Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce Ostatní

Pozorování

mp3 záznamy vybraných pořadů ČRo o astronomii
Úkazy na obloze ve 28. týdnu (11. - 17. července 2005)
Jiří Dušek Ostatní

Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy

Člověk by si mohl podvědomě myslet, že nejjasnější část Mléčné dráhy najde někde v okolí centra Galaxie, tedy v souhvězdí Střelce. Omyl. Nejzajímavější část na nebi a nejjasnější skvrnka vůbec se totiž ukrývá v okolí "hvězdy" η Carinae. Ve skutečnosti se jedná o velmi nápadnou mlhovinu NGC 3372, v jejímž středu leží hvězdička pouze šesté velikosti. Jak ale dokládají historická pozorování, tak slabá vždycky nebyla. Roku 1677 měla dle pozorování Edmonda Halleyho asi čtvrtou velikost, avšak v dubnu 1843 už -0,8 mag a byla na nějakou dobu po Siriovi druhou nejjasnější stálicí. Nakonec však nastal "pád z výsluní". Roku 1868 přestala být viditelná bez dalekohledu a nyní se její hvězdná velikost pohybuje kolem šesti magnitud.

František Martinek Kosmonautika

Kosmický autobus pro turistiku

MigBUS-kampfflug.jpg
V současné době roste mezi veřejností zájem o tzv. extrémní turistiku. Na tento zájem reagovalo několik firem v USA, v Evropě i v Rusku a začalo připravovat techniku pro lety do kosmického prostoru. Mezi tyto firmy se zařadila i ruská letecká společnost MIG a evropská společnost EADS Space Transportation (oddělení velké evropské letecko-kosmické firmy EADS). Obě společnosti nedávno podepsaly společné prohlášení o vývoji techniky pro zajištění letů do velkých výšek na bázi stíhacího letounu Mig-31.
Jiří Dušek Hvězdy

Na výletě u protinožců: Proxima

Možná to bude pro někoho překvapivé, ale i přes veškerou snahu astronomů toho víme o vesmírných objektech jenom velmi málo. A to dokonce i v případě těch nejbližších stálic. Důležité míry a váhy, které vstupují do astrofyzikálních modelů tvorby a vývoje hvězd, totiž stále ještě odhadujeme, takže "astronomicky přesná" astronomie zůstává více než nepřesná. Je proto skvělé, že pozorovatelé u největšího dalekohledu na světě -- Velmi velkého dalekohledu na chilské hoře Paranal -- před nedávnem proměřili velikosti alespoň nejbližších hvězd -- systému α Centauri, přezdívaného též Toliman.

František Martinek Sluneční soustava

Nové informace o Titanu

Cassini_5.jpg
Závoj nad Saturnovým měsícem Titanem byl "poodhrnut" kosmickou sondou Cassini. Objevil se první "záblesk" povrchu Titanu, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře z kapalných uhlovodíků. Výzkumu Titanu se bude z blízka věnovat evropský modul Huygens, který se oddělí od mateřské sondy a počátkem roku 2005 přistane na povrchu (či moři) měsíce.
František Martinek Kosmonautika

PHOENIX - zkoušky pokračují

Phoenix_flight_020.jpg
Evropská kosmická agentura ESA pokračuje v dalších zkouškách modelu budoucího evropského kosmického raketoplánu. Bezpilotní prototyp raketoplánu "doklouzal" a úspěšně přistál v sobotu 8. května 2004 na Severní evropské zkušební základně ve Švédsku. Ta se nachází poblíž města Kiruna, ležícího 1230 km severně od Stockholmu.
Petr Horálek Úkazy

Kometa C/2001 Q4 (NEAT) na večerní obloze

Kometu nesoucí označení C/2001 Q4 (NEAT) objevili dne 24. 8. 2001 S. H. Pravdo, E. F. Helinová a K. J. Lawrence pomocí 1,2-m Schmidtovy komory na observatoři Mt. Palomar v USA v rámci projektu Near Earth Asteroid Tracking (odtud její jméno NEAT složené s počátečních písmen) jako velmi slabý objekt ve vzdálenosti přibližně jedné a půl miliardy kilometrů od Slunce. Před pár dny, kdy se vlasatice ocitla nejblíže Zemi (7. května byla od nás vzdálena pouze 0,32 astronomické jednotky, tedy přibližně 48 milionů kilometrů), byla ze střední Evropy ke spatření večer brzy po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Avšak den ode dne na obloze stoupá severním směrem a šance k jejímu nalezení je stále větší. Jelikož jsme 4. května večer měli možnost sledovat úplné zatmění Měsíce (Měsíc byl tehdy v úplňku), ustupující Měsíc již nebude na obloze pozorování komety rušit oslnivým světlem. Nad západním obzorem se zároveň odehrává planetární divadlo. V těch místech zdobí nebe nejníže položená zářivá Venuše, výše podstatně slabší červený Mars a nad ním krásná planeta Saturn. Vysoko nad jihem se pak třpytí v souhvězdí Lva jasná planeta Jupiter. Právě tak jako planety i kometa NEAT se nachází ve Sluneční soustavě.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 60

František Martinek Kosmonautika

Co se děje na Mezinárodní kosmické stanici?

ISS-kresba.jpg
Koncem dubna nastalo na Mezinárodní kosmické stanici ISS velké stěhování. Posádka ve složení Alexandr Kaleri (Rusko) a Michael Foale (USA) si "sbalila kufry" a přenechala stanici nové, již deváté dlouhodobé směně na palubě. Nová posádka ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Edward Fincke (USA) odstartovala 19. 4. 2004 na palubě kosmické lodě Sojuz TMA-4. Společně s nimi se vydal na svoji první "služební" cestu do vesmíru i holandský kosmonaut André Kuipers coby zástupce Evropské kosmické agentury ESA. Ten se vrátil zpět na Zemi po deseti dnech společně se "starou" posádkou.
František Martinek Vzdálený vesmír

Tři galaxie a kosmické tango

NGC6769-71.jpg
Tato soustava tří galaxií (viz obrázek) je označována jako galaktický triplet NGC 6769-71 (což značí, že se skládá ze tří galaxií NGC 6769, NGC 6770 a NGC 6771). Nacházejí se na jižní obloze v souhvězdí Páva. Od Země je dělí vzdálenost 190 miliónů světelných let. Snímek byl pořízen 1. 4. 2004. V tento den se slavilo 5. výročí uvedení do provozu dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO. Fotografie byla pořízena pomocí spektrografu VIMOS (Visible Multi-Object Spectrograph), který je umístěn na dalekohledu Melipal s objektivem o průměru 8,2 m. Dalekohled se nachází na Paranal Observatory (Chile).
František Martinek Sluneční soustava

Asteroid Itokawa má tvar ragbyového míče

ostrofig_9-Itokawa.jpg
Největší radioteleskop na světě (Arecibo, Portoriko), jehož anténa má průměr 305 m, byl nedávno využit jako radar za účelem zjištění tvaru planetky Itokawa (původní označení 1986 SF36) a parametrů její rotace. Planetka byla pojmenována na počest Hideo Itokawy, zakladatele japonského kosmického výzkumu. Výzkumy planetky prováděla skupina astronomů z Jet Propulsion Laboratory (JPL, NASA).
Petr Bartoš Ostatní

Astronomická literatura na knižním veletrhu Svět knihy 2004

Vážení členové České astronomické společnosti a přátelé astronomické literatury, dovolujeme si Vás již třetím rokem pozvat na knižní veletrh Svět knihy 2004. Na tomto veletrhu Vás opět přivítá na svém stánku (P208) Česká astronomická společnost, nakladatelství Albebaran a společnost Astropis. Opět budete mít šanci shlédnout novou výstavu Štěpána Kováře.
Svět knihy
Petr Horálek Úkazy

Pozorujte kometu C/2001 Q4 (NEAT)

Kometa byla objevena dne 24. 8. 2001 (1,2m Schmidtova komora na Mt. Palomaru; S. H. Pravdo, E. F. Helinová a K. J. Lawrence) jako slabý objekt ve vzdálenosti 10 AU od Slunce. Poprvé ji vizuálně sledovali v Austrálii, na jižní obloze. Měla pouhých 14,5 mag. Avšak její spočtená dráha naznačila velice příznivé, možná až dramatické možnosti k jejímu zahlédnutí, a to bez velikých a těžkých pomůcek. Důvodem k pozornosti je totiž výrazná předtucha, že v období její největší jasnosti by mohla mít 2 až 3 magnitudu. Kometa je při takovém lesku v nejmenším případě zvláštním útvarem na obloze mezi ostatními, bodovými hvězdami podobné jasnosti. V tom druhém případě je zaručeně krásnou podívanou.

František Martinek Sluneční soustava

Jak planety přicházejí o skvrny

jupredspot_vg2.jpg
Oblíbené téma globálního oteplování a s tím související změna klimatu se, jak se zdá, netýká jen naší planety. Velké změny probíhají v atmosféře Jupitera, největší planety sluneční soustavy. Ale ani další obří planety nezůstávají pozadu. Globální změny teploty povedou k tomu, že v nejbližších 10 letech zmizí z atmosféry Jupitera četné víry, které v dalekohledu pozorujeme jako skvrny.
Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie

Centaurus A (NGC 5128) je velká eliptická galaxie, v jejímž nitru najdete supermasivní černou díru. Navíc je příkladem vesmírného kanibala: obrovská eliptická galaxie (na snímcích je světlá a velká) totiž v minulosti polapila mnohem menší a lehčí spirální galaxii, kterou roztrhala na kusy. Její zbytky teď v podobě temného pásu plynu a prachu "rozdělují" NGC 5128 na dvě části.
Jan Skalický Exoplanety

Vesmírná lupa pro objevování exoplanet

57826main_microlensing-browse.jpg
Objevování planet mimo sluneční soustavu je dnes poměrně populární. Hvězd, které mají ve svém okolí nějakou tu planetu známe již víc než sto. Nedávno se ale astronomům podařil skutečně husarský kousek. Podařilo se jim objevit exoplanetu pomocí tzv. gravitační čočky.
Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa

Omega Centauri (NGC 5139) je tak nápadná, že si ji lidé všimli už ve starověku, vždyť se o jejím zvláštním charakteru zmiňuje i Klaudius Ptolemaios. Její pravou podstatu však objevil až dvacetiletý Edmond Halley za pobytu na ostrově Svaté Heleny v letech 1676 a 1677, kde pracoval na famózním Katalogu jižních hvězd. V pamětech z roku 1715 doslova uvádí: "Čtvrtá byla objevena Dr. Edm. Halleym roku 1677, když pracoval na Katalogu jižních hvězd. Leží v Centaurovi, Ptolemaius ji popsal oepi thz tou uwtou ekfusewz pojmenoval in dorso Equino Nebula, a Bayer ω; jeví se mezi čtvrtou a pátou magnitudou; na svoji velikost má vcelku malý jas, a je bez výrazného zjasnění; v Anglii nikdy nevychází." Ostatně 14. dubna 1677 prošla Halleyova kometa jenom čtyři stupně od ω Centauri. Právě tehdy ji také Edmond Halley sledoval.


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »