Vnitřní jádro Země je horké a vystavené obrovskému tlaku a je pokryté železnými „sněhovými“ vločkami. Vyplývá to z nových výzkumů, které pomohou vědcům lépe pochopit síly, které působí na celou planetu. Tyto „sněhové“ vločky jsou tvořeny drobounkými částicemi železa – mnohem těžšími než jakékoliv sněhové vločky na zemském povrchu. Ty vypadávají z roztaveného vnějšího jádra a hromadí se na svrchní části vnitřního jádra, čímž vytvářejí haldy až 320 kilometrů vysoké, které toto vnitřní jádro nerovnoměrně pokrývají.
V současnosti je známo přes čtyři tisíce exemplářů planet obíhajících jiné hvězdy než je naše Slunce. Některé z nich patří do jednoho z 676 známých planetárních systémů. To už je dostatečný počet na formulaci a testování teorií o vzniku planetárních soustav. Petr Kabáth, Daniel Dupkala, Tereza Klocová a Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU byli členy mezinárodního týmu, který se zabýval statistikou planet typu horký Jupiter u hvězd spektrálního typu A.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer září jasná planeta Venuše. Ráno je vidět Mars. Další tři planety jsou ukryté v záři Slunce. Ke startu s další várkou družic Starlink se chystá raketa Falcon 9. K přistání se chystá loď Dragon. Před 410 lety objevil Galilei měsíčky Jupiteru. Před 15 roky odstartovala mise Deep Impact, která pak zasáhla projektilem kometu Tempel 1.
V roce 2018 se skupina mladých studentů ze SPŠPT Panská rozhodla oslovit širokou veřejnost o získání podpory na vznik dokumentárního filmu „Hledání ztracené tmy“. Přes portál Startovač se jejich projekt stal dokonce jedním z nejúspěšnějších, a tak nic nebránilo tomu film skutečně natočit. Vy se nyní na krátký studentský dokument, v němž vystupují například Pavel Suchan z Astronomického ústavu AVČR, fotograf Petr Horálek nebo ředitel brněnského planetária a senátor Jiří Dušek, můžete podívat. Prostřednictvím dobře prostříhaných rozhovorů a názorných ukázek lze velmi dobře pochopit, v čem tkví hlavní rizika palčivého problému světelného znečištění.
Mohou mít supermasivní černé díry své souputníky? Podstata vzniku galaxií napovídá, že odpověď zní ano, a ve skutečnosti dvojice supermasivních černých děr mohou být ve vesmíru docela běžné. Supermasivní černá díra, která se ukrývá v centru naší Galaxie a kterou označujeme jako Sagittarius A*, má hmotnost odpovídající zhruba 4 miliónům hmotností Slunce.
První host pořadu v roce 2020 bude vyprávět o planetáriu hl. města Prahy. Jak vznikalo a jaké má dnes poslání? Co vše planetárium nabízí a jsou pořady, obzvláště pro děti a mládež jen poučením anebo i zábavou? Jakub Rozehnal se z vedoucího Štefánikovy hvězdárny stal ředitelem Hvězdárny a planetária hl. města Prahy, nyní pod značkou Planetum. Je také prezidentem spolku pro astronomii a astrofyziku Aldebaran.
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT pozorovali rezervoáry chladného plynu obklopující jedny z nejmladších galaxií ve vesmíru – galaxií, které v současnosti vidíme tak, jak vypadaly před 12,5 miliardami let. Tato plynná hala jsou bohatou zásobárnou materiálu pro superhmotné černé díry v jádrech těchto galaxií a jejich existence by mohla vysvětlit, jak během raného vývoje vesmíru mohla tato kosmická monstra narůst tak rychle do svých mimořádných rozměrů.
Právě skončený rok 2019 byl pro Hvězdárnu a planetárium Brno rekordní: celkem ji navštívilo neuvěřitelných 169 877 návštěvníků. Každý z 21 pracovníků bez rozdílu své profese se tak v průměru věnoval 8 089 návštěvníkům, kteří zhlédli jeden z 1 735 pořadů či představení. Jenže to všechno je už minulost, co chystá tento kosmický přístav uprostřed Brna pro rok 2020?
Již v první polovině ledna roku 2020 se nad naším územím odehrají dva nebeské úkazy. V noci na sobotu 4. ledna vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy, při jehož pozorování nebude rušit Měsíc. Ten se pak o necelý týden později, v pátek 10. ledna večer, naopak stane centrem pozornosti v době polostínového zatmění, které tentokrát bude očima pozorovatelné.
Psal se tehdy rok 1969, kdy se uskutečnilo historicky první přistání člověka na Měsíci. Americký prezident Richard Nixon v době přistání astronautů prohlásil: „…dosud nikdy nestál svět těsněji pohromadě.“ Svět jásal jako jeden muž. Byl to naprosto unikátní počin naší civilizace. Čin, který navždy zůstane v našich myslích, i když budou přicházet další a nová vesmírná vítězství. A jak lépe oslavit 50. výročí přistání na Měsíci, nežli dalším letem? Ano, a přesně to se stalo – 20. července 2019 Lunární modul (LEM) opět přistál – tentokrát před budovou Planetária v Praze.
Joe Gilmore byl barman Amerického baru hotelu Savoy v centru Londýna. Před půlstoletím u příležitosti přistání prvních lidí na Měsíci v roce 1969 vytvořil koktejl speciálně pro tuto příležitost a poslal jej Neilu Armstrongovi.
Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od počátku tohoto pozorovacího programu funguje spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, která sdružuje profesionální a amatérské astronomy.
Přehled událostí na obloze od 30. 12. 2019 do 5. 1. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše. Po setmění můžeme pozorovat také Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Pozorovat můžeme také kometku C/2017 T2 (PanSTARRS). Nastane krátké maximum meteorického roje Kvandrantid. Start nejsilnější čínské rakety CZ-5 byl úspěšný. Pěkný start nabídl i ruský Proton-M. Chystá se třetí várka Starlinků na raketě Falcon-9. Před 85 lety se narodil Oldřich Hlad a před 15 roky byla objevena trpasličí planeta Eris.
Na základě použití techniky zvané mikročočkování pomocí kvasaru detekovala skupina astronomů z University of Oklahoma populaci volně putujících (toulavých) těles planetární velikosti – exoplanet a/nebo primordiálních černých děr – a to ve dvou extragalaktických soustavách: čočkující galaxie má označení Q J0158-4325 a čočkující kupa galaxií je pojmenována SDSS J1004+4112. Jedná se teprve o druhou a třetí detekci takovýchto těles v galaxiích mimo Mléčnou dráhu.
Světového úspěchu se dnes těší Petr Horálek, 33letý fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) publikoval již dvacátou jeho fotografii jako prestižní Astronomický snímek dne. Horálek se tak zařadil do úzké skupiny fotografů z celého světa, kterým se takového milníku podařilo dosáhnout. Na jubilejním 20. snímku je pohádkově zasněžená krajina slovenské Oravské Lesné s uskupením jasných hvězd tzv. Zimního šestiúhelníku.
Dne 1. 11. až 3. 11. 2019 se konala v prostorách Planetária Ostrava již 51. konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet pořádaná Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Konference měla za cíl propojit amatérské pozorovatele s profesionály a prezentovat výsledky výzkumu proměnných hvězd a exoplanet za uplynulý rok.
CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) je první misí Evropské kosmické agentury ESA určenou k detailnímu studiu exoplanet. Z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala 18. prosince 2019 pomocí nosné rakety Sojuz. Družice CHEOPS byla zhotovena ve spolupráci mezi agenturou ESA a Švýcarskem s významným příspěvkem Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska, Španělska, Švédska a Velké Británie.
Přehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12. 2019. Měsíc bude v novu, nastane prstencové zatmění Slunce. Večer září na jihozápadě jasná Venuše. Po setmění můžeme pozorovat Uran a Neptun. Ráno je vidět Mars. Vysoko na obloze je kometka C/2017 T2 (PanSTARRS). Mise Starlineru proběhla s rozpaky. Čína připravuje ke startu svůj nejsilnější nosič CZ-5B. Před 135 lety se narodil Karel Anděl, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti, známý tvůrce map Měsíce.
Vědci pracující s dalekohledem ESO/VLT pozorovali s mimořádným rozlišením centrální část Mléčné dráhy a odhalili nové skutečnosti o historii zrodu hvězd v naší Galaxii. Díky těmto údajům se astronomům podařilo nalézt důkazy dramatické události v životě Galaxie – období neobyčejně intenzivní tvorby hvězd, jehož následkem byly stovky tisíc explozí supernov.
Astronomové zkoumali podstatu velmi jasného a dlouhotrvajícího záblesku gama záření s označením GRB 190114C na základě studia jeho okolního prostředí. Záblesky gama záření jsou nejvíce energetické exploze ve vesmíru vysílající svazek záření v podobě mohutných výtrysků, které se šíří prostorem rychlostí odpovídající 0,99 rychlosti světla. Vznikají v okamžiku, kdy hvězda mnohem hmotnější než Slunce zkolabuje a na konci svého života vytvoří černou díru.
