21. června 2019 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek nastává v 17:54 středoevropského letního času (tedy toho, který právě používáme). V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V pátek 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Astronomové objevili prostřednictvím Hubbleova kosmického teleskopu HST, že žlutě zbarvené oblasti na povrchu Europy, druhého Galileovského měsíce podle vzdálenosti od planety Jupiter, jsou ve skutečnosti pokryty chloridem sodným, což je známá kuchyňská sůl. Z objevu, který byl 12. 6. 2019 publikován v časopise Science Advances, vyplývá, že podpovrchový oceán Europy se chemickým složením podobá pozemským oceánům více, než jsme doposud předpokládali.
Letošní Astropis Speciál je věnován Mezinárodní astronomické unii (IAU), která právě letos slaví sto let svojí existence. Historii této organizace včetně členství Československa a ČR ve svém příspěvku přiblížil Jan Palouš. Jiří Grygar pro toto číslo připravil hned dvojici článků – první se ohlíží za dvěma kongresy IAU (1967 a 2006), které se odehrály v Praze, a v druhém shrnul nejdůležitější závěry 30. valného shromáždění IAU, které proběhlo ve Vídni minulý rok za účasti zhruba 3000 odborníků. Byla by ale škoda dívat se jen do minulosti – Michal Švanda popsal strategické plány IAU až do roku 2030.
Sezóna nočních svítících oblak v roce 2019 začala velmi předčasně, za čímž podle odborníků stojí nízká sluneční aktivita a také poněkud vyšší konzistence meteorického prachu i vody vy vyšších vrstvách atmosféry. Mrazivě krásné struktury "elektricky" modrých oblak již zaznamenalo i několik českých fotografů, a tak přinášíme čtenářskou galerii. Těšíme se na další úlovky!
Druhá největší planeta Sluneční soustavy, pokud se týká velikosti i hmotnosti – Saturn – je velmi známá především díky svým prstencům. Ty jsou rozděleny širokou mezerou označovanou jako Cassiniho dělení (Cassini Division), jehož vznik nebyl až do nedávné doby jednoznačně vysvětlen. Nyní astronomové z CNRS (Centre national de la recherche scientifique), Paris Observatory – PSL a University of Franche-Comté prokázali, že Saturnův měsíc Mimas se projevuje jako druh sněžného pluhu, který na dálku odsouvá stranou ledové částice, které jsou součástí prstence. Toto zjištění je výsledkem dvou studií podporovaných International Space Science Institute a francouzskou kosmickou agenturou CNES. Závěry byly publikovány v červnu 2019 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Přehled událostí na obloze od 17. 6. do 23. 6. 2019. Měsíc bude v úplňku a nastanou jeho pěkné konjunkce s planetami. Večer jsou velmi nízko, ale úhlově blízko sobě Mars a Merkur. Jupiter je vidět celou noc, Saturn téměř taky, ale je velmi nízko ve Střelci. Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatelé soumrakové oblohy již v některých dnech zaznamenali výskyt nočních svítících oblak. Mise Falconu s družicemi Radarsat byla úspěšná. V týdnu očekáváme start rakety Ariane 5 s telekomunikačními družicemi a Proton-M s rentgenovou družicí Spektr-RG. Před 220 lety se narodil W. Lassel, objevitel Neptunova měsíce Triton a před 10 lety startovala k Měsíci sonda LRO.
Letos v červenci se odehrají dvě zatmění. První z nich, úplné sluneční 2. července, spatří obyvatelé Argentiny a Chile. To druhé, částečné měsíční 16. července, pak proběhne před půlnocí i na české obloze. Tentokrát však nepůjde jen o ty úkazy na obloze, které stojí za zmínku. Oba úkazy totiž shodou okolností provází hned několik astronomických výročí a milníků lidstva. Takže pro co tedy pod chilským či v půli července i naším nebem bouchat šampaňské?
Mezinárodnímu týmu vědců v čele s českými astronomy z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu AV ČR se podařilo odhalit hvězdu, u které se pozorují zdánlivě protichůdné jevy a chová se jinak, než by podle současných představ měla. Studie byla otištěna v prestižním astronomickém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Tisková zpráva z 12. června 2019
V úterý 4. června proběhla vernisáž výstavy Obloha v atriu Gymnázia Františka Křižíka. Na výstavě je k vidění okolo 80 fotografií hvězdné oblohy, galaxií, polárních září, halových jevů, duh a dalších jevů. Své fotografie zde představuje několik fotografů - Václav Uhlíř, Libor Šmíd, Pavel Pech, Josef Jíra, Jan Hosnedl a další.
Na dalekohled ESO/VLT bylo nainstalováno nové zařízení určené ke hledání extrasolárních planet. Svoji vědeckou činnost přístroj zahájil 100hodinovým maratonem pozorování sousedního hvězdného systému Alfa Centauri. Cílem experimentu bylo pokusit se jako první v historii zachytit na snímku obyvatelnou exoplanetu.
Astronomové použili spektrograf MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO a přímo zobrazili dvě vznikající planety typu plynného obra – jedna z nich byla pro astronomy doposud neznámá – které gravitačně vymetly velkou mezeru uvnitř protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdy PDS 70.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik
Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme i na dovolené u Středozemního moře. Až šedesát centimetrů a několik kilogramů vážící humr je zbarven v přírodě do tmavozelena, uvařen pak má barvu červenou. A proč v astronomickém textu popisujeme tvora obývajícího mořské dno?
Přehled událostí na obloze od 10. 6. do 16. 6. 2019. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je velmi nízko Mars a Merkur. Jupiter je vidět celou noc a nastává jeho opozice se Sluncem. Nízko ve Střelci je také Saturn. Slunce je velmi málo aktivní, možná se to v týdnu změní. Po explozivním nárůstu aktivity nočních svítících oblak na konci května bychom se s nimi už brzy mohli potkat i na naší obloze. NASA už se nebrání komerčnímu využití ISS. Ke startu se chystá Falcon 9 s družicemi Radarsat. Před 10 lety skončila dopadem na Měsíc mise japonské sondy Kaguya.
Déšť, jezera a povrch erodovaný organickými látkami se nacházejí nejen na Zemi, ale i na Titanu, největším měsíci planety Saturn. Avšak na Titanu se nachází metan – nikoliv voda – který v kapalném stavu zaplňuje jezera, přičemž v podobě deště dopadá na povrch měsíce. Zatímco vědci zkoušeli najít zdroj metanu na měsíci Titan, Caitlin Griffithová a její spolupracovníci z University of Arizona objevili poněkud nepředvídané dlouhé ledové útvary, které obepínají téměř celou polovinu obvodu Titanu.
Televizní stanice Noe, skrze svého redaktora Jindřicha Suchánka, mimochodem nositele ceny Littera Astronomica České astronomické společnosti, zpovídala v prvním díle svého dvoudílného astrofotografického pořadu Hlubinami vesmíru amatérského astronoma Zdenka Bardona. I když, právě v jeho případě se označení amatérský astronom poněkud míjí svým významem. Od brýlových čoček namířených do hlubin vesmíru se dopracoval až k dalekohledům, jejichž objektivy by se nevešly do zastavěné plochy velkého obývacího pokoje, mnohdy ani do plochy měnšího rodinného domku.
Unikátní schopnosti přístroje SPHERE pracujícího na dalekohledu ESO/VLT umožnily získat nejostřejší snímky dvojplanetky 1999 KW4 při jejím průletu kolem Země 25. května 2019. I když tento konkrétní asteroid nepředstavoval pro naši planetu žádné riziko, vědci využili příležitost k nácviku pozorování nebezpečných blízkozemních objektů a ukázali, že špičkové technologie ESO mohou sehrát rozhodující úlohu při ochraně Země.
Počítačové simulace poskytly přesvědčivé důkazy, že izolující vrstva hydrátů plynu může uchránit podpovrchový oceán kapalné vody pod vnější ledovou vrstvou Pluta před zamrznutím. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Nature Geoscience.
Nevíme, kde jsou, ale myslíme si, že by měli být úplně všude kolem nás. A to je divné, protože žádnou civilizaci jsme ještě nepotkali. Jak je to možné?
Přehled událostí na obloze od 3. 6. do 9. 6. 2019. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Mars je vidět večer už jen velmi nízko nad severozápadem a bude se k němu ještě blížit relativně jasný Merkur. Jupiter je vidět celou noc a nad ránem je nízko i Saturn. Dvojpřechod Ganymedu a Io nastane ve středu 5. června nad ránem. Slunce je velmi málo aktivní, možná se to v týdnu změní. Sojuz prokázal, že start za bouřky zvládá a uspěla i raketa Proton. Před 200 lety se narodil John Adams, který se snažil předpovědět polohu neznámé planety (Neptunu).
Nedávná fascinace ambiciózním projektem Starlink Elona Muska v podobě "vláčku" družic na obloze vyvolala všemožné reakce po celém světě, nevyjímaje ani ty od nadšenců hvězdné oblohy a astronomů samotných. Tyto reakce ovšem nejsou zdaleka optimistické, neboť dostojí-li Musk svému plánu, počet umělých satelitů se rozroste na více jak trojnásobek současné hodnoty, viditelných družic v jediný moment vzroste o jeden až dva řády a například pozorování v radiovém oboru bude nesmírně silně rušeno. Je tedy Muskovo poskytnutí celoplošného internetu na naší planetě družicovou cestou každému skutečně skvělá revoluce?
