Požáry amazonských pralesů mění počasí
Mohutné vypalování amazonského pralesa může změnit klima na celém světě. Shodli se na tom účastníci vědecké konference o biosféře a atmosféře, která se konala v brazilském hlavním městě.
Mohutné vypalování amazonského pralesa může změnit klima na celém světě. Shodli se na tom účastníci vědecké konference o biosféře a atmosféře, která se konala v brazilském hlavním městě.
![]() |
Ve dnech 20. - 25. září 2004 se v Praze bude konat konference "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze". Konferenci společně pořádají Česká astronomická společnost a Astronomische Gesellschaft (Astronomická společnost německy mluvících zemí) za podpory Astronomického ústavu Akademie věd ČR a Astronomického ústavu University Karlovy.
Podrobnosti včetně stále se zpřesňujícího programu konference najdete na stránkách konference http://ag-cas.cuni.cz/.
![]() |
Jedním z vynikajících úspěchů ruského raketo-kosmického průmyslu je vývoj, výroba a uplatnění nosné rakety s názvem Proton. První úspěšný start se uskutečnil 16. 7. 1965. Tato raketa, která má za sebou již více než 300 startů, vynesla množství objektů na různé oběžné dráhy včetně meziplanetárních.
V čase prázdnin většinou lidé tráví značnou část svých dovolených. V červenci si možná vybíraly dovolenou i novy v galaxii M31 - plných 42 dnů nevybuchla nova v oblasti, kterou sleduji. Výjimkou snad může být jen nejtěsnější okolí jádra M31, kde je gradient jasu tak vysoký a pozadí tak nerovnoměrné, že zde může nova v některých případech nepozorovaně zjasnět a zase zmizet z dohledu...
![]() |
Pro tuto domněnku svědčí nové důkazy získané evropskou sondou Mars Express. Předchozí odhady poslední sopečné aktivity na Marsu byly založeny na datech z misí Viking ze sedmdesátých let minulého století.
![]() |
Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Tisková zpráva - 6. 8. 2004, Ondřejov
Japonský astronom Koiši Itagaki objevil 31. 7. 2004 supernovu označenou jako SN2004dj v galaxii NGC 2403, vzdálené od nás 12 miliónů světelných let, v souhvězdí Žirafy.
![]() |
V noci z 11. na 12. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy. Mezi 22. hodinoua ranním svítáním bude možné vidět až 60 meteorů za hodinu. Není vyloučeno, že na začátku tohoto intervalu by frekvence mohla krátkodobě narůst až nad 100 meteorů v hodině.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 62
![]() |
![]() |
Plán oslavit "Rok fyziky" rozsvícením noční oblohy nadzvedl některé astronomy ze židle. Grand optical relay, tedy něco jako Velká světelná štafeta, počítá s tím, že lidé okolo celé zeměkoule 18.dubna příštího roku postupně zapnou co nejvíce světel a vytvoří tak světelnou štafetu. Štafeta by měla začít ve Spojených státech, v Pricetonu, rozsvícením jediného světla při oslavě památky 50. výročí úmrtí Alberta Einsteina.
![]() |
![]() |
Americká sonda Messenger odstartovala k Merkuru, na oběžnou dráhu okolo této planety bude navedena v roce 2011.
![]() |
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236