Autor: spaceflightnow.comRaketoplán Endeavour se vydal před 16 dny do vesmíru, připojil se ke stanici ISS a dopravil sem dlouho očekávaný spektrometr AMS, na jeho palubě cestoval i český Krteček. Tato mise skončila ve středu 1. června přistáním na Floridě v 8:35 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.
Logo České astronomické společnosti
K uctění památky význačného českého astronoma XX. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém jednání 9. února 2011 určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2011. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2011.
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Luděk FíkSkandinávie má letos veliké štěstí. Hned druhé částečné zatmění z celkových čtyř, která mají letos na Zemi nastat, bude opět pozorovatelné z těchto končin. Červnové částečné zatmění dosáhne maximální velikosti zakrytí něco málo přes 60 %, a to shora. Slunce tedy znovu “vykouzlí” úsměv, i když už ne tak úzký jako v případě lednového zatmění. Úkaz se odehraje na severním pólu, severní Evropu zastihne v době polárního dne. V České republice však tentokrát nespatříme ani část úkazu – Slunce bude v čase zatmění skryto pod severozápadním obzorem.
Logo SOCČeská astronomická společnost vyhlašuje soutěž o nejlepší středoškolskou odbornou práci (soutěž SOČ) na téma světelné znečištění.
Již v minulých ročnících se objevovaly práce studentů, které byly kvalitní a probojovaly se do vyšších kol soutěže, konkrétně práce Tomáše Lázny a Pauly Parikrupové. Proto se Česká astronomická společnost rozhodla podpořit činnost dalších studentů a vyhlásit soutěž o nejlepší práci na toto téma.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.V pátek 27. května 2011 se v Praze uskutečnilo finále 8. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Akademii věd na Národní třídě, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Akademii věd vyslechli přednášku Prof. Petra Kulhánka z ČVUT na téma 12 let života s temnou energií, obdrželi diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesli astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračovalo finále Astronomické olympiády exkurzí - dopoledne procházka Prahou astronomickou a odpoledne návštěva Národního technického muzea.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2011
Volně plující planeta mezihvězdným prostorem (planetární bezdomovec)Astronomové objevili novou třídu exoplanet velikosti Jupiteru, které osamoceně plují temným vesmírem, přičemž se vzdalují od světla hvězd. Členové týmu se domnívají, že tyto osamocené světy byly pravděpodobně vyvrženy z vyvíjejících se planetárních soustav.
Raketoplán Atlantis na transportéruV jednom z minulých článků jsme si vysvětlili, jak
probíhá doprava orbitální části raketoplánu na větší vzdálenosti. Nyní se zaměříme na to, jakým způsobem jsou přepravovány jednotlivé komponenty raketoplánu nejprve do Kennedyho vesmírného střediska
(KSC) a pak
v jeho rámci. Bude to o něco složitější, protože kompletní raketoplán se skládá
z několika základních částí. Kromě samotného orbitálního letounu se mezi ně počítá vnější nádrž (External Tank - ET) a dvojice pomocných startovacích raket (Solid Rocket Booster - SRB). Každá z těchto komponent se dopravuje trochu jiným
způsobem a setkají se teprve v montážní hale VAB, kde se kompletují v jeden celek.
Rotující černá díra v představě umělcePrvní hvězdy ve vesmíru rotovaly mimořádně rychle; vyplývá to ze studia chemického složení pozdějších generací hvězd. Jejich rychlá rotace mohla přispět k tomu, že zánik těchto hvězd doprovázely pompézní exploze označované jako záblesky záření gama (gamma-ray burst).
Logo AMS-02Americký raketoplán Endeavour vynesl na oběžnou dráhu kromě Krtečka i vzácný náklad - velmi citlivý přístroj zvaný alfa magnetický spektrometr. Ten bude po instalaci vně Mezinárodní kosmické stanice provádět podrobná měření kosmického záření. Přinášíme rozhovor na toto téma.
Autor: NASASledovali jste s námi třetí výstup, který na Mezinárodní kosmické stanici podnikla posádka raketoplánu Endeavour STS-134. Astronauti Andrew Feustel a Michael Fincke stanici opustili na 6 hodin a 54 minut a "venku" pracovali na důležitých úkolech. Vycházka začala v 7:43 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.Hvězdárna ve Vlašimi si Vás dovoluje u příležitosti 50. výročí otevření vlašimské hvězdárny pozvat v pátek 27. května 2011 na vlašimskou hvězdárnu. Čeká Vás program plný zajímavých přednášek, ohlédnutí za historií hvězdárny samotné i večerní pozorování oblohy.
Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Krásné přírodní divadlo mohli sledovat obyvatelé jihozápadní části Kanady
a severozápadních států USA v noci ze 13. na 14. května 2011.
Největší šanci měli lidé na jihu kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta nebo v severních částech amerických států Washington, Idaho a Montana. Oblohou proletěl mimořádně jasný meteor, jehož jasnost většina svědků přirovnávala ke svitu Měsíce. Někteří tvrdili, že byl ještě jasnější a jeden pozorovatel zřejmě pod vlivem nezvyklého zážitku dokonce tvrdil, že objekt svým jasem překonal Slunce. To je však samozřejmě přehnané, i když prý ve městě Coeur d'Alene (stát Idaho) přelet bolidu způsobil na několik minut zhasnutí veřejného osvětlení.
Představa sondy GEMS k výzkumu planety Mars NASA nyní zvažuje vyslání kosmické sondy, která by přistála na povrchu planety Mars. Pokud bude vybrána k realizaci mise s názvem GEMS (Geophysical Monitoring Station), jeden ze tří finálních projektů vybraných z velkého počtu přihlášených návrhů, start by se mohl uskutečnit v roce 2016. Cílem sondy bude studovat strukturu a složení hlubokých podpovrchových vrstev Marsu a přispět tak k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy. Vedoucí projektu je Bruce Banerdt, Jet Propulsion Laboratory (NASA).
Greg Chamitoff při výstupu. Autor: NASADva členové posádky raketoplánu Endeavour na stanici ISS podnikli první ze čtyř plánovaných kosmických vycházek jejich mise. Výstup začal v 9:10 našeho času, s námi jste ho mohli sledovat od 8:45.
Projekt sondy NASA s názvem Comet HopperKomise NASA a dalších vědeckých pracovníků a techniků posoudila 28 návrhů kosmických sond k výzkumu těles Sluneční soustavy a vybrala tři vítězné koncepty, mezi nimi i misi Comet Hopper, k dalšímu rozpracování. V roce 2012 budou všechny tři projekty znovu posouzeny a jeden z nich bude vybrán k realizaci v roce 2016. Finanční náklady na realizaci mise (kromě startu) by neměly přesáhnout částku 425 miliónů dolarů.
Fotografické spektrum meteoru EN250203 získané v Ondřejově. Přerušovaná přímá čára v levé části je obraz letícího meteoru přerušovaný rotujícím sektorem. V pravé části je spektrum meteoru skládající se ze spektrálních čar patřících různým prvkům. Ze spektSluneční soustava je plná malých i větších těles. Velká tělesa máme spočítaná a známe je poměrně dobře, u menších známe jen dráhy a rozměry a ty nejmenší jsme ve vesmíru vlastně nikdy neviděli. Malé meteoroidy jsou přitom nejpočetnější skupinou. Naštěstí je můžeme vidět aspoň v té krátké chvíli, kdy vletí do zemské atmosféry. Výzkumem meteoroidů se zabývá dr. Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Autor: NASAV tomto článku vám budeme každý den přinášet čerstvé zprávy z poslední mise raketoplánu Endeavour, který zamířil ke stanici ISS se spektrometrem AMS, náhradními díly a českým Krtečkem na palubě.
Přistání raketoplánu Endeavour zpět na Floridě je v plánu ve středu 1. června v 8:35 ráno našeho času.
Předběžný návrh zvažované kosmické sondy TiME k výzkumu TitanuDoposud žádná pozemská loďka neplula po moři na jiné planetě. NASA nyní zvažuje takovýto projekt k výzkumu Saturnova ledového měsíce Titan. Průzkum jezer tvořených kapalnými uhlovodíky může být klíčem k objasnění klimatických změn na měsíci a možná poskytne informace o místních exotických formách života.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu.
Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
![\"Částečné](\"/_data/images/news/2011/01/06/p1040058d.jpg\" "\\"Částečné")
