Bečvářova kopulePočet hvězdáren, které se zapojí do projektu 100 hodin astronomie, který probíhá v rámci Mezinárodního roku astronomie, se zvyšuje. Přinášíme programy Hvězdárny v Úpici a Hvězdárny a radioklubu lázeňského města Karlovy Vary
100 hodin astronomieV tomto týdnu prožije celá planeta stěžejní projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 nazvaný 100 hodin astronomie (100 Hours of Astronomy). V rámci tohoto projektu se uskuteční na 1500 jednotlivých akcí ve 130 zemích světa. Projekt tak aspiruje na největší událost určenou k popularizaci jedné vědní disciplíny, jaká kdy byla zorganizována. Uskuteční se od 2. do 5. dubna 2009.
Tisková zpráva Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 1. dubna 2009
10 let APODVětšina vědeckých disciplín pracuje s mnoha různě pojmenovanými datovými soubory. Nejinak je tomu i v astronomii. Jedním takovým se může pochlubit i Česká astronomické společnost. Jedná se o soubor čísel 10, 3654, 3654, 3654, 46771, 705222, 3599190 a vyznačuje se nejen tím, že všechna nad 3654 jsou pouze statistické odhady. Kromě obsahu odborného rázu jsou data v něm obsažená lahodná i oku zaměřeného spíše na estetickou stránku než na soubory číslic a vzorců. A má i své jméno - "APOD - astronomický snímek dne (česká verze)".
Za šesti lidmi se dnes zavřely dveře a začal jim tříměsíční pobyt v izolaci. Ne nejedná se o žádnou reality show, i když z psychologického hlediska na tom budou tito lidé podobně. Jeden Němec, Francouz a čtyři Rusové se do izolace vydali zcela dobrovolně, protože chtějí pomoci vědě. Budou čelit podobným podmínkám, jako první posádka letu k Marsu.
IYA 2009Jak už je zajisté dobře známo, rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Jedním z celosvětových projektů Mezinárodního roku astronomie je "100 hodin astronomie" čili veřejná astronomická pozorování (za jasného počasí) a další akce pro veřejnost na hvězdárnách i na internetu během čtyř dní od čtvrtka 2.dubna do neděle 5.dubna 2009.
100 hodin astronomie v Ondřejově Observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se zapojí do projektu 100 hodin astronomie. Na denní obloze budeme pozorovat přes sluneční filtr Slunce, na večerní obloze pak především Měsíc a Saturn, na které před 400 lety poprvé namířil dalekohled Galileo Galilei.
Start raketoplánu Atlantis (STS-122)ZO ČSOP Žlutý květ ve spolupráci s Českou astronomickou společností Vás zve na letní Astronomicko-kosmonautický tábor, jehož uskutečnění je časově situováno tak, aby byly přínosem pro mládež dychtící po kráse noční oblohy i po technických vymoženostech pomáhajících současným letům do kosmu.
Jeden z meteoritů v Súdánu. Autor: P. Jenniskens, SETI Institute 6. října loňského roku vzrušila odbornou veřejnost zpráva, že vůbec poprvé byl objeven asteroid, který míří ke srážce se Zemí. Jednalo se naštěstí o malé těleso o průměru pouhých 4 metrů, které nemohlo způsobit žádné škody. Ke srážce došlo 7. října v ranních hodinách nad severním Súdánem.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.Od 23. března 2009 se v zorném poli koronografu LASCO C3 družice SOHO pohybuje planeta Merkur (ve směru zprava doleva). Po konjunkci 31. 3. 2009 v zorném poli setrvá do 8. 4. 2009. Opět se do něj vrátí v době od 13. do 24. května 2009, (projde jím ale v opačném směru zleva doprava).
Začínáme v 19:00, Discovery by měl po odkladu kvůli špatnému počasí dosednout na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska na Floridě ve 20:14. Stránka se neobnovuje automaticky, mačkejte prosím průběžně aktualizační ikonku ve vašem prohlížeči.
SpaceShipTwo - celková sestava.Švédsko je připraveno připojit se k realizaci kosmické turistiky - v roce 2012 zde zahájí provoz první kosmodrom pro starty malých soukromých kosmických dopravních prostředků včetně těch, které připravuje společnost Virgin Galactic. Kosmodrom vyroste v severní části území Švédska.
Dr. Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republikyČestný předseda České astronomické společnosti a současný předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky.
Posádka Sojuzu TMA-14 Ve čtvrtek 26. března 2009 v 11:49:18 UT [1] odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz TMA-14. Jedná se o první letošní misi pilotované lodi Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Na palubě je jeden ruský a jeden americký kosmonaut, které doprovází kosmický turista Charles Simonyi s americkým občanstvím, ale maďarskými kořeny. K Mezinárodní kosmické stanici ISS by se měl Sojuz TMA-14 připojit v sobotu 28. března 2009 ve 12:14 UT.
Tento reklamní slogan, který jsem si vypůjčil z jedné nejmenované reklamy, dokonale vystihnul situaci, která nastane tento víkend na Hvězdárně v Rokycanech, kde se v rámci několika dní uskuteční tři velice zajímavé akce.
Hodina Země Jedná se o projekty, které mají připomenout celému lidstvu, že ztráta noci a stabilního klimatu - darů, jichž jsme užívali po mnoho tisíciletí až do počátku dvacátého století - je něčím, co se nás všech týká a co je nejvyšší čas získat zpět, v té míře, jak je to jen možné.
Mapa povrchu Venuše na základě výzkumu sondou Magellan.NASA připraví dva atmosférické balóny, které se budou vznášet v oblacích kyseliny sírové jako součást budoucí flotily kosmických sond, jenž budou vyslány k Venuši. Projekt v ceně několika miliard dolarů - jehož realizace je předpokládána v příštích patnácti letech - může pomoci odhalit více informací o skleníkovém efektu na Venuši.
Raketoplán Discovery připojený k ISSDvě kosmické vycházky, testování nové komponenty staniční čističky vody a rozhovor s Obamou. To je jen krátký výčet činností astronautů od soboty 21. do úterý 24. března. Pojďme si je zrekapitulovat.
Web České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky do svých řad. Redakce bohužel nemůže nabídnout finanční ohodnocení, přesto pro vás může mít spolupráce velké množství výhod.
Cestování má rád téměř každý. Ať už v rámci naší republiky, Evropy nebo celého světa. V dnešní době ale Zemí cestování nekončí a pomalu se rodí i turistika vesmírná, která za několik desítek let může být stejně dostupná jako dnes dovolená u moře. A co všechno je mimo naší planetu k vidění? Tak na to vám nejlépe odpovíme na hvězdárně v Úpici, pokud se rozhodnete s námi strávit neopakovatelných 16 letních dní a nocí u dalekohledů pozorováním krás našeho vesmíru. Procestujte s námi Galaxii!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy
V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli.
10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel.
Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom.
Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok.
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
21.6.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Web České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky do svých řad. Redakce bohužel nemůže nabídnout finanční ohodnocení, přesto pro vás může mít spolupráce velké množství výhod.
