Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jan Kondziolka Světelné znečištění

Soutěž o nejlepší studentskou práci na téma světelné znečištění

Logo SOC
Logo SOC
Česká astronomická společnost vyhlašuje soutěž o nejlepší středoškolskou odbornou práci (soutěž SOČ) na téma světelné znečištění.

Již v minulých ročnících se objevovaly práce studentů, které byly kvalitní a probojovaly se do vyšších kol soutěže, konkrétně práce Tomáše Lázny a Pauly Parikrupové. Proto se Česká astronomická společnost rozhodla podpořit činnost dalších studentů a vyhlásit soutěž o nejlepší práci na toto téma.

Martin Gembec Úkazy

22. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 1. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 30. 5. do 5. 6. 2011.

Měsíc je v novu. Saturn najdeme za soumraku nad jihem. Přistává raketoplán, nad ránem je vidět ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Pavel Suchan Ostatní

8. ročník Astronomické olympiády 2010/2011 skončil pražským finále - výsledky

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
V pátek 27. května 2011 se v Praze uskutečnilo finále 8. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Akademii věd na Národní třídě, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Akademii věd vyslechli přednášku Prof. Petra Kulhánka z ČVUT na téma 12 let života s temnou energií, obdrželi diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesli astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračovalo finále Astronomické olympiády exkurzí - dopoledne procházka Prahou astronomickou a odpoledne návštěva Národního technického muzea.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2011

František Martinek Exoplanety

Když planeta opustí své slunce

Volně plující planeta mezihvězdným prostorem (planetární bezdomovec)
Volně plující planeta mezihvězdným prostorem (planetární bezdomovec)
Astronomové objevili novou třídu exoplanet velikosti Jupiteru, které osamoceně plují temným vesmírem, přičemž se vzdalují od světla hvězd. Členové týmu se domnívají, že tyto osamocené světy byly pravděpodobně vyvrženy z vyvíjejících se planetárních soustav.

Václav Kalaš Kosmonautika

Přeprava komponent raketoplánu

Raketoplán Atlantis na transportéru
Raketoplán Atlantis na transportéru
V jednom z minulých článků jsme si vysvětlili, jak probíhá doprava orbitální části raketoplánu na větší vzdálenosti. Nyní se zaměříme na to, jakým způsobem jsou přepravovány jednotlivé komponenty raketoplánu nejprve do Kennedyho vesmírného střediska (KSC) a pak v jeho rámci. Bude to o něco složitější, protože kompletní raketoplán se skládá z několika základních částí. Kromě samotného orbitálního letounu se mezi ně počítá vnější nádrž (External Tank - ET) a dvojice pomocných startovacích raket (Solid Rocket Booster - SRB). Každá z těchto komponent se dopravuje trochu jiným způsobem a setkají se teprve v montážní hale VAB, kde se kompletují v jeden celek.

František Martinek Hvězdy

První hvězdy rotovaly vysokou rychlostí

Rotující černá díra v představě umělce
Rotující černá díra v představě umělce
První hvězdy ve vesmíru rotovaly mimořádně rychle; vyplývá to ze studia chemického složení pozdějších generací hvězd. Jejich rychlá rotace mohla přispět k tomu, že zánik těchto hvězd doprovázely pompézní exploze označované jako záblesky záření gama (gamma-ray burst).

Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu třetího výstupu astronautů mise STS-134

titul.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Sledovali jste s námi třetí výstup, který na Mezinárodní kosmické stanici podnikla posádka raketoplánu Endeavour STS-134. Astronauti Andrew Feustel a Michael Fincke stanici opustili na 6 hodin a 54 minut a "venku" pracovali na důležitých úkolech. Vycházka začala v 7:43 ráno našeho času, náš přenos začal v 7:15.
Jan Urban Ostatní

Hvězdárna ve Vlašimi zve na oslavu svého 50. výročí

Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.
Hvězdárna ve Vlašimi si Vás dovoluje u příležitosti 50. výročí otevření vlašimské hvězdárny pozvat v pátek 27. května 2011 na vlašimskou hvězdárnu. Čeká Vás program plný zajímavých přednášek, ohlédnutí za historií hvězdárny samotné i večerní pozorování oblohy.

Václav Kalaš Úkazy

Možný dopad meteoritu u hranic Kanady a USA

Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Krásné přírodní divadlo mohli sledovat obyvatelé jihozápadní části Kanady a severozápadních států USA v noci ze 13. na 14. května 2011. Největší šanci měli lidé na jihu kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta nebo v severních částech amerických států Washington, Idaho a Montana. Oblohou proletěl mimořádně jasný meteor, jehož jasnost většina svědků přirovnávala ke svitu Měsíce. Někteří tvrdili, že byl ještě jasnější a jeden pozorovatel zřejmě pod vlivem nezvyklého zážitku dokonce tvrdil, že objekt svým jasem překonal Slunce. To je však samozřejmě přehnané, i když prý ve městě Coeur d'Alene (stát Idaho) přelet bolidu způsobil na několik minut zhasnutí veřejného osvětlení.

František Martinek Sluneční soustava

Studium podpovrchových vrstev Marsu

Představa sondy GEMS k výzkumu planety Mars
Představa sondy GEMS k výzkumu planety Mars
NASA nyní zvažuje vyslání kosmické sondy, která by přistála na povrchu planety Mars. Pokud bude vybrána k realizaci mise s názvem GEMS (Geophysical Monitoring Station), jeden ze tří finálních projektů vybraných z velkého počtu přihlášených návrhů, start by se mohl uskutečnit v roce 2016. Cílem sondy bude studovat strukturu a složení hlubokých podpovrchových vrstev Marsu a přispět tak k pochopení vzniku a vývoje vnitřních planet Sluneční soustavy. Vedoucí projektu je Bruce Banerdt, Jet Propulsion Laboratory (NASA).

Martin Gembec Úkazy

21. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 25. 5. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 25. 5. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 23. do 29. 5. 2011.

Měsíc je v poslední čtvrti. Saturn najdeme za soumraku nad jihem. Raketoplán je připojen k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. května 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

František Martinek Kosmonautika

Dočká se realizace skákadlo pro kometu?

Projekt sondy NASA s názvem Comet Hopper
Projekt sondy NASA s názvem Comet Hopper
Komise NASA a dalších vědeckých pracovníků a techniků posoudila 28 návrhů kosmických sond k výzkumu těles Sluneční soustavy a vybrala tři vítězné koncepty, mezi nimi i misi Comet Hopper, k dalšímu rozpracování. V roce 2012 budou všechny tři projekty znovu posouzeny a jeden z nich bude vybrán k realizaci v roce 2016. Finanční náklady na realizaci mise (kromě startu) by neměly přesáhnout částku 425 miliónů dolarů.

Petr Sobotka Sluneční soustava

Rozhovor: Jiří Borovička - Malá tělesa Sluneční soustavy

Fotografické spektrum meteoru EN250203 získané v Ondřejově. Přerušovaná přímá čára v levé části je obraz letícího meteoru přerušovaný rotujícím sektorem. V pravé části je spektrum meteoru skládající se ze spektrálních čar patřících různým prvkům. Ze spekt
Fotografické spektrum meteoru EN250203 získané v Ondřejově. Přerušovaná přímá čára v levé části je obraz letícího meteoru přerušovaný rotujícím sektorem. V pravé části je spektrum meteoru skládající se ze spektrálních čar patřících různým prvkům. Ze spekt
Sluneční soustava je plná malých i větších těles. Velká tělesa máme spočítaná a známe je poměrně dobře, u menších známe jen dráhy a rozměry a ty nejmenší jsme ve vesmíru vlastně nikdy neviděli. Malé meteoroidy jsou přitom nejpočetnější skupinou. Naštěstí je můžeme vidět aspoň v té krátké chvíli, kdy vletí do zemské atmosféry. Výzkumem meteoroidů se zabývá dr. Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.

Vít Straka Kosmonautika

Zprávy z mise raketoplánu Endeavour STS-134

sts123.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
V tomto článku vám budeme každý den přinášet čerstvé zprávy z poslední mise raketoplánu Endeavour, který zamířil ke stanici ISS se spektrometrem AMS, náhradními díly a českým Krtečkem na palubě.

Přistání raketoplánu Endeavour zpět na Floridě je v plánu ve středu 1. června v 8:35 ráno našeho času.

František Martinek Kosmonautika

Člun k výzkumu Titanu

Předběžný návrh zvažované kosmické sondy TiME k výzkumu Titanu
Předběžný návrh zvažované kosmické sondy TiME k výzkumu Titanu
Doposud žádná pozemská loďka neplula po moři na jiné planetě. NASA nyní zvažuje takovýto projekt k výzkumu Saturnova ledového měsíce Titan. Průzkum jezer tvořených kapalnými uhlovodíky může být klíčem k objasnění klimatických změn na měsíci a možná poskytne informace o místních exotických formách života.

René Novysedlák Ostatní

Astronomické sústredenie v Prešove

Účastníci soustředení. Autor: René Novysedlák
Účastníci soustředení.
Autor: René Novysedlák
2. ročník víkendového sústredenia pre najlepších účastníkov II. a III. kategórie okresných kôl súťaže Čo vieš o hviezdach v Prešovskom kraji sa konal v dňoch 6. - 8. mája 2011 na Hvezdárni a planetáriu v Prešove (HaP v Prešove) v rámci projektu Spoznaj vesmír v planetáriu podporovaného APVV, LPP-0014-09.

Martin Gembec Světelné znečištění

V sobotu 21. května se odehraje Astronomický den na Jizerce

Pozorování Slunce na Jizerce. Zdroj: KaL.
Pozorování Slunce na Jizerce. Zdroj: KaL.
V pořadí již třetí astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy navazuje na loňský úspěšný první ročník stejnojmenné akce. Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou České astronomické společnosti si vás dovolují srdečně pozvat na odpolední program spojený s pozorováním Slunce, přednáškami a výstavou obrazů i další techniky. Neméně důležitým bodem programu by mělo být večerní pozorování, na němž bude k dispozici mimo jiné jeden z největších převozných dalekohledů v ČR s průměrem téměř 0,5 metru. Do hlubin vesmíru bude možné nahlédnout i největším mobilním binarem s výměnnými okuláry o průměru 125 mm a řadou dalších obdivuhodných přístrojů.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »