Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Sonda HAYABUSA uskutečnila gravitační manévr

MUSES-C(M).jpg
Japonská kosmická sonda HAYABUSA (předstartovní označení MUSES-C), která míří k planetce 25 143 Itokawa (předběžné označení 1998 SF36), uskutečnila 19. 5. 2004 gravitační manévr při průletu kolem Země. Sonda využila gravitačního pole Země k navedení na eliptickou dráhu, po níž dolétne k cílové planetce, a také ke zvýšení rychlosti o 4 km/s. Během týdne technici v řídícím středisku provedou přesné výpočty nové dráhy sondy a poté znovu zapnou její iontové motory. Po gravitačním manévru bude urychlování sondy pomocí iontových motorů pokračovat. Za jeden rok činnosti sonda zvýší rychlost o 1,25 km/s, přičemž spotřebuje 20 kg pracovní látky.
Martin Pauer Sluneční soustava

Fyzika Venuše - II. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2

Fyzika Venuše - I. část

František Martinek Kosmonautika

Jak chránit Zemi proti asteroidům?

Madmen-03.jpg
Pracovníci americké společnosti SpaceWorks Engineering, Inc. (SEI) pracují na projektu ochrany Země před srážkami s velkými asteroidy či kometami. Společnost má své sídlo v Atlantě (Georgia, USA). Na rozdíl od celé řady dřívějších návrhů včetně toho, který byl „vypracován“ filmaři Hollywoodu ve filmu Armagedon, neuvažují o rozbití „vetřelce“ pomocí jaderných náloží, ale zvolili vlastní cestu. Na projektu pracují v rámci grantu, který jim udělil NASA Institute for Advanced Concepts (NIAC) v rámci programu na vývoj nových zařízení na ochranu Země před nebezpečnými planetkami. Vedoucím projektu je Matthew Graham.

Karel Mokrý Ostatní

upgrade serveru II

dnes od 19.00 dojde k plánovanému výpadku serveru. Provoz serveru by po té měl být brzy obnoven; nenastanou-li komplikace, bude to ještě týž večer. Důvodem výpadku je upgrade hardware serveru.

Karel Mokrý Ostatní

upgrade serveru

O víkendu a v několika následujících dench dojde k plánovanému upgradu našeho serveru. Případné výpadky se budeme snažitodstranit co nejrychleji.

Kamil Hornoch Hvězdy

Další tři novy v M31

Přesně po 2 měsících od skončení pozorovací sezóny galaxie M31 začala sezóna další. Zahájili jsme ji o cca měsíc dříve, než je obvyklé. A vyplatilo se, stejně jako prodloužení minulé sezóny o téměř měsíc, kdy se podařilo objevit všechny 3 letošní novy v M31 z ČR.
František Martinek Kosmonautika

LRO - americký návrat na Měsíc

LRO.jpg
V lednu 2004 vyhlásil prezident George Bush nové cíle americké kosmonautiky. Jedním z prvních úkolů je vyslání automatické sondy k Měsíci, která by měla provádět jeho výzkum z oběžné dráhy. Předběžně je start sondy s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naplánován na 15. 10. 2008. Pro sondu bylo rozpracováno 7 nejdůležitějších úkolů:
František Martinek Kosmonautika

Kosmická sonda k planetě Pluto II

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Americká kosmická sonda New Horizons (dřívější označení Pluto-Kuiper Express) ponese mj. 6 různých vědeckých přístrojů a studentský experiment - tzv. čítač prachových částic. Tyto přístroje jsou určeny k výzkumu planety Pluto a jejího měsíce Charona, a dále k výzkumu minimálně jednoho tělesa z oblasti tzv. Kuiperova pásu, rozkládajícího se za drahou planety Neptun.
Jiří Dušek Ostatní

Na výletě u protinožců: Na moře

Souhvězdí Lodního kýlu je viditelné i z našich zeměpisných šířek. Najdete v něm dvojici otevřených hvězdokup M 46 a M 47, stejně jako zářivou stálici ζ Puppis. Neméně zajímavé objekty se však nacházejí i v té části Lodní zádě, na kterou od nás nikdy nedohlédneme. Na prvním místě jmenujme druhou nejjasnější stálici noční oblohy -- CanopusCarinae). Protože má přibližně stejnou rektascenzi jako hvězda β CMa, o půlnoci kulminuje vždy na přelomu roku. Jako naoranžovělá hvězda by přitom mohla být pozorovatelná již ze 37. stupně severní rovnoběžky. Canopus je hvězdou spektrální třídy F0, jejiž vzdálenost byla trigonometricky změřena na 95 parseků. Zajímavé je, že leží hodně daleko od ekliptiky, proto ji při orientaci v prostoru využívá většina meziplanetárních sond. Navíc je dost izolovaná od podobně jasných stálic, takže ji nelze s ničím splést.
František Martinek Úkazy

Zákryt Venuše Měsícem 21. 5. 2004

Mesic21.5.jpg

Měsíc, který se poměrně rychle pohybuje po obloze od západu směrem k východu, čas od času zakryje některou jasnější hvězdu. Poměrně zřídkavým jevem jsou však zákryty planet Měsícem. Dne 21. 5. 2004 jeden takový úkaz nastane. Měsíc zakryje jasnou planetu Venuši, která je v současné době večernicí. Vzhledem k tomu, že se úkaz bude odehrávat v odpoledních hodinách (v době od 13:26 do 14:50 SELČ), bude pozorovatelný pouze pomocí dalekohledu. Časové údaje platí pro Valašské Meziříčí. V jiných částech České republiky se okamžik začátku a konce úkazu může lišit až o několik minut.

Petr Bartoš Ostatní

Svět knihy 2004

03.jpeg
Svět knihy 2004 je za námi, takže nyní již můžeme hodnotit. Zájem návštěvníků veletrhu předčil naše očekávání, stejně jako zájem o astronomickou literaturu. Velkou pozornost vzbudila výstava Štěpána Kováře "Atlas horských mraků" a několik cílených dotazů směřovalo i na problematiku světelného znečištění ovzduší, ke které byla na stánku instalována vzorová lampa z dílny Ing. Koláře.
Veletrhy s účastí ČAS
Jan Verfl Sluneční soustava

Drak na Titanu

phot-11c-04-preview.jpg
Nový přístroj SDI (Simultaneous Differential Imager, česky řekněme "Současný rozdílový zobrazovač"?) čerstvě instalovaný na systém adaptivní optiky NACO dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře v Chile umožňuje pořídit velmi ostré záběry naráz ve třech vybraných vlnových délkách. Přestože jde o technologii určenou především ke studiu exoplanet, je tento přístroj velmi užitečný k pozorování objektů s výraznou atmosférou, jako je například Saturnův měsíc Titan. Pozorování prováděná zároveň v úzkém "okně", v němž je atmosféra částečně průhledná a na blízkých vlnových délkách, kde průhledná není, umožňuje odečtením záběrů získat téměř nerušený pohled na povrch tělesa.
Martin Pauer Sluneční soustava

Astropis: Fyzika Venuše - I. část

Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.

Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2

František Martinek Kosmonautika

Cena X - finále se blíží

Všeobecně známá soutěž byla vyhlášena 18. 5. 1996 v St. Louis (Missouri, USA) založením Nadace za účelem podpory vývoje nové generace dopravních prostředků, zajišťujících přepravu cestujících do vesmíru. Do soutěže o získání ceny X se postupně přihlásilo 27 společností ze 7 států světa (USA, Kanada, Argentina, Rusko, Velká Británie, Izrael a Rumunsko).

Petr Bartoš Ostatní

Astronomická olympiáda 2003-4 ve finále

Dnes bylo dokončeno vyhodnocení 2. kola Astronomické olympiády 2003-4. Přehled studentů, postupujících do závěrečného kola, které se koná 11.6.2004 v prostorách Akademie věd ČR, je zveřejněn na webových stránkách Sekce pro mládež ČAS. V průběhu následujících dnů budou na zmíněných stránkách i další, podrobnější informace o průběhu 2. kola.
Sekce pro mládež ČAS
František Martinek Ostatní

VISIR namontován na dalekohled VLT

nebula_60big_ant_VISIR-instrument_eso.jpg
Astronomové Evropské jižní observatoře ESO na hoře Paranal v Chile přijali 30. 4. 2004 z vesmíru "první světlo" - přesněji řečeno "první teplo" prostřednictvím nového infračerveného detektoru, umístěného na jednom ze čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Zařízení VISIR (VLT Imager and Spectrometer in InfraRed) umožní detekovat například prachové částice ve vzdáleném vesmíru, jejichž teplota se pohybuje v rozmezí od -200 °C do +300 °C.


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »