Mapa oblohy 4. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2012.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer najdeme poblíž jihu Jupiter, v druhé polovině noci je nejlépe vidět Mars a Saturn. Ranní kometa Garradd je stále lépe viditelná. Končí večerní přelety stanice ISS. Nastává maximum roje Kvadrantid.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
ESO E-ELT se stava skutecnosti tz1150Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (050/2011): Řídící orgán Evropské jižní observatoře ESO Coucil odsouhlasil rozpočet ESO na rok 2012. Ten zahrnuje přípravné práce na komunikaci vedoucí do budoucího umístění dalekohledu E-ELT na Cerro Armazones a zahájení vývoje některých náročných optických součástí dalekohledu. Jelikož některé z členských států ESO již odsouhlasily svou část požadovaných dodatečných prostředků, je konečné schválení celého programu E-ELT očekáváno v polovině roku 2012.
Kometa Lovejoy před rozbřeskem 26. prosince 2011. Autor: Yuri BeletskyFascinující představení předvádí kometa Lovejoy na jižní obloze po průletu těsně nad povrchem Slunce, který fantasticky přežila, viz článek Kometa Lovejoy olízla Slunce a žije. Již první snímky komety vzdalující se od Slunce, které provedl tým českých astronomů pracujících s robotickým dalekohledem FRAM, ukazovaly výrazně jasnější objekt než před průletem u Slunce.
Během uplynulých dnů se tak vyrojilo značné množství nádherných fotografií i videí komety Lovejoy na obloze!
polární záře z ISS, credit: NASANa našich setkáních s veřejností mimo jiné ukazujeme to nejzajímavější, co se za poslední
měsíc na obloze a v kosmonautice událo. Nedílnou a velmi oblíbenou součástí je prezentace mnohdy až dechberoucích videoukázek.
Vzhledem k ohlasům a žádostem na jejich odkazování vznikl první díl nového seriálu, v němž pro vás budeme vybírat videa známá a
doufejme i dosud neznámá.
Díry v oblasti Tyagaraja. Autor: NASAAmerická planetární sonda MESSENGER objevila zvláštní jámy na povrchu Merkuru. Snímky pořízené z oběžné dráhy odhalují tisíce neobvyklých prohlubní na různých místech planety. Rozměry jam se pohybují od 20 m do cca 1600 m v průměru a jejich hloubky dosahují 20 až 40 m. Nikdo zatím neví, jak vznikly.
Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě.V roce 2012 čekají Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy velké změny. Na konci listopadu roku 2011 bylo schváleno financování projektu, který si klade za cíl přebudovat naši instituci do zcela nové podoby. Dva hlavní prvky naší současné činnosti - tedy projekce v planetáriu a veřejná pozorování na hvězdárně - budou zachovány, současně však dojde k jejich modernizaci a vytvoření nového programu pro vás, naše návštěvníky z řad žáků, studentů i široké veřejnosti.
Srpek Venuše v dalekohleduPo Slunci a Měsíci je Venuše třetím nejjasnějším objektem na obloze. V maximu dosahuje hvězdné velikost -4,3 mag. Müller (jak uvádí J. M. Mohr, 1954) kdysi odvodil z pozorování empirický vztah, podle něhož nastává toto maximum pro fázový úhel 125° (měřeno od horní konjunkce, kdy je Slunce mezi Venuší a Zemí). V tomto článku se pokusíme o stanovení polohy kdy nastává maximum na základě geometrických úvah.
Hvězdárna a planetárium v Hradci KrálovéVesmír jako na dlani budou mít před sebou návštěvníci připravovaného digitálního planetária, které se začne stavět v Hradci Králové v létě příštího roku. Na projekt se Královéhradeckému kraji podařilo získat více než 100 milionů korun z Evropské unie a státního rozpočtu. Nové planetárium s unikátním projekčním systémem a kapacitou kolem stovky sedadel by mělo být dokončeno do konce roku 2014.
Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT Lovci nepolapitelných neutrin budou mít brzy k dispozici největší a nejvýkonnější aparaturu: obrovský neutrinový teleskop KM3NeT (Cubic Kilometre Neutrino Telescope), který v současné době vyvíjí společenství 40 institucí z deseti evropských států: z Francie, Holandska, Irska, Itálie, Kypru, Německa, Řecka, Španělska, Velké Británie a Rumunska. V budoucnu se nepochybně připojí i další země.
Mapa oblohy 28. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 26. 12. 2011 do 1. 1. 2012.
Měsíc a Venuše jsou vidět večer. První půlka noci patří Jupiteru, v druhé jsou nejlépe vidět Mars a Saturn. Ráno za svítání ještě končí viditelnost Merkuru. Jižní obloze vévodí kometa Lovejoy, my můžeme zkusit ráno kometu Garradd. Stanice ISS pokračuje večerními přelety a má opět úplnou posádku. Ztracený Fobos-Grunt přelétá ráno. Pěkný rok 2012 všem příznivcům astronomie a kosmonautiky.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře GiottaTakzvaná Betlehemská hviezda (česky Betlémská) sa podľa Biblie zjavila trom kráľom, ktorí sa prišli z východu pokloniť malému Ježiškovi. Pravdou je, že ju spomína iba jediný zo štyroch evanjelistov, a to Matúš slovami: "A hľa, hviezda, ktorú videli na východe, išla pred nimi, až sa zastavila nad miestom, kde bolo dieťa." (Mt 2, 9). Dodnes si však astronómovia nie sú úplne istí, o aký objekt v skutočnosti išlo. S určitosťou ale vieme povedať, že to nebola obyčajná hviezda.
Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblakuAstronomové získali důkazy o existenci pulsaru v pozůstatku po výbuchu supernovy v Malém Magellanově oblaku. Pozorování rentgenového záření pomocí kosmických observatoří Chandra a Newton ukázala, že pulsar rotuje mimořádně pomalu - jednou dokola se otočí za 18 minut. Objekt pojmenovaný SXP 1062 se nachází poblíž nápadné oblasti prachu a plynu (pozorovatelné ve viditelném světle), kde se rodí nové hvězdy.
Fáze Venuše. Autor: Chris Proctor, TBGS ObservatoryPo dlouhé době se na večerní oblohu vrací planeta Venuše. Její následující půlroční večerní viditelnost, při které ji jako večernici snadno rozeznáme hned za soumraku, bude velmi příznivá. Jasná planeta se v průběhu tohoto a následujícího měsíce postupně vyhoupne poměrně vysoko nad jihozápadní obzor posoumračného nebe a setrvá tam až do třetí dekády května příštího roku. V červnu pak svou pozornost završí úkazem století - přechodem přes Slunce.
Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhuLetecký konstruktér Burt Rutan, miliardář Paul G. Allen, průkopník kosmonautiky Elon Musk a bývalý šéf NASA Mike Griffin se dali dohromady za účelem vývoje a provozování nového letecko-kosmického dopravního systému. Bude se skládat z obřího letounu o rozpětí křídel větším než délka fotbalového hřiště, který bude vynášet raketový nosič na kapalné pohonné látky do výšky kolem 10 km. Zde bude raketa uvolněna a pomocí vlastních motorů vynese užitečný náklad či pilotovanou kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Země.
Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State UniversityČeský fyzik z AV ČR se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu. O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván "Vánočním zábleskem", se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka. Významně se totiž podílel na automatizaci a robotizaci dalekohledu (o průměru zrcadla 1,23 m) na observatoři Calar Alto ve Španělsku, jímž byl jako jedním z prvních teleskopů záblesk pozorován.
Celkový pohled na startovací komplex a zvedající se raketu. Autor: Energia.ruZ Bajkonuru ve středu 21. prosince 2011 vzlétla raketa Sojuz se stejnojmennou lodí. V útrobách lodi seděli tři kosmonauti, které čeká téměř půlrok práce na Mezinárodní vesmírné stanici, mezi nimi také holandský astronaut, vyslaný ESA. Start také znamenal konec nucené redukce posádky ISS. Start se uskutečnil ve 14:16 SEČ, náš přenos vypukl ve 13:30.
Představa evropské sondy Solar Orbiter k výzkumu Slunce Evropská kosmická agentura ESA vybrala k realizaci další dva kosmické projekty. Prvním z nich bude sonda do blízkosti žhavého povrchu Slunce, v druhém případě se bude jednat o astronomickou družici k mapování struktury vesmíru. Se starty se počítá v letech 2017 a 2019.
Kosmická sonda Dawn u planetky VestaKosmická sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna před čtyřmi roky (27. 9. 2007) směrem k asteroidu Vesta - a možná objevila novou planetu.
Planetka Vesta byla objevena zhruba před dvěma stovkami roků, kdy byla pozorovatelná jako nejasný rozmazaný objekt a byla považována za poněkud větší kamenné těleso. Nyní můžeme pomocí přístrojů na palubě kosmické sondy Dawn odhalit celkovou stavbu tohoto starobylého objektu.
André Kuipers. Autor: ESAKdy se dočkáme dalšího Čecha na oběžné dráze? To nikdo neví. Ale pokud chceme do pilotované kosmonautiky vpašovat aspoň trošku vlastenectví, další možnost klepe na dveře: ve středu 21. prosince z Bajkonuru odstartuje další loď Sojuz, jejíž posádku, čítající také evropského astronauta, čeká dlouhodobý pobyt na stanici ISS. Mise holandského astronauta Andrého Kuiperse má navíc nést velmi slibný název: PromISSe (Slib).
Mapa oblohy 21. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 12. do 25. 12. 2011.
Předvánoční Měsíc bude vidět ráno, blíží se nov. Pozorujeme všechny planety - večer okem Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn, za svítání i Merkur. Kometa Lovejoy přežila průlet kolem Slunce a je na jižní obloze. Večer a ráno lze spatřit obtížně kometu Garradd. Mezinárodní stanice ISS přelétá večer a Fobos-Grunt ráno. 22. 12. ráno je zimní slunovrat a začne se prodlužovat den.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
