Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 12/2006

V lednu 2006 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně.

František Martinek Vzdálený vesmír

Obrovská plynná superbublina v naší Galaxii

Superbubble.jpg
Astronomům, pracujícím na radioteleskopu Robert C. Byrd Green Bank Telescope (GBT), se podařilo objevit obří superbublinu plynného vodíku, "vyrůstající" přibližně 10 000 světelných let nad rovinu naší Galaxie. Domnívají se, že tento plyn mohl být vyvržen při explozích supernov a působením intenzivního tzv. hvězdného větru, vyzařovaného doposud nepozorovanou skupinou mladých hvězd v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie (viz obrázek).
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Nový pohled na černou díru ve středu Galaxie

orbits_stars.jpg
Astronomové z kalifornské university poskytují nové pohledy na masivní černou díru ve středu Mléčné dráhy a jejím okolní, protože mohou poprvé určit dráhy hmotných mladých hvězd, které se nacházejí ve vzdálenosti jen několik světelných měsíců od obrovské černé díry v centru naší Galaxie.
Milan Halousek Kosmonautika

KOSMOS-NEWS č.71 (prosinec 2005)

  • Za Petrem Jakešem /1940-2005/ (Jiří Grygar, převzato se souhlasem autora z Astro.cz)
  • Zemřel Anatolij J. Kartašov (Tomáš Přibyl)
  • Eugene Cernan je OK (Jiří Grygar)
  • Svědectví o době (Ivo Hudec)
  • Nový Harry Potter byl promítán ve vesmíru (iDnes)
  • Slavný Armstrongův výrok před odletem z Měsíce (Milan Halousek)
  • Kosmičtí špioni a další knihy (Karel Pacner)
  • Sex ve vesmíru (Lidovky.cz)
  • Discovery STS-114: Rekordy padaly (Tomáš Přibyl)
  • O NASA bez iluzí (Český rozhlas)
Ivo Míček Úkazy

Když se vrací hvězdný prach...

Na západním pobřeží USA se v neděli rozzáří pěkný bolid, optimisté slibují "šajbu"až -7 velikosti. Ohnivé představení se začne sto kilometrů nad Zemí 15.1.2006 v 9:56 UT, to už bude mít návratové pouzdro (SRC) za sebou 4 hodiny samostatného letu.

František Martinek Sluneční soustava

Co nového na Titanu?

PIA06441_Titan.jpg
V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.
František Martinek Vzdálený vesmír

Nový pohled na galaxii Cartwheel

Cartwheel_galaxy.jpg
Nový pohled na galaxii Cartwheel přinesla americká družice GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003), pozorující vesmír v oboru ultrafialového záření. Tato obrovská galaxie byla v minulosti poznamenána srážkou s malou galaxií, což vyvolalo rázové vlny, které vedly ke spuštění procesu vzniku nových hvězd. Galaxie se nachází v souhvězdí Sochaře, ve vzdálenosti 500 miliónů světelných let.
Michal Václavík Kosmonautika

Deset let SOHO

SOHO-10yearsA.jpg
Slunce je pro udržení života na Zemi nezbytné, a proto je mu už několik století věnována soustavná pozornost vědců. S rozvojem kosmonautiky se objevila možnost pozorovat Slunce a jeho projevy z vesmírného prostoru. Do dnešních dnů bylo vypuštěno 194 družic a sond, které se nějakým způsobem podílely na zkoumání Slunce a jeho působení na dění ve sluneční soustavě. Nás však bude především zajímat sonda SOHO (SOlar & Heliospheric Observatory), která v prosinci 2005 oslavila 10 let od svého vypuštění.
Redakce: od uplynutí výročí již nějaký čas uplynul, věříme, že i tak bude článek pro čtenáře zajímavý.
František Martinek Hvězdy

Hvězda Polárka má dva průvodce!

Polarka.jpg
Kdo by neznal Polárku - nejjasnější hvězdu v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Právě do blízkosti této hvězdy, někdy také označované jako Severka, míří svým severním koncem zemská rotační osa. Pouhým okem spatříme Polárku jako osamocenou hvězdu. Avšak v malém dalekohledu již spatříme druhou složku - průvodce Polárky. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) se nyní podařilo objevit dalšího průvodce Polárky. Polárka je tedy trojhvězdou!
František Martinek Kosmonautika

Kosmická mise sondy STARDUST vrcholí

stardust_earthapproach.jpg
Astronomové s napětím očekávají mimořádně cennou kosmickou zásilku: poprvé v historii výzkumu Sluneční soustavy budou do pozemních laboratoří dopraveny vzorky komety. Podle některých předpokladů se mohly komety v minulosti podílet na "kontaminaci" Země organickými sloučeninami a přispět tak ke vzniku života na Zemi.
Martin Zapletal Exoplanety

Jak hledat exoplanety - se zvláštním zřetelem k exoplanetám terestrickým

Již před staletími si lidé kladli otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Později s pokroky v astronomii a dalších přírodních vědách vyšlo najevo, že život (alespoň takový, jaký si umíme představit) je podmíněn existencí vhodných planet, na kterých se může vyskytovat. Logickým krokem tedy bylo takovéto planety hledat. To ovšem není jen tak. Podívejme se tedy stručně na historii objevování planet obíhajících cizí hvězdy a na ambiciózní projekty USA - Kepler, Space Interferometry Mission (SIM), Terrestrial Planet Finder (TPF) a evropský Darwin, které mají (mimo jiné) hledat planety zemského typu.

Jan Píšala Ostatní

Astronomická expedice - Váš první kontakt s vesmírem

Areál hvězdárny v Úpici
Areál hvězdárny v Úpici
Baví vás noční život? Rádi ponocujete? Přitahuje vás vesmír a astronomie vůbec? Pokud je tomu tak, pak neváhejte a přijeďte na Astronomickou expedici 2006. Stanete se tak jedním z několika desítek středoškoláků a vysokoškoláků, které dohromady váže společný zájem o hvězdné nebe.
Pavel Suchan Světelné znečištění

Světelné znečištění netrápí jenom astronomy!

Chvíle vánočních prázdnin leckdo z nás prožil také na lyžích. A když toho moc nenajezdíte přes den, rádi přijmete nabídku nočního lyžování. Že naše noční lyžování není pro přírodu a ochranu nočního životního prostředí snadné, že lze sjezdovky osvětlovat špatně a bezohledně, ale také ohleduplně, to se můžete dočíst na serveru iDnes v článku Krkonoše: noční romantika, nebo světelný cirkus?, který popisuje snahu Krkonošského národního parku ochránit noční prostředí.
František Martinek Úkazy

Mimořádná příležitost pro určení průměru Charona - největšího měsíce Pluta

plutocharon.jpg
Díky tomu, že skupina astronomů z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge byla ve správném okamžiku na správném místě, podařilo se jí pozorovat unikátní astronomický úkaz: zákryt hvězdy Charonem, největším měsícem Pluta. Výsledkem měření, provedených s mimořádnou precizností, je přesné určení velikosti měsíce a jeho případné atmosféry, což umožní unikátní pohled do vzdálené minulosti - do období, kdy se tato tělesa formovala.
redakce Ostatní

130. podvečer EKK: Dr. Zdeněk Horský - osobnost a dílo

Evropský kulturní klub spolu s Radou českých vědeckých společností Vás zvou od října do května na pokračování podvečerů s vědou a filozofií každý 1. čtvrtek v měsíci od 17 hodin do zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3 (proti Nové scéně ND), Praha 1. 130. podvečer ve čtvrtek 5. ledna 2006 od 17 hodin v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 na téma: Dr. Zdeněk Horský - osobnost a dílo

František Martinek Sluneční soustava

Pluto je studenější, než se předpokládalo

Pluto_Charon.jpg
Merkur je žhavý, Mars zase studený. Na Zemi panují (podle nás - lidí) ty správné podmínky pro život. Když porovnáme teploty na všech planetách Sluneční soustavy, zjistíme, že se zvětšující se vzdáleností od Slunce teplota na jednotlivých planetách postupně klesá. Nejvzdálenější "planetou" je Pluto. Informace o teplotě na jeho povrchu upřesnili nyní astronomové ze Smithsonian Center for Astrophysics.


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »