Právě vyšlo nové číslo JihoČASu - nepravidelného zpravodaje ČAS - pobočky České Budějovice.JihoČAS na internetu - http://www.hvezcb.cz/jihocas
Obsah:
Ladislav Schmied: Sluneční činnost v I. pololetí 2002
František Vaclík: Polární záře
Milan Blažek: Předpovídáme podle červánků
František Vaclík: Dobsonova montáž dalekohledu
František Vaclík: Besednické vltavíny
Různé, astroklevetník
Jana Tichá: Povodeň v českobudějovickém planetáriu
Přibližně každých deset let dojde ve vrchních vrstvách atmosféry Země k výbuchu srovnatelnému se třemi hirošimskými bombami. Tyto exploze nemají původ v zakázaných nukleárních testech. Jedná se o kolize Země s asteroidy. Podrobnou studii založenou na datech z vojenských družic vypracoval tým pod vedením Petera Browna z University of Western Ontario. Výsledky jsou poměrně optimistické.
Poprvé se podařilo pozorovat dvě supermasivní černé díry v jedé galaxii. Tyto dvě černé díry se obíhají a během několika set milionů let se spojí v jedinou. Tento objev ukazuje, že černé díry se mohou zvětšovat splynutím dvou menších děr. Spojení dvou černých děr by mělo být zaznamenáno budoucími detektory gravitačních vln umístěných ve vesmíru.
 | Hledáte zajímavý dárek k Vánocům pro své blízké nebo přátele? Darujte jim předplatné časopisu Astropis! Společnost Astropis nyní nabízí originální dárek - roční předplatné časopisu Astropis formou Dárkového listu. Bližší informace a on-line objednávka. |
Ve shonu okolo Leonid jsme zcela přehlédli významné datum - 17.11. Se zpožděním blahopřejeme k prvnímu výročí "prohlédnutí" KLENOTu.
Státní svátek 17.listopad je v českém kalendáři dnem několika významných událostí (1939, 1989) z novodobé české historie. Loňského roku se pro astronomy z Observatoře Kleť stalo tohle datum speciálním svátkem ještě z dalšího důvodu. Shodou okolností (nikoliv záměrně) byl 17. listopad 2001 dnem takzvaného "prvního světla" při budování nového unikátního kleťského dalekohledu KLENOT.
Více na serveru http://www.planetky.cz/
Naše skupina -19 pozorovatelů z pražské Štefánikovy hvězdárny - urazila v noci z 18. na 19. listopadu 276 km do cíle, který zvolila k pozorování meteorického deště Leonid podle aktuální meteorologické situace. V pahorkatině Chřiby v těsném sousedství hradu Buchlov jsme pak měli možnost pozorovat celý nárůst i pokles aktivity Leonid kolem prvního maxima, které bylo vidět z Evropy. Pozorovali jsme od 4:00 SEČ do rozednění. Zvýšenou aktivitu roje jsme zaznamenali v časovém úseku 4:45 5:30 SEČ.
Kdo měl letos štěstí na počasí, mohl sledovat Leonidy. Krásný snímek bolidu nám do redakce zaslal pan Radim Němec z Kyjova.Pokud jste pozorovali nějaký bolid, nahlašte jej na stránkáchHlášení o pozorování bolidu na stránkách Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Zítra - 19.11.2002 by nad naším územím měla být viditelná zvýšená aktivita meteorického roje Leonid. Předpověď počasí není nejpříznivější, ale vyplatí se vstát a pozorovat - rok 2002 je poslední šancí na pozorování meteorického deště tohoto roje. Další déšť se neočekává dříve než v roce 2098. Předpokládá se, že v případě jasného počasí by mohlo být pozorováno více než 10 meteorů za minutu.
HST získal velmi kvalitní snímek planetární mlhoviny NGC 6369. Tato mlhovina je pro svůj vzhled občas nazývána "malý duch", neboť se objevuje jako malý, mlhavý obláček obklopující slabou, chladnoucí centrální hvězdu. NGC 6369 leží v souhvězdí Hadonoše ve vzdálenosti 2000-5000 světelných let od Země.
Povětroň 5/2002.Událostí číslo jedna v ASHK za poslední měsíce bylo uvedenído provozu nového dalekohledu na automatické montáži. Pojmenovalijsme jej po Janu Šindelovi, významném hradeckém rodákovi. Podrobnéinformace přinášejí hned čtyři úvodní články.
5. Listopadu dostala sonda Venus Express zelenou. Vědecká komise jednomyslně odsouhlasila realizaci této mise. Komise se shodla i na řešení financování této sondy. Financování do té doby vrhalo pochybnosti na realizaci celého projektu.
Zlomek vteřiny po Velkém třesku byla všechna hmota rozdělena na základní stavební kameny. Původní, nerozdělená hmota navždy zmizela. Přesto vědci předpokládají, že takováto hmota existuje i v dnešním vesmíru - v jádrech velmi hustých objektů - v takzvaných neutronových hvězdách. Zajímavé výsledky založené na pozorování neutronové hvězdy EXO 0748-676 jsou publikovány v listopadovém čísle časopise Nature.
Známý radioteleskop v Jodrell Bank na severozápadě Anglie má po dvou letech práce zcela novou odraznou vrstvu. Tato úprava výrazně zlepšila citlivost 45 let starého teleskopu.
STS-113 bude šestnáctý let raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Raketoplán Endeavour bude pokračovat v rozšiřování stanice. Ke stanici dopravívnější díl P1.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 42
Podle předpovědí odborníků je letošní rok na dlouhá desetiletí posledním, kdy bude možné pozorovat meteorický déšť z roje Leonid. Pro pozorovatele v Evropě nastane maximum v pět hodin ráno v úterý 19. listopadu. Třebaže pozorování bude rušeno svitem Měsíce v úplňku, mělo by být v případě jasného počasí viditelných více než 10 meteorů za minutu.
V pátek 8.11.2002 v 24:00 UT proběhne v centru John C. Stennis test hlavního motoru raketoplánu. Poprvé v historii bude průběh testu možno sledovat na internetu.
Dnes se mi dostala nemilá informace, že možná další hvězdárna zmizí ze světa. O které hvězdárně mluvím se dočtete dále.
V průběhu letošního roku provede Čína poslední nepilotovaný start kosmické lodi před vysláním svého kosmonauta na oběžnou dráhu Země.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4