně z dopadajícího vulkanického prachu.

Jiří Dušek Kosmonautika

Malé zamyšlení nad smysluplností kosmického výzkumu

Tuto otázku si snad každý den a možná i každou minutu položí alespoň jeden člověk na naší planetě: "Má smysl investovat ohromující miliardy dolarů do výzkumu malých kousků Měsíce či Marsu, když je v dnešním světě tolik bídy? Nebylo by vhodnější řešit spíše své vlastní problémy a teprve pak se věnovat vznešenému výzkumu nekonečně vzdálených galaxií?"

František Martinek Multimédia

"Oprášené" snímky z povrchu Venuše

Venera14Camera2.jpg
Americký počítačový expert Don P. Mitchell nově zpracoval a "vylepšil" fotografie povrchu Venuše, které pořídily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století sovětské sondy Veněra. Mitchell si opatřil původní verze snímků, které na Zemi předaly přistávací moduly sond Veněra 9, Veněra 10, Veněra 13 a Veněra 14. K jejich zpracování použil současné technologie a postupy počítačového zpracování - použil různé filtry a ty části obrázků, které byly rušeny šumem, obnovil pomocí algoritmu Bertalmio.
Marek Česal Ostatní

Astronomický seminář učitelů fyziky

Hvězdárna v Rokycanech, HaP Plzeň a Pedagogická fakulta ZČU pořádají Astronomický seminář učitelů fyziky. Cílem semináře je seznámit učitele s novinkami v astronomii, kosmologii, kosmonautice a trochu jim tento obor přiblížit.

Frederik Velinský Multimédia

ČRo: MER jako živý

Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model Mars Exploration Roveru (MER), průzkumného vozidla, vyrobeného americkými vědci ve dvou identických exemplářích - Spirit a Opportunity. Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.

Kamil Hornoch Hvězdy

První letošní nova objevena z ČR

Večer 22. ledna Kamil Hornoch objevil další novu v M31. Jedná se o první letošní novu objevenou v této galaxii. Od posledního objevu uplynulo 30 dní. Celkově se jedná o devátou extragalaktickou novu objevenou z ČR.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »