Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Exoplanety

Utajená hvězda mezi kandidáty na exoplanety

OGLE-TR-122.jpg
Mezinárodní tým astronomů velice přesně určil rozměry a hmotnost doposud nejmenší známé hvězdy ve vesmíru. Pozorování byla vykonána v březnu 2004 pomocí spektrografu FLAMES na dalekohledu Kueyen o průměru 8,2 m systému VLT (Very Large Telescope), který se nachází na Evropské jižní observatoři ESO na hoře Paranal v Chile.
František Martinek Kosmonautika

Indická sonda bude bombardovat Měsíc

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Na období 2007 až 2008 plánuje Indie vypuštění kosmické sondy Chandrayaan-1 k Měsíci. Jejím hlavním úkolem bude sestavení mapy výskytu jednotlivých chemických prvků po celém povrchu Měsíce. Sonda bude také pořizovat trojrozměrné snímky vybraných zajímavých oblastí na měsíčním povrchu.
Libor Vyskočil Kosmonautika

Rosetta se blíží

15_flyearth_L,2.jpg
Sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/ Churyumov-Gerasimenko proletí 4. března během gravitačního manévru v těsné blízkosti naší Země. Zajímá Vás, jak sonda vypadá při pohledu ze Země? Připomínáme, že ESA při této příležitosti vyhlásila soutěž, podrobnosti v článku Vyfotografujte Rosettu!.
František Martinek Hvězdy

Hvězda opouštějící naši Galaxii

outcast.jpg
Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, kteří použili k pozorování dalekohled MMT na observatoři v Tucsonu, oznámili objev hvězdy, která vysokou rychlostí uniká z naší Galaxie. Vzdaluje se od nás rychlostí 2,4 miliónu kilometrů za hodinu (což téměř dvakrát převyšuje únikovou rychlost z Mléčné dráhy).
František Martinek Kosmonautika

Japonské plány pro oblast kosmonautiky

H2A.jpg
Dne 26. 2. 2005 uskutečnilo Japonsko úspěšný start své nosné rakety H-2A. Start se uskutečnil z kosmodromu Tanegashima Space Center. Na geostacionární dráhu byla dopravena družice MTSAT-1R. Družice má dva hlavní úkoly: pomáhat při řízení letového provozu a pořizovat snímky v infračerveném a viditelném světle pro meteorologické účely. Jednalo se o první start japonské rakety od listopadu 2003, kdy došlo k havárii startující rakety. Zajímavé jsou další plány pro oblast pilotovaných letů v Japonsku.
František Martinek Ostatní

Valašská astronomická společnost v desátém roce své existence

VAS_logo.jpg
Valašská astronomická společnost (VAS) vznikla v roce 1996 jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., v listopadu téhož roku se konal ustavující sněm VAS. Organizace sdružuje fyzické i právnické osoby, jež mají zájem podílet se na činnosti VAS aktivitami vedoucími k naplnění cílů sdružení. V letošním roce vstoupila VAS do desátého roku své existence. A protože se koncem loňského roku uskutečnil již V. sněm Valašské astronomické společnosti, využívám této příležitosti k představení VAS široké veřejnosti.
Pavel Koten Multimédia

Vyfotografujte Rosettu!

15_flyearth_L,2.jpg
V pátek proletí v těsné blízkosti naší planety sonda Rosetta mířící ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Z Evropy bude pozorovatelná jako objekt 8. nebo 9. hvězdné velikosti. ESA při této příležitosti vypsala soutěž pro amatérské fotografy. První místo bude odměněno návštěvou řídícího střediska při startu sondy Venus Express.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pojmenované krátery na povrchu měsíce Phoebe

sonda Cassini
sonda Cassini
Mezinárodní astronomickou unií (IAU) bylo pojmenováno 24 největší kráterů na Phoebe, malém, vnějším, retrográdně obíhajícím Saturnově měsíci.

Byly zveřejněny 2 fotomontáže měsíce Phoebe se jmény a umístěním všech 24 kráterů, které byly uznány týmem Cassini za dostatečně výrazné, aby dostaly vlastní pojmenování. Snímky pořídila sonda Cassini v červnu 2004.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jména pro nové Saturnovy měsíce

pia06115.jpg
Sonda Cassini objevila u Saturnu 6 nových měsíců. Celkem má nyní Saturn 37 měsíců. Dva vloni objevené mezi oběžnými dráhami měsíců Mimas a Enceladus byly pojmenovány Methone a Pallene. V řecké mytologii byly Methone a Pallene dvě ze 7 krásných dcer obra Alkyonea.
František Martinek Kosmonautika

Čína se připravuje na výzkum Měsíce

Change_1.jpg
Hu Hao, ředitel Technického střediska pro výzkum Měsíce prohlásil, že není přesná dříve publikovaná zpráva, podle níž je hlavním cílem čínského výzkumu Měsíce získání zdrojů izotopu helia-3. Čínský program výzkumu Měsíce si klade mnohostranné vědecké cíle.
Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 1/2005

Astropis
Astropis
Právě vyšlo letošní první číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vstupuje již do svého 12. ročníku, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • P. Najser: Charles Messier - katalog mlhovin a hvězdokup
  • M. Prouza: Nejenergetičtější fotony
  • V. Kopecký: Přistání na Titanu
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů I.
Michal Švanda Sluneční soustava

Přímé pozorování 3-D magnetické rekonexe v zemské magnetosféře

Předpokládá se, že magnetická rekonexe je v zemské magnetopauze nejefektivnější mechanismus umožňující průnik materiálu přicházejícího od Slunce skrz magnetický deštník. Již dříve byly pozorovány některé geometrické vlastnosti penetrujících plazmatických struktur (transientů) a prostorově ohraničených rekonexí, ale jejich principy nebyly spolehlivě vysvětleny především kvůli vysoké rychlosti magnetopauzy a protože byla k dispozici data vždy jen z jedné družice. 8. října 2004 byla v časopise Geophysical Research Letters publikována případová studie založená na vícebodovém měření získaném během mise Cluster. Vědci dostali poprvé příležitost trojrozměrně přímo pozorovat topologii magnetického pole v magnetopauze a její změny, vedoucí k rekonexi ve více místech, kterou lze vysvětlit pozorované geometrické vlastnosti.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Zamrzlé moře na Marsu

Mars.jpg
Pod povrchem Marsu v blízkosti rovníkové oblasti Elysium může ležet obrovské, zamrzlé moře vody o rozměrech 800 x 900 km a hloubce 45 m. Oznámil to evropský tým vědců. Předpokládají, že krajina byla zaplavena vodou před 5 milióny let, pak zamrzla a byla pokryta sopečným prachem. Velké zásoby vodního ledu jsou na pólech Marsu, ale pokud se potvrdí tento objev, bude to poprvé v oblasti s tak nízkou zeměpisnou šířkou.


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »