Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Ostatní

MHV 2007

spolecnefoto2.jpg
O víkendu 20. - 22. dubna 2007 proběhlo v rekreačním středisku BVV v Zubří u Nového Města na Moravě 4. MHV jaro 2007. Zúčastnilo se ho na 90 účastníků z celé republiky a také ze Slovenska, kteří za jasného počasí a dobrých pozorovacích podmínek (obec Zubří a rekreační areál zhasly své veřejné osvětlení) na louku postavili na 50 dalekohledů a také několik radioteleskopů. Protože organizátoři museli z kapacitních důvodů odmítnout řadu dalších zájemců, uvažuje se možná už o podzimním termínu této akce určené pro majitele astronomických přístrojů a pozorovatele - zkušené i začátečníky. Zájemci, kteří si přejí dostat do své e-mailové schránky pozvánku, nechť zašlou svůj kontakt na mhv@astro.cz, zařadíme je do adresáře.
Pavel Cagaš Hvězdy

Objevy nov v galaxii M81

Snímek s druhou novou v maximu jasnosti bez aplikovaného mediánového filtru
Snímek s druhou novou v maximu jasnosti bez aplikovaného mediánového filtru
Co může dělat astronom, čekající na konec dlouhé série expozic? Třeba si vyměnit pár zpráv o tom co právě pozoruje, jaký je seeing a co právě dělá počasí s jiným astronomem, zrovna také čekajícím na konec dlouhé série expozic. Díky Internetu je lhostejné, že kolega pozoruje v úplně jiném městě...
František Martinek Hvězdy

Hnědý trpaslík nebo pulsar?

Hnědý trpaslík, vyzařující pravidelné rádiové pulsy.
Hnědý trpaslík, vyzařující pravidelné rádiové pulsy.
Skupina amerických astronomů zjistila, že někteří hnědí trpaslíci se „tváří“ jako zvláštní typ pulsarů – do kosmického prostoru vysílají intenzivní rádiové pulsy. Hnědý trpaslík je objekt, někdy označovaný jako „nepovedená hvězda“. Hmotnosti hnědých trpaslíků se pohybují zhruba v intervalu 18 až 80 hmotností planety Jupiter. Podstatné je to, že teplota v jejich nitru není dostatečná pro zapálení termojaderných reakcí. Zaujímají tedy přechodné stadium mezi planetami a hvězdami. První hnědý trpaslík byl objeven v roce 1995 a dosud jich známe několik desítek.
Milan Halousek Kosmonautika

KOSMOS-NEWS party 2007

Již sedmý ročník největšího středoevropského setkání zájemců o kosmonautiku se uskuteční o víkendu 11. - 13. 5. 2007 v Lázních Bohdaneč nedaleko Pardubic. Hlavním organizátorem semináře je Milan Halousek - KOSMOS-NEWS, o.s.

Setkání se uskuteční, tak jako v předcházejících letech, v příjemném prostředí hotelu TECHNIK v Lázních Bohdaneč a zúčastní se ho opět jako host český kosmonaut pan Vladimír Remek.

Milan Halousek Kosmonautika

Expedice Mars 2007

Čtvrtý ročník simulovaného letu dětské posádky do vesmíru - hra pro děti do 16 let. Cíl letu - Mars.

Občanské sdružení Klub Domino, Dětská tisková agentura ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří, Centrem volného času Lužánky a serverem Alík organizuje již čtvrtý ročník simulovaných letů do vesmíru. Po úspěšných výpravách na Měsíc a k orbitální stanici se organizátoři rozhodli pro let na Mars.

Miroslava Hromadová Kosmonautika

Maratónský běh ve vesmíru

williams_marathon1.jpg
V pondělí 16. dubna americká astronautka Suni Williamsová běžela maratón na Mezinárodní kosmické stanice ISS ve výšce 338 km nad zemským povrchem. Absolvovala ho současně s účastníky tradičního Bostonského maratónu (42,195 km). Bostonská atletická asociace vydala astronautce startovní číslo 14 000. Pořadatelé ho poslali elektronicky do NASA, které ho předalo na ISS Williamsové.
Michal Václavík Ostatní

Dny astronomie 2007 na Hvězdárně Vsetín

Ve dnech 2. až 4. května 2007 se na Hvězdárně Vsetín uskuteční první ročník akce nazvané Dny astronomie, která má být jarní protiváhou tradičního podzimního přednáškového cyklu konaného pod hlavičkou Světového kosmického týdne. I tentokrát je pro zájemce z řad široké veřejnosti připraven bohatý přednáškový program. Jste srdečně zváni.

Vstup na všechny akce je během Dnů astronomie ZDARMA
Pavel Suchan Úkazy

Maximum meteorického roje Lyridy

O nadcházejícím víkendu nastává maximum meteorického roje Lyridy. Aktivita roje je omezena na období několika dní – přibližně od 20. do 25. dubna 2007. Maximum činnosti připadá na neděli 22. dubna 2007 v pozdních večerních hodinách. To ale bude nad obzorem Měsíc, který bude před první čtvrtí a bude tak rušit pozorování samotného maxima. Proto bude vhodné využít i druhou polovinu noci předcházející, ze soboty na neděli.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Premiéra sci-fi filmu Sunshine

sun00060716.jpg
Ve čtvrtek 19. dubna 2007 má českou premiéru britský sci-fi film Sunshine. Děj se odehrává v roce 2057, kdy je ke Slunci vyslána záchranná výprava, která v něm má znovu zažehnout jaderné reakce. Jinak totiž hrozí zánik života na Zemi, protože planeta pomalu zamrzá.
Jan Palouš Ostatní

Úspěch českých studentů v celosvětové astronomické soutěži

Chyť hvězdu je mezinárodní soutěž pro studenty z celého světa organizovaná Evropskou jižní observatoří (ESO - evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli) a Evropskou asociací pro vzdělávání v astronomii (EAAE). Letošní ročník je pátý.

Dne 13. dubna 2007 oznámila Evropská jižní observatoř vítěze. Ze 100 prací od studentů z 22 zemí se na prvním místě umístili studenti Jan Měšťan a Jan Kotek pod vedením učitele Marka Tyle z Gymnázia Písek, kteří zpracovali práci na téma Výzkum a pozorování zatmění Slunce.

František Martinek Exoplanety

Planetární systémy kolem dvojhvězd

Planetární systémy kolem dvojhvězd.
Planetární systémy kolem dvojhvězd.
Astronomové zjistili pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope), že planetární systémy – resp. disky kolem hvězd, složené z prachu, asteroidů, komet a možná i planet – jsou přinejmenším stejně rozšířené ve dvojhvězdných soustavách, podobně jako kolem osamělých hvězd, jako je naše Slunce. Protože více než polovina hvězd se nachází právě ve dvojhvězdách (v binárních systémech), tento objev napovídá, že ve vesmíru existuje velké množství planet, obíhajících kolem dvou sluncí.
Pavel Suchan Ostatní

Sjezd České astronomické společnosti ve Valašském Meziříčí

O víkendu 14. – 15. 4. 2007 se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí bude konat 17. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 40 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů. Jednání sjezdu bude přítomen předseda Rady vědeckých společností České republiky prof. MUDr. Ivo Hána, CSc., čestný předseda společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., zástupce Slovenské astronomické společnosti RNDr. Ladislav Hric, CSc., ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., ředitel Astronomického ústavu Slovenské Akademie věd Doc. RNDr. Ján Svoreň, DrSc. a předseda Sdružení hvězdáren a planetárií Ing. Marcel Grün. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky.

Tisková zpráva ČAS.

Miroslava Hromadová Exoplanety

Objev vody na exoplanetě

dn11576-1_600.jpg
Astronomové poprvé nalezli důkaz přítomnosti vody v atmosféře exoplanety (extrasolární planety). Objevili ji při nové analýze dat z Hubble Space Telescope. Tento výsledek byl již dříve teoreticky předpovězen, ale nikdy nebyl pozorován. A ne všichni vědci se s ním ztotožňují. Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o přístrojovou chybu.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »