Články

08.06.2004 14:02 Karel Mokrý Úkazy

Přechod Venuše - fotogalerie

Fotogalerie přechodu Venuše přes sluneční disk - výběr snímků z přechodu pořízených "velkými" dalekohledy i amatéry. Vaše snímky nám zasílejte na adresu info@astro.cz

Tenká linka na "obvodu" Venuše je způsobena refrakcí ve venušině atmosféře. Zdroj: SST

08.06.2004 00:43 Karel Mokrý Úkazy

Přechod Venuše

Odkazy na informace o přechodu, související články, on-line snímky z ČR a ze světa.

Máte zajímavý snímek z pozorování přechodu Venuše? Pošlete nám jej spolu s informacemi o jeho pořízení (čas, clona, místo) na info@astro.cz. Snímky mohou zobrazovat i pozorovací činnost, nemusí se jednat pouze o snímky přechodu Venuše.

07.06.2004 20:23 Petr Bartoš Ostatní

Veřejná soutěž na novou podobu členského průkazu ČAS

Výkonný výbor České astronomické společnosti vyhlašuje veřejnou soutěž na grafickou podobu titulní strany členského průkazu ČAS.

06.06.2004 23:54 Petr Sobotka Úkazy

Jak se Venuše dostane před Slunce?

Důsledkem oběhu Země kolem Slunce se nám planety sluneční soustavy během roku promítají pokaždé na jinou část oblohy. Navíc se ještě každá z planet sama pohybuje různou rychlostí a v různé vzdálenosti od Slunce, takže předpovědět jejich polohu bylo pro středověké astronomy opravdovým oříškem. Dnes to počítačové programy zvládnou během několika sekund.

06.06.2004 23:53 Petr Sobotka Úkazy

Jak probíhá přechod Venuše?

Přechod Venuše přes sluneční disk je vlastně úkaz podobný zatmění Slunce - při něm je zakrývajícím tělesem Měsíc. Na rozdíl od Měsíce má Venuše na obloze mnohem menší rozměry a nikdy nemůže zakrýt Slunce celé. Při chůzi na ulici nebo při pohledu z okna si vlastně zákrytu ani nevšimneme. Celý den bude sluníčko svítit stejně jako obvykle.

06.06.2004 21:10 Stanislav Štefl Úkazy

VT 2004 - stručná statistika ke 4. 6. 2004

Česká účast v evropském projektu pozorování přechodu Venuše před SluncemVenus Transit 2004“ aneb stručná statistika ke 4. 6. 2004:

Evropský projekt „Venus Transit 2004“ nabízí každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si tak historické měření vzdálenosti Země – Slunce.

06.06.2004 18:22 Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 3/2004

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nemálo příspěvků v tomto Povětroni je věnováno nebeským úkazům(minulým i budoucím): Petr Soukeník píše o zatmění Měsíce,Jan Veselý o vzácném přechodu Venuše přes Slunce a nechybíani stručný přehled "Dění na obloze".

04.06.2004 18:30 Petr Bartoš Úkazy

Průlet meteoritu nad USA

Očití svědci, bezpečnostní kamery a seizmické stanice zaznamenaly ve čtvrtek ráno průlet a dopad meteoritu nad americkým státem Washington a kanadskou Britskou Kolumbií, který byl doprovázen výraznými světelnými a zvukovými efekty. V současné době se o úkazu shromažďují informace, aby bylo možné vypočítat dráhu letu a případné místo dopadu.

04.06.2004 09:47 Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Outsideři?

Kousek od dvojice jasných hvězd α a β Centauri najdete na okraji Mléčné dráhy drobné souhvězdí Jižního Trojúhelníku (Triangulum Australe). Nejjasnější hvězda tohoto nenápadného souhvězdí má přitom poněkud kuriózní jméno: Atria. Jedná se o zkratku slov alfa Trianguli Australis, kterou zavedli letečtí navigátoři během druhé světové války.

03.06.2004 20:27 František Martinek Kosmonautika

Ruský projekt FOBOS-GRUNT

V současné době se výzkumu „rudé“ planety věnují pouze USA a Evropská kosmická agentura ESA (japonskou sondu NOZOMI se nepodařilo dopravit do blízkosti Marsu). V počátcích kosmonautiky se výzkumu Marsu věnoval i bývalý Sovětský svaz. První sondy však příliš úspěšné nebyly, v pozdější době se projevoval nedostatek finančních prostředků, a tak bylo od výzkumu této planety upuštěno. Pokus o návrat na Mars nevyšel (Fobos 1 a 2, Mars-96). Nicméně některé ruské přístroje pracují v současnosti jak na evropské, tak i na amerických sondách.

03.06.2004 10:43 Jiří Dušek Ostatní

Na výletě u protinožců: Jižní Kříž

Skutečný Kříž (Crux) se nachází vzhledem k "Falešnému kříži" o 45 stupňů východněji. Ač malý, sehrál v minulosti velmi důležitou roli. Polynésané jej využívali při námořní navigaci a stále se také součástí Kentaura, zavedeného Klaudiem Ptolemaiem. Těsně nad obzorem byl pozorovatelný i z Jeruzaléma v době ukřižování Krista. Pohled na něj je ale krásný jen tehdy, když se nalézá vysoko nad obzorem. Ovšem i tak nad okolím příliš nevyniká. Leží totiž v rozsáhlé oblasti bohaté na další jasné hvězdy -- v aglomeraci Scorpius-Centaurus. Přesto všechno se stalo souhvězdí Kříže snad nejznámějším útvarem jižní oblohy. Několik států si ho dokonce umístilo na svoji vlajku: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Papua Nová Guinea a Samoa. A to i přesto, že je se svými 68 stupni čtverečními plošně nejmenším souhvězdím naší oblohy. Oproti tomu největší Hydra má výměru 1303 stupňů čtverečních.

03.06.2004 09:21 Miloslav Zejda Ostatní

Astrofyzikální praktikum

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně a B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS pořádají

Astrofyzikální praktikum - Spektroskopie proměnných hvězd

02.06.2004 07:39 Pavel Suchan Úkazy

Evropa se chystá na výjimečný astronomický úkaz - přechod Venuše před Sluncem

V úterý 8. června 2004 dojde k velice vzácnému úkazu, který každý z nás může spatřit poprvé v životě. K poslednímu totiž došlo 6. prosince 1882, tedy před 121,5 roku. Jedná se bezpochyby o nejdůležitější astronomickou událost letošního roku.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 61

01.06.2004 13:04 Karel Mokrý Ostatní

Mezní hvězdná velikost

Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo a přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky and Telescope. "Sky party" aneb naše setkání "Mezní hvězdná velikost". Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru astroforum.shodam.net. Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou.

Vyplňte prosím Anketu, abychom měli představu o Vašich požadavcích.

01.06.2004 12:15 František Martinek Kosmonautika

Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Dne 27. 5. 2004 - po pětiletém období nečinnosti - byl znovu uveden do chodu hlavní raketový motor kosmické sondy CASSINI, která se čím dál tím více blíží k Saturnu. Při tomto posledním manévru motor pracoval 5 minut a 56 sekund. Po uskutečnění korekce se sonda dostala na dráhu, zajišťující průlet kolem měsíce Phoebe 11. 6. 2004.

31.05.2004 21:03 Karel Mokrý Úkazy

Venuše

8.6. budeme pozorovat přechod Venuše přes Sluneční disk. Nyní Venuši vidíme jako malý srpek.

28.05.2004 13:32 Karel Mokrý Multimédia

stanice Vltava

Na stanici Vltava si můžete v rubrice o vědě vyslechnout několikzajímavých rozhovorů týkajících se přechodu Venuše přes sluneční disk.

útery 1. 6. rozhovor s RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. o Slunci
čtvrtek 3. 6. rozhovor s RNDr. Stanislavem Šteflem, CSc. o měření vzdáleností ve vesmíru
úterý 8. 6. rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. o způsobech hledání exoplanet

Pořad MOZAIKA s kulturními aktualitami lze naladit každý všední den nastanici Český Rozhlas 3 - Vltava, v 8:25 je v nem zařazenarubrika věnovaná vědě. (Frekvence ČRo 3 - Vltava: VKV, v Praze105,0 MHz.)

Neváhejte a nalaďte si radio.

28.05.2004 00:00 Jan Skalický Kosmonautika

Šťastné narozeniny HST!

Prstenec modrých hvězd okolo namodralého jádra bývalé spirální galaxie na snímku upoutá pozornost na první pohled. Snímek byl uveřejněn v rámci 14. výročí startu HST, který proběhl 24. dubna 1990 a jeho oddělení od raketoplánu o den později.

28.05.2004 00:00 František Martinek Hvězdy

Nejhmotnější dvojhvězda WR20a

Ve vzdálenosti přibližně 20 000 světelných let, v souhvězdí Lodního kýlu, kolem sebe krouží dvě masívní hvězdy, podobně jako dva zápasníci sumo při vzájemném souboji. Jejich hmotnosti jsou úctyhodné: převyšují 83krát, respektive 82krát hmotnost našeho Slunce. Jeden oběh kolem sebe vykonají za 3,7 dne, přičemž se nacházejí téměř v těsném dotyku. Společně s jejich vysokou teplotou to vede k bouřlivému uvolňování intenzivního hvězdného větru.

26.05.2004 15:41 František Martinek Sluneční soustava

Jak vznikla sluneční soustava

Astronom Jeff Hester a jeho spolupracovníci z Arizona State University publikovali teorii, podle níž Slunce a jeho planetární soustava nevznikla o samotě, jak se dříve vědci domnívali, ale v blízkosti velmi hmotné hvězdy, která později explodovala jako supernova. Důkazním materiálem je mj. izotop niklu Ni⁶⁰, který byl nalezen v meteoritech. Tento izotop je produktem rozpadu železa Fe⁶⁰, které mohlo vzniknout pouze při explozi masívní hvězdy.

Vyhledávání v článcích