Úkazy na obloze ve 4. týdnu (24. - 30. ledna 2005)
Přehled astronomických úkazů na 4. týden (24.1.-30.1.2005).
Přehled astronomických úkazů na 4. týden (24.1.-30.1.2005).
"Nyní můžeme pochopit, jaké procesy formovaly povrch měsíce," říká Martin Tomasko, hlavní tvůrce aparatury DISR (Descent Imager-Spectral Radiometer) a pokračuje: "Geologické důkazy probíhající eroze, mechanického obrušování a další fluviální aktivity naznačují, že fyzikální procesy, formující povrch Titanu, jsou velmi podobné silám, které známe na Zemi."
Od poslední zprávy o objevu novy v M31 už uběhly 4 měsíce a tak je nejvyšší čas informovat o výsledcích hledání nov v galaxii M31 v měsících říjen - prosinec 2004. Rovněž konec uplynulého a začátek nadcházejícího roku vybízí k malému bilancování.
Pokud fórum neznáte, doporučujeme k návštěvě. Před položením dotazu zkuste funkci "hledat".
V úterý 18. ledna 2005 od 18 hodin proběhne v planetáriu na Kraví hoře mimořádná přednáška Jana Píšali z katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy věnovaná Saturnovu měsíci Titanu. Návštěvníci se dozvědí, jaké jsou naše současné představy o tomto výjimečném světě, a především uslyší první komentář pozorování pořízeného během úspěšného sestupu sondy Huyghens, ke kterému došlo během pátku 14. ledna 2005. Titan je přitom posledním, skutečně záhadným světem sluneční soustavy. Odborníci se shodují v názoru, že podobně vypadala i Země před čtyřmi miliardami roků, kdy na naší planetě vznikal život.
Přehled astronomických úkazů na 3. týden (17.1.-23.1.2005).
Postupně zde přineseme alespoň několik zajímavých snímků ze sondy Huygens, která úspěšně přistála na měsíci Titanu. Podle prvních snímků a live kamery z řídícího střediska je patrné, že min. několik snímků bylo odesláno po přistání sondy přímo z povrchu Titanu! Podle posledních zpráv byla odeslána data až 350 snímků, které budou v následujících dnech zpracovávány. < první snímek ze sondy Huygens, z výšky 16 km nad povrchem, s rozlišením 40 m na pixel |
Přehled očekávaných událostí během sestupu sondy Huygens k povrchu Titanu 14 ledna 2005.
Pro astronomy a zvláště ty, kteří se zabývají meteory, začíná nový rok záhy po začátku roku kalendářního. Pravidelně kolem 3. či 4. ledna totiž nastává maximum činnosti meteorického roje Kvadrantid. Ačkoliv se jedná o jeden z nejaktivnějších rojů, příliš známý není.
Dokončení prvního dílu
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme