Vyhledávání v článcích
Reliktní záření II
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku... pokračování článku.
Článek je převzat z časopisu Astropis.
Dnes nastává podzim
Celoroční série obrázků pořízená řeckým fotografem Anthony Ayiomamitisem názorně objasňuje, proč máme roční období. Snímek zachycuje pozici Slunce na obloze každý týden po celý rok. Takto vzniklý vzor, vytvořený Sluncem byl pojmenován Analema.
Pastevec mezi Saturnovými prstenci
Reliktní záření I
Kosmologie vysvětluje vznik a následný vývoj vesmíru pomocí teorie velkého třesku. Vesmír měl být původně vyplněn velmi žhavou ionizovanou hmotou plazmou, která díky rozpínání prostoru chladla, až se stala průhlednou pro elektromagnetické záření. Jednotlivé fotony od této chvíle putují nerušeně vesmírem a jako pozůstatky (relikty) rané epochy vesmírného vývoje přinášejí jedinečné informace z doby, kdy ještě neexistovaly hvězdy ani galaxie. Právě jejich zkoumání vedlo k obrovskému zpřesnění hodnot základních kosmologických veličin během posledních let. Podívejme se například na stáří vesmíru: z loňských výsledků sondy WMAP plyne, že vesmír existuje 13,7 miliard let plus mínus pouhých 200 miliónů let. Tak přesné tvrzení si nemůžeme dovolit vyřknout ani o věku jedné starší dámy, která pobývá v nedalekém brněnském muzeu. Vždyť Věstonické Venuši se daří ukrývat svůj věk mnohem úspěšněji a dnes jej známe stále s téměř desetiprocentní chybou, kdežto vesmír schoval své stáří před lačnými pohledy kosmologů již jen za nepřesnost šestkrát menší! Obdržené výsledky jsou navíc kompletně kontrolovány nezávislými měřeními a k velké radosti vědců spolu velice dobře souhlasí. Proberme si tedy jednotlivé úspěchy a očekávaný vývoj v této oblasti kosmologického výzkumu.
Článek je převzat z časopisu Astropis.
Čvachtající družice a studium chování kapalin v mikrogravitaci
Sonda MTO bude komunikovat pomocí laseru
Rozložení vody a metanu se na Marsu významně překrývají
 |
Budeme mít vánoční kometu?
 |
Španělský zápisník VII
Dokončení reportáže z konference JENAM 2004 v Granadě.ČRo 3 Vltava - rozhovor s prof Giacconim
ČRo 3 - Vltava: nalaďte si 21.9. okolo 8:25 rozhovor prof. Giacconim, nositelem Nobelovy ceny za rentgenovou astronomii (internet)Huygens prošel předposledním letovým testem
 |
V říjnu bude slavnostně zprovozněn Velký binokulární teleskop
 |
Vesmír: Nebude asi tak divoký, jak jsme si mysleli
 |
Předpověď osudu Slunce - interferometrická odhalování okolí hvězd typu Mira Ceti
 |
ISS - příprava letu na Mars
 |
fórum České kosmické kanceláře
Česká kosmická kanceláře založila na svých stránkách fórum určené (nejen) pro studenty a absolventy VŠ, kteří se zajímají o kosmický výzkum a příbuzné aktivity.Australané postaví v Antarktidě první skutečnou hvězdárnu
 |
Česká astronomická společnost udělila dvě významné astronomické ceny
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2004 RNDr. Zdeňka Ceplechu, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne při zahájení česko německé vědecké konference „Od kosmologických struktur k Mléčné dráze“ na ČVUT , Thákurova 7, Praha 6 v úterý 21. září 2004 v 9 hodin. Laureátská přednáška „Momentky meteorů“ bude pro veřejnost přednesena 23. září 2004 v rámci doprovodného programu mezinárodní konference (viz níže).
Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2004 Ing. Janu Tichou, ředitelku Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2004 byla udělena Ing. Janě Tiché za její přínos v oboru studia meziplanetární hmoty a popularizace astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne 23. září 2004 v Praze. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška „Balvany, vlasatice a KLENOT“ přístupná veřejnosti (viz níže).
Tiskové prohlášení ČAS číslo 63
