Vyhledávání v článcích
seminář Kosmonautika
Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s MěÚ města Valašské Meziříčí a s Valašskou astronomickou společností pořádá ve dnech 22. až 24. listopadu 2002 v přednáškovém sále hvězdárny seminář na téma KOSMONAUTIKANejstarší hvězda
Již několik let astronomové intenzivně hledají hvězdy pocházející z první generace hvězd v Galaxii. Tyto hvězdy jsou složeny výhradně z vodíku a helia pocházejících z Velkého Třesku. Zatím nebyly takovéto hvězdy nalezeny a vznikly pochyby, zda takovéto hvězdy ještě v současnosti existují. Poslední objev ukazuje možnost nalezení takovýchto hvězdných reliktů z dob vznikajícího Vesmíru a tím studovat "neznečištěný" materiál pocházející z Velkého Třesku.
Planetka 1997 XF11 je zpět
Planetka o průměru jednoho kilometru, která byla objevena před pěti lety, způsobila krátce poté paniku. Média se tehdy okamžitě "chytla" malé pravděpodobnosti možné srážky se Zemí v roce 2028. Dodatečná pozorování tehdy ukázala, že minimální vzdálenost, na kterou se k Zemi v daném roce planetka přiblíží, bude 2,5 násobek vzdálenosti Měsíce. Srážka tedy byla vyloučena podobně jako v řadě případů v průběhu následujících let. Planetka se nyní k Zemi vrátila.Vesmírná turistika
Výlety do vesmíru se mohou stát mnohem dostupnějšími než dnes. Použitím modernějších raket a opakovaným využíváním jejich komponent je možné zlevnit jeden výlet na pouhých $15 000.
Poslouchání na Europě
Zcela netradiční a přitom velmi elegantní metodu k průzkumu vnitřní struktury Jupiterova měsíce Europa navrhuje americký oceánolog z MIT. Místo vypravení nákladné sondy, která by se provrtala skrz ledovou kůru, by mohlo stačit vysadit na povrchu tohoto měsíce "elektronické ucho".
Vesmírný kolaps
Nepředstavujme si, že žijeme v mladém vesmíru. Podle dvou amerických profesorůje vesmír Uprostřed doby svého trvání.
Navdory současným pozorováním tvrdí profesor Andrei Linde a jeho žena ze Standfordské univerzity,že rozpínání vesmíru v relativně krátké době přejde v smršťování.
Toto tvrzení zakládají na novém pojetí "temné energie", která podstatným způsobem ovlivňuje vývoj vesmíru.
50 mil euro pro nové sondy
ESA v příštích letech utratí 50 milionů euro projekt sond nové generace. Ty budou levnější a chytřejší. Plán je založen na komponentách použitelných pro různé sondy. Nové sondy se tedy nebudou připravovat od nuly, ale základní sytémy budou připraveny.
ALMA
21. října 2002 podepsala ministrině zahraničí Chilské republiky María Soledad Alvear a zástupce ESO Dr. Catherine Cesarsky dohodu, která opravňuje ESO založit novou observatoř v Chile.
Toto nové centrum bude Atacama Large Millimeter Array (ALMA) - největší pozemní astrnomický projekt pro příští desetiletí.
V838 Mon - další model vysvětlující její nezvyklé chování
Dosud veškeré astrofyzikální modely předpokládaly, že zdrojem energie pro V838 Mon byly překotné termonukleární reakce. Dle názoru Izraelce Sokera a Poláka Tylenda dokáže poskytnout pro zjasnění dostatek energie také přeměna gravitační energie získaná dopadem materiálu na centrální hvězdu, respektive spojení dvou hvězd podobně jako v případě modrých opozdilců (příslušníci hvězdokup, jejichž stáří a hmotnost vylučuje, aby vznikli současně se zbytkem hvězdokupy).
Sluneční energie
Převážná část energie Země pochází z nitra Slunce. Jen malá část energie na naší planetě uchovávaná v rotaci Země a v radioaktivních prvcích pochází ze sluneční mlhoviny. To je velmi stará energie, kterou naše planeta uchovává jako dědictví od doby, kdy vznikla. Zděděná energie je jen zlomkem z celkového množství energie Země, zatímco podstatná část energie naší planety je "nová", neboť byla uvolněna před nedávnem v nitru Slunce.
2002 AA29 - souputník Země
Mezinárodní tým astronomů objevil planetku sledující Zemi na její oběžné dráze. Tato planetka se přibližně za 600 let stane nestabilním satelitem Země. V říjnovém vydání MPC žurnálu oznámili, že planetka 2002 AA29 sleduje Zemi na "spirálovité" oběžné dráze a každých 95 let se těsně přiblíží k Zemi. K příštímu přiblížení dojde 9. ledna 2003. Při tomto přiblížení bude planetka daleko za drahou Měsíce a bude detekovatelná pouze velkými astronomickými přístroji. Planetka sice obíhá Slunce na stejné dráze jako Země, ale díky společnému působení gravitačních sil Slunce a Země je Země chráněna před srážkou s touto planetkou.
Astronómovia objavili doteraz najmenšiu galaxiu
Pomocou Hubblovho vesmírneho teleskopu objavili astronómovia doteraz najmladšiu a najmenšiu galaxiu. Tento modrý trpaslík podporuje novú teóriu o vzniku vežkých a malých hviezdnych systémov, informoval The Astrophysical Journal.
Celý vesmír je popretkávaný sieťou galaxií, ktoré obklopujú nespočetné množstvo "dutých priestorov" - obrovských oblastí, v ktorých nie je skoro žiadna hmota. Ale aj z toho mála, ktoré neodčerpali príťažlivé sily vežkých galaxií, môžu vzniknúť hviezdy, potom hviezdokopy a dokonca aj galaxie.
Pokračování: SME
Konference o výzkumu proměnných hvězd
Dovolujeme si vás pozvat na letošní konferenci o výzkumu proměnných hvězd, která se koná ve dnech 22.-24. 11. 2002 v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně.Blizsi informace a on-line přihlášku naleznete na WWW stránkách BRNO - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS http://var.astro.cz/brno.
Všichni zájemci o stelární astronomii jsou srdečně zváni.
ČAS opět na veletrhu
Česká astronomická společnost se v roce 2002 zúčastnila 12. Podzimního knižního trhu v Havlíčkově Brodě, a to včetně přednášek, autogramiády atd.Česká astronomická společnost měla k dispozici na veletrhu stánek v prvním patře KD Ostrov, ve kterém byla umístěna prezentace ČAS, jejích složek, publikací, KR. Kromě ČAS se na prezentaci podíleli: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Nakladatelství Aldebaran a Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí.
podrobnosti naleznete na: 12. Podzimní knižní trh 2002
Nové číslo zpravodaje JihoČAS
V říjnu 2002 vyšlo nové číslo zpravodaje Pobočky ČAS v Českých Budějovicích - JihoČAS 3/2002.Černá díra ve středu Mléčné dráhy
Ve středu naší Galaxie se s vysokou pravděpodobností nachází černá díra. Tento závěr vyplývá z pozorování pohybů hvězd v těsné blízkosti galaktickéoho centra.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 41
Cena Littera Astronomica bude předána v Havlíčkově Brodě
Nová cena České astronomické společnosti - Littera Astronomica - je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Cena se bude udělovat jednou v roce, a to při příležitosti konání Podzimního knižního trhu v Havlíčkově Brodě. Česká astronomická společnost udělila historicky první cenu Littera Astronomica 2002 přednímu českému astronomovi Josipu Kleczkovi za významný přínos v oblasti astronomické literatury. Cena bude slavnostně předána v pátek 18. října 2002 na 12. Podzimním knižním trhu v Havlíčkově Brodě. Laureát přednese přednášku a zúčastní se autogramiády.
Českobudějovické planetárium opět otevřeno
Od pondělí 14.října je pro veřejnost opět otevřena Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích. Budova a technické zázemí planetária v parku na soutoku Vltavy a Malše bylo postiženo srpnovou povodní. V polovině října skončila první fáze oprav, která umožnila znovuobnovení provozu jediného jihočeského planetária pro veřejnost. První exkurze z českobudějovických škol navštívily planetárium hned 14.října a mnoho dalších je objednáno na následující dny a týdny.
Týden vědy a techniky 2002
V rámci týdne vědy a techniky 2002 proběhne exkurze na Astronomickém ústavu AV ČR a to v termínu 18.-20. října 2002 (9:00-17:00 h).
Témata exkurzí: Prohlídka muzea (historické přístroje, dokumenty a doklady v návaznosti na vývoj astronomie a jejího základního výzkumu v ČR, biografie zakladatele J. Friče, vznik a vývoj hvězdárny), prohlídka 2m dalekohledu, v případě jasného počasí možnost pozorování noční oblohy, promítání filmů ČT, výsledky práce badatelských týmů, pořady natočené ke 100. výročí hvězdárny.
Program akcí Týdne vědy a techniky 2002.
