Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2007

Povetron 2007.01 Vyšlo nové číslo Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Prosinec 2006 byl kupodivu velmi příhodným měsícem pro pozorování, jak dokumentují články Petra Horálka a Pepy Kujala. Ostatně doufáme, že se takových výprav během roku 2007 uskuteční vícero! Martin Lehký píše o meteoritu Morávka a o sondách Pioneer a Voyager, jakožto hmotných nosičích informace. Pavel Chadima a Martin Šolc se ohlížejí za srpnovou astronomickou exkurzí do východních Čech a zároveň prezentují zajímavý objev pravděpodobného pozorovacího stanoviště Wilhelma von Biely.
František Martinek Exoplanety

Vzniknou planety kolem umírající hvězdy?

Kombinovaný snímek dvojhvězdy Mira (Cetus) ve viditelném světle a v infračerveném záření.
Kombinovaný snímek dvojhvězdy Mira (Cetus) ve viditelném světle a v infračerveném záření.
Překvapující zvláštnost objevili astronomové u hvězdy Mira Ceti A v souhvězdí Velryby (Cetus). Nehledě na to, že se nachází v závěrečném stadiu svého vývoje, z jejího materiálu se může zrodit nový planetární systém. Na tomto „úkolu“ spolupracuje se svojí průvodkyní – s hvězdou Mira Ceti B. K tomuto závěru dospěl Michael Ireland (California Institute of Technology) se svými spolupracovníky.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Znovuzrození umírající galaxie

Phoenix_Dwarf.jpg
Astronomové nedaleko Mléčné dráhy objevili umírající trpasličí galaxii, která stejně jako bájný pták Fénix, zahájila své vlastní znovuzrození. Tento objev by mohl vyřešit i dlouhotrvající problém chybějících shluků temné hmoty v blízkost naší Galaxie.
Karel Mokrý Ostatní

Změny na astro.cz

Omlouváme se všem dříve registrovaným uživateům, při přechodu na nový redakční systém došlo k nechtěnému odeslání mailu na blokované adresy. Tento mail byl určen pro testování a neměl nikomu dojít. Díky chybě byla ale odeslán.

Dnes došlo k dokončení přechodu na nový redakční systém, je možné že některé funkce a služby na astro.cz nebudou fungovat zcela korektně. Narazíte-li na takový problém, dejte nám prosím vědět na info@astro.cz. Samozřejmě uvítáme i Vaše návrhy k zlepšení těchto stránek.

František Martinek Kosmonautika

NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

Mars_elysium.jpg
NASA vybrala k dalšímu rozpracování návrhy dvou možných budoucích automatických sond k výzkumu planety Mars. Tyto projekty by měly přispět k většímu pochopení atmosféry Marsu, jeho klimatu a možné obyvatelnosti, než tomu je doposud.

Kromě toho NASA bude také financovat americké vědce, spolupracující na připravovaném evropském projektu výzkumu Marsu a stejně tak bude financovat vývoj nových přístrojů a technologií, které mohou být využity u dalších budoucích misí k Marsu.

Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Černá díra v kulové hvězdokupě

blackhole_KH.jpg
Astronomové poprvé našli černou díru tam, kde by jen málokdo její existenci předpokládal - uvnitř kulové hvězdokupy. Tento objev má velké důsledky pro dynamiku kulových hvězdokup a také pro existenci nové třídy tzv. černých děr střední velikosti ("intermediate-mass" black holes).
František Martinek Exoplanety

Obří plynné planety vznikají rychleji, než se předpokládalo

planetary.jpg
Obří plynné planety, jako je Jupiter a Saturn, se formují brzy po vzniku mateřské hvězdy. Vyplývá to z nových poznatků.

Pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA) ukazují, že plynní obři vznikají během prvních 10 miliónů roků "života" hvězdy podobné Slunci (pokud ne u všech hvězd). Výzkum přináší nové důkazy, že se obří plynné planety musí zformovat velmi brzy po vzniku hvězdy.

Petr Horálek Ostatní

Expedice do Bavorska ke kráteru Ries a Steinheim

Během posledního setkání členů SMPH v prvém listopadovém víkendu roku 2006, které proběhlo v prostorách hradecké hvězdárny, se začal rozvíjet návrh týkající se možnosti zájezdu ke kráteru Ries a Steinheim na území Bavorska v Německu. V plánu by byl několikadenní (pravděpodobně víkendový) výlet spojený s bezprostřední návštěvou oblastí, které úzce souvisí s výskytem tektitů na území jižních Čech a jižní Moravy.

Petr Sobotka Multimédia

Stáhněte si Slunce do PC

Stáhněte si Slunce do PC
Stáhněte si Slunce do PC
Projekt Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY) 2007 je příležitostí pro Český rozhlas Leonardo informovat veřejnost a zájemce o astronomii o naší nejbližší hvězdě - Slunci. Prostřednictvím pořadu Nebeský cestopis a článků v internetové rubrice "vesmír" jsme prvním lednovým týdnem odstartovali Rok Slunce.
Petr Sobotka Úkazy

Přiletěla kometa 1. velikosti

Na ranní obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17.3 magnitudy.

7.1.2007. článek doplněn o další informace o viditelnosti komety.

Pavel Suchan Ostatní

Tříkrálová sobota s dalekohledy v ZOO Praha.

V sobotu 6. ledna 2007 od 11 do 16 hodin probíhá v pražské ZOO program Tři králové. Součástí programu bude i pozorování astronomickým dalekohledem na vyhlídce u ledních medvědů, odborný výklad k pozorování a zodpovídání dotazů návštěvníků. Za jasného počasí pozorování Slunce (fotosféry i chromosféry), za zatažené oblohy pozorování pozemských dalekohledů. Zajišťuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS a firmou Supra Praha, s.r.o.
redakce Multimédia

ČAM 2006.12

SlunceVítězným snímek ČAM (Česká astrofotografie měsíce) za prosinec 2006 je snímek Martina Adamovského Slunce v H-alfa.
František Martinek Hvězdy

Bílý trpaslík naznačuje osud Sluneční soustavy

bily_trpaslik.jpg
Velmi zajímavý objekt - bílý trpaslík s planetárním diskem s vysokým obsahem kovů - objevila skupina astronomů, jejímž vedoucím je Boris T. Gansicke (University of Warwick, Velká Británie). Tento pozorovaný objekt v mnohém vypovídá o tom, jaký bude konečný osud naší Sluneční soustavy.
Pavel Suchan Ostatní

Česká republika vstoupí do Evropské jižní observatoře od 1. 1. 2007

Podpis_smlouvy_CR-ESO.jpg
Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1.1.2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen. Smlouva musí být do 120 dní ratifikována oběma komorami parlamentu ČR.

Tiskové prohlášení ČAS č.92.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »