Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Scheirich Sluneční soustava

Planetky, všude kam se podíváš

Asteroidy jsou všude. Nalezneme je blíže Slunci, než je dráha Země, mezi Zemí a Marsem, Marsem a Jupiterem. Kříží dráhy velkých planet a obíhají i za drahou Neptuna. Astronomické databáze jich v současné době evidují přes dvě stě tisíc, a tento počet každý měsíc narůstá. Každý již jistě někdy viděl obrázky zachycující polohy či dráhy všech známých objektů. Jak reálný pohled na naši Sluneční soustavu nám ale tyto obrázky poskytují?. Moc ne, protože jsou ovlivněny nejrůznějšími výběrovými efekty.
František Martinek Kosmonautika

Rostliny pro marťanskou zahradu

Sklenik pro Mars-2.jpg
Ruští vědci nyní vybírají druhy zeleniny, které budou pěstovat v "marťanské zahradě". Agenturu ITAR-TASS o tom informovala hlavní vědecká spolupracovnice Institutu lékařsko-biologických výzkumů Ruské akademie věd Margarita Levinskich. V rámci experimentu "500 dnů" budou pěstovat na palubě makety meziplanetární lodi maximální možné množství různých druhů zeleniny. "V současné době provádíme výběr rostlin, které budou do experimentu zařazeny společně s dobrovolníky v rámci přípravy pilotovaného letu na Mars. Po dobu 500 dnů se budou nacházet v podmínkách naprosté izolace od okolního prostředí," informovala Levinskich.
František Martinek Sluneční soustava

Historie klimatu ukrytá v ledu

AntarkiskarteEPICA_big.jpg
Skupina vědců z deseti států světa strávila 10 let získáváním vzorku ledu o délce zhruba 3 km pomocí vrtné soupravy, umístěné ve východní části Antarktidy. Akce probíhala v rámci evropského projektu EPICA. V odebraném vzorku ledu jsou uchovány informace o změnách klimatu na Zemi za posledních 740 000 let. Jedná se o téměř dvojnásobný časový úsek, než jaký mohli glaciologové studovat doposud.
Pavel Suchan Úkazy

Venus Transit 2004“ - statistika po skončení úkazu

Evropský projekt pozorování přechodu Venuše před Sluncem

Ve 13:23 h středoevropského letního času přechod Venuše před Sluncem skončil. Měření získaná od registrovaných pozorovatelů se v tuto chvíli zpracovávají na observatoři v Paříži. Registrace však dále pokračuje, takže každý, komu se měření tzv. kontaktů Venuše se Sluncem podařilo uskutečnit, se v příštích dnech stále ještě může zaregistrovat a svá měření poslat k vyhodnocení. Počet účastníků, kteří již odeslali svá pozorování je 144, počet pozorovaných kontaktů Venuše 368. Výsledky včetně "konvergenčního" grafu si lze prohlédnout na http://vt-2004.org/central/cd-observers/obs-tim.html

Karel Mokrý Úkazy

Přechod Venuše - fotogalerie

Fotogalerie přechodu Venuše přes sluneční disk - výběr snímků z přechodu pořízených "velkými" dalekohledy i amatéry. Vaše snímky nám zasílejte na adresu info@astro.cz

Tenká linka na "obvodu" Venuše je způsobena refrakcí ve venušině atmosféře. Zdroj: SST

Petr Sobotka Úkazy

Jak se Venuše dostane před Slunce?

Důsledkem oběhu Země kolem Slunce se nám planety sluneční soustavy během roku promítají pokaždé na jinou část oblohy. Navíc se ještě každá z planet sama pohybuje různou rychlostí a v různé vzdálenosti od Slunce, takže předpovědět jejich polohu bylo pro středověké astronomy opravdovým oříškem. Dnes to počítačové programy zvládnou během několika sekund.

Petr Sobotka Úkazy

Jak probíhá přechod Venuše?

prechod_venuse.jpg
Přechod Venuše přes sluneční disk je vlastně úkaz podobný zatmění Slunce - při něm je zakrývajícím tělesem Měsíc. Na rozdíl od Měsíce má Venuše na obloze mnohem menší rozměry a nikdy nemůže zakrýt Slunce celé. Při chůzi na ulici nebo při pohledu z okna si vlastně zákrytu ani nevšimneme. Celý den bude sluníčko svítit stejně jako obvykle.
Stanislav Štefl Úkazy

VT 2004 - stručná statistika ke 4. 6. 2004

Česká účast v evropském projektu pozorování přechodu Venuše před SluncemVenus Transit 2004“ aneb stručná statistika ke 4. 6. 2004:

Evropský projekt „Venus Transit 2004“ nabízí každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si tak historické měření vzdálenosti Země – Slunce.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 3/2004

povetron-2004-03_.gif
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nemálo příspěvků v tomto Povětroni je věnováno nebeským úkazům(minulým i budoucím): Petr Soukeník píše o zatmění Měsíce,Jan Veselý o vzácném přechodu Venuše přes Slunce a nechybíani stručný přehled "Dění na obloze".
Petr Bartoš Úkazy

Průlet meteoritu nad USA

Očití svědci, bezpečnostní kamery a seizmické stanice zaznamenaly ve čtvrtek ráno průlet a dopad meteoritu nad americkým státem Washington a kanadskou Britskou Kolumbií, který byl doprovázen výraznými světelnými a zvukovými efekty. V současné době se o úkazu shromažďují informace, aby bylo možné vypočítat dráhu letu a případné místo dopadu.
Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Outsideři?

Kousek od dvojice jasných hvězd α a β Centauri najdete na okraji Mléčné dráhy drobné souhvězdí Jižního Trojúhelníku (Triangulum Australe). Nejjasnější hvězda tohoto nenápadného souhvězdí má přitom poněkud kuriózní jméno: Atria. Jedná se o zkratku slov alfa Trianguli Australis, kterou zavedli letečtí navigátoři během druhé světové války.

František Martinek Kosmonautika

Ruský projekt FOBOS-GRUNT

FOBOS-GRUNT-02.jpg
V současné době se výzkumu „rudé“ planety věnují pouze USA a Evropská kosmická agentura ESA (japonskou sondu NOZOMI se nepodařilo dopravit do blízkosti Marsu). V počátcích kosmonautiky se výzkumu Marsu věnoval i bývalý Sovětský svaz. První sondy však příliš úspěšné nebyly, v pozdější době se projevoval nedostatek finančních prostředků, a tak bylo od výzkumu této planety upuštěno. Pokus o návrat na Mars nevyšel (Fobos 1 a 2, Mars-96). Nicméně některé ruské přístroje pracují v současnosti jak na evropské, tak i na amerických sondách.
Jiří Dušek Ostatní

Na výletě u protinožců: Jižní Kříž

Skutečný Kříž (Crux) se nachází vzhledem k "Falešnému kříži" o 45 stupňů východněji. Ač malý, sehrál v minulosti velmi důležitou roli. Polynésané jej využívali při námořní navigaci a stále se také součástí Kentaura, zavedeného Klaudiem Ptolemaiem. Těsně nad obzorem byl pozorovatelný i z Jeruzaléma v době ukřižování Krista. Pohled na něj je ale krásný jen tehdy, když se nalézá vysoko nad obzorem. Ovšem i tak nad okolím příliš nevyniká. Leží totiž v rozsáhlé oblasti bohaté na další jasné hvězdy -- v aglomeraci Scorpius-Centaurus. Přesto všechno se stalo souhvězdí Kříže snad nejznámějším útvarem jižní oblohy. Několik států si ho dokonce umístilo na svoji vlajku: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Papua Nová Guinea a Samoa. A to i přesto, že je se svými 68 stupni čtverečními plošně nejmenším souhvězdím naší oblohy. Oproti tomu největší Hydra má výměru 1303 stupňů čtverečních.

Miloslav Zejda Ostatní

Astrofyzikální praktikum

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně a B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS pořádají

Astrofyzikální praktikum - Spektroskopie proměnných hvězd

Karel Mokrý Ostatní

Mezní hvězdná velikost

Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo a přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky and Telescope. "Sky party" aneb naše setkání "Mezní hvězdná velikost". Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru astroforum.shodam.net. Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou.

Vyplňte prosím Anketu, abychom měli představu o Vašich požadavcích.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »