
Astronomická část Noci vědců 2015 proběhla na více než 20 místech pod křídly České astronomické společnosti. Na českých hvězdárnách a dalších zajímavých místech v České republice se přišlo podívat na program na 8 500 návštěvníků. Celkově Noc vědců 2015 navštívilo na více než 50 místech na 42 000 lidí. Fotografie z některých míst astronomické části Noci vědců přikládáme a přidáváme i některé zprávy o průběhu akce.

Prázdninová sezóna meteorických rojů byla poměrně chudá na velmi jasné meteory (bolidy). Dne 18.9.2015 v ranních hodinách byl kamerovými systémy sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenán velmi jasný bolid, jehož relativní jasnost přesáhla jasnost Měsíce v úplňku. Kromě kamerových systémů byl tento bolid pozorován také vizuálně z mnoha míst v České a Slovenské republice.

Modří nadobři patří mezi nejsvítivější hvězdy ve vesmíru. Však považte: Vega v souhvězdí Lyry a Deneb v souhvězdí Labutě mají na pozemské obloze přibližně stejnou zdánlivou jasnost. Avšak zatímco Vega je prakticky sousedkou Slunce (ve vzdálenosti 25 světelných let), tak Deneb platí za velmi vzdáleného pozorovatele, jeho odhadovaná vzdálenost každopádně přesahuje 2000 světelných let. Deneb je tedy přinejmenším 5000krát svítivější než Vega. Modří nadobři jsou známi také svojí proměnností mající původ v pulsacích a hvězdném větru. Michaela Kraus z ASU zevrubně studovala zástupce této skupiny zajímavých hvězd s cílem určit, zda mezi pulsacemi a proměnami hvězdného větru není příčinná souvislost.

NASA a její průzkumné automaty nedávno přinesly další střípek do příběhu planety Mars a ukázaly něco, co mohou být stopy po nedávném průtoku slané vody. Co by to znamenalo pro pátrání po možnostech tamního života?

Ani poslední letní měsíc pro obyvatele nad rovníkem, srpen, se co do nově nalezených komet příliš nepředvedl. Objeveny byly stejně jako v červnu celkem 4 nové vlasatice. Díky dvěma dalším kometám, které byly pozorovány již ve druhém návratu a dostaly tak číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, byl však srpen v kategorii součtu objevených a znovuobjevených komet nejúspěšnějším z letních měsíců. O jaké nové či staronové komety se jedná? A bude některá z nich viditelná vizuálně? O tom si můžete přečíst zde.

V pondělí 28. září 2015 na svátek sv. Václava nastalo pěkné úplné zatmění Měsíce, které jsme mohli pozorovat v celém jeho průběhu. Tedy pokud počasí dovolilo. Toto zatmění bylo mimořádné tím, že nastalo při tzv. superúplňku, kdy Měsíc byl o něco blíže Zemi. Do redakce pochopitelně dorazilo mnoho krásných snímků a vy si je teď můžete všechny prohlédnout. Pokud jste ještě své snímky nezaslali a chcete se o ně podělit také, využijte formulář pro vložení. Autorům všech došlých fotek děkujeme a těšíme se na další!
Aktualizováno: 2. 10. 2015 v 6:42 SELČ

Koho by před dvaceti lety napadlo, když 2. prosince 1995 nosná raketa Atlas dopravila na oběžnou dráhu téměř dvoutunovou sondu SOHO, že půjde o našeho nejúspěšnějšího lovce vlasatic? Dnes už dělíme historii objevů těchto fascinujících ledových cestovatelů sluneční soustavou na dobu před touto sondou a po ní. 13. září letošního roku se v datech kosmického detektoru Solar and Heliospheric Observatory objevila jubilejní kometa s pořadovým číslem 3 000.

Přehled událostí na obloze od 28. 9. do 4. 10. 2015. Nastává úplněk a s ním zatmění Měsíce. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se opět zvyšuje. New Horizons poslala barevné detailní snímky Pluta.

Curiosity se nyní plynule posouvá dál na jihovýchod podél tmavých dun, které lemují úpatí kopce Aeolis Mons, známého také jako Mt. Sharp. Než se robot dostane mezi vysoké skalní srázy v úbočí hory, musí překonat dunové pole tmavého písku. To bylo zatím řešeno tak, že se Curiosity posouvá jižněji, kde postupně duny končí. Na posledních snímcích, které nám robot přináší, se objevily natolik bizarní útvary, že se nejde na ně nepodívat.

Udivující geologie Pluta v jediném záběru. I to je aktuálně publikovaný snímek Pluta ve velmi vysokém rozlišení, který se objevil ve čtvrtek 24. 9. 2015 na webu NASA. Snímek pořízený barevnou kamerou je publikován ve zvýrazněných barvách, které dobře odlišují oblasti s různým složením povrchu. Podívejme se na vybrané části i celkový záběr.

V pondělí 28. září 2015, na státní svátek sv. Václava, spatříme v časných ranních hodinách úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused se vnoří do stínu Země a díky zemské atmosféře, která láme do zemského stínu načervenalý odstín slunečního záření, chytne Měsíc nezvyklý naoranžovělý až narudlý nádech. Úkaz bude v Česku pozorovatelný takřka v celém průběhu. Fáze úplného zatmění potrvá 1 hodinu 12 minut. Znovu takový úkaz spatříme až v roce 2018.

Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Fričova 298, 251 65 Ondřejov vyhlašuje výběrové řízení na místo technika bolidové sítě. Bolidová síť je dlouhodobý vědecký program na pozorování jasných meteorů – bolidů. V současné době sestává z třinácti fotografických stanic rozmístěných na území České republiky a několika spolupracujících stanovišť na území sousedních států.

Článek o experimentu se sluneční plachetnicí jsem odsouval z mnoha důvodů – laskavý čtenář si tak mohl v klidu počíst zvláště o družicovém výzkumu jisté ex-planety či průletu jakési komety přísluním pod bezprostředním dohledem kosmické sondy.

V pondělí brzy ráno 28. 9. 2015 na státní svátek sv. Václava od 3:00 SELČ se uskuteční v zahradě Františkánského kláštera v Kadani pozorování úplného zatmění Měsíce pro širokou veřejnost s RNDr. Pavlem Pintrem, Ph.D.

Letošní podzim je na jasné komety až nezvykle chudý. Kometu C/2014 Q2 (Lovejoy), jež byla na začátku roku viditelná pouhým okem a ještě nyní si drží jasnost poblíž 11 mag, prozatím žádná kometa v dosahu alespoň binokulárů nenahradila. Bylo to také dílo smůly, protože jižní polokoule od té doby zažila dvě komety pro malé triedry – C/2015 G2 (MASTER) a C/2014 Q1 (PanSTARRS) – s maximy jasnosti 6 mag, respektive 4 mag. K devíti magnitudám se pak na jižním nebi dostala i krátkoperiodická vlasatice 88P/Howell. A zatímco obyvatelé pod rovníkem si nyní pro změnu opět užívají díky kometě 6. hvězdné velikosti C/2013 US10 (Catalina), my si na tento objekt budeme muset počkat do přelomu listopadu a prosince. Jiskřička naděje, že uvidíme poměrně jasnou kometu i předtím, ovšem v posledních několika týdnech stoupla.

Poměrně nenápadně a líně pokračuje v USA vývoj superrakety a lodě Orion pro pilotované lety mimo zemskou orbitu. Po premiéře obřího nosiče SLS v roce 2018 bude načase vyslat astronauty k Měsíci, aby byl Orion otestován kompletně. Nebude to však možná až tak jednoduché, jak ukázalo nejnovější přezkoumání postupu práce.

Tento snímek zachycuje Trpasličí galaxii v souhvězdí Sochaře (Sculptor Dwarf Galaxy), která je blízkým sousedem naší Galaxie. Byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři ESO/La Silla v Chile. Přes svou blízkost mají obě galaxie velmi odlišnou minulost i současný vzhled. Galaxie na snímku je mnohem menší a starší než naše Galaxie, proto je vhodným objektem ke studiu vývoje hvězd i galaxií od počátků vesmíru až do současnosti. Jedná se však o velmi slabý objekt a jeho pozorování není jednoduché.

Přehled událostí na obloze od 21. 9. do 27. 9. 2015. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem, blíží se jeho zatmění. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Ráno je vidět Venuše, Mars a Jupiter a také zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce je nízká. Úchvatné snímky Pluta dorazily i během druhého týdne stahování nových dat. Nastává podzimní rovnodennost.

V sobotu 19. září si připomeneme osmdesát let od narození slovenského astronoma Milana Antala. Je znám zejména jako objevitel několika desítek planetek.

Vždy, když už si říkáme, jak úžasné obrázky nám sonda New Horizons poslala od Pluta, překvapí nás nový obrázek. NASA naštěstí zvolila politiku týdenních aktualizací a tak tu máme novou várku obrázků, z nichž ten úvodní je zase zřejmě ten nejúžasnější, jaký jsme mohli dosud spatřit.