Projekt Pierre Auger Observatory
Se svolením autora převzato z Instantních astronomických novin (www.ian.cz).
Se svolením autora převzato z Instantních astronomických novin (www.ian.cz).
Od tragické havárie raketoplánu COLUMBIA uplynulo již dva a půl měsíce - je tedy čas na hodnocení prvních výsledků vyšetřování.
Ačkoliv má plán možných důvodů a příčin havárie, vypracovaný vyšetřovací komisí CAIB (Columbia Accident Investigation Board), téměř 3200 bodů zaměřme se pouze na několik málo z nich - na ty, které se jeví jako nejpravděpodobnější a které svým nešťastným propojením nejspíše zapříčinily ztrátu sedmi lidských životů a vesmírného korábu.
Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.
Kuiperův pás, vnější část sluneční soustavy je oblast ledových objektů. Rozprostírá se za drahou Neptunu a prozatím zůstává téměř neprozkoumaná. Známe mnoho objektů - Pluto a jeho měsích Charon a díky výkonným dalekohledům i velké množství objektů. Boužel, žádná sonda se nevydala zblízka prozkoumat tuto "bílou oblast" na mapě sluneční soustavy.
V květnu 2003 dojde hned ke třem astronomicky zajímavým a neobvyklým úkazům. Jde o zcela ojedinělé soustředění jevů, z nichž každý sám o sobě je velmi vzácný, do poměrně krátkého časového intervalu necelých čtyř týdnů. V květnu budeme svědky přechodu Merkura přes Slunce (7.5.), úplného zatmění Měsíce (16.5.) a prstencového zatmění Slunce (31.5.). Všechny přitom budeme moci pozorovat i z našeho území (zatmění Slunce alespoň jako částečné). Tyto úkazy mají jeden společný jmenovatel - ve všech třech případech se dostanou 3 tělesa Sluneční soustavy téměř přesně do přímky a umožní tak úkazy úplného zatmění Měsíce (Slunce, Země a Měsíc), částečného (či prstencového) zatmění Slunce (Slunce, Měsíc a Země) a přechodu Merkura před Slunečním kotoučem (Slunce, Merkur a Země). S trochou nadsázky tak můžeme letošní květen označit za "Měsíc stínů".
Česká televize opakuje velmi zdařilý seriál autorů: RNDr. Jiřího Grygara, CSc. a doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc. s názvem: Zlaté století astronomie. Je vlastně volným pokračováním legendárního seriálu Okna vesmíru dokořán.
Repríza začíná prvním dílem seriálu dne 29.dubna od 18:00 hodin na programu ČT2. Další díly budou návazně každé úterý od 18:00 hodin. "Zlaté století astronomie" tak plynule naváže na 3-dílný britský seriál BBC Vesmír, který je vysílán rovněž na ČT2 od 8. dubna (od 20:00 hodin)
Zlaté století astronomie bylo vysíláno již před 3 lety, ale v tak nevhodné době (léto a odpoledne), že jej prakticky nikdo neviděl.
Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.
Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.
12. dubna 1961 v 09:07 hodin (moskevského času) z kosmické základny Bajkonur odstartovala kosmická loď Vostok 1 s J. Gagarinem na palubě. Let trval 1 hodinu 48 minut a kosmonaut jednou obletěl Zemi.
S Gagarinem bylo navázáno a udržováno radiové spojení. Během letu pil, jedl, viděl východ Slunce nad Severní Amerikou, rozeznal hranice kontinentů, řeky a pozoroval hvězdy.
Kosmonaut přistál na padáku poblíž města Saratovo v 10:55 hodin. Je nazýván Kolumbem vesmíru.
Text převzat ze serveru www.astronomie.cz
Dne 12.4.2003 se dožije devadesátky zasloužilý člen ČAS a nejlepší konstruktér astronomických přístrojů pan František Kozelský. Tento článek navazuje na interview RNDr Zajonce z Kosmosu 3/1993 u příležitosti osmdesátin F. Kozelského. Tento obsáhlý článek dokumentuje vše, co pro hvězdárny F. Kozelský v republice vyrobil.
V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?
farma Hakos |
(poněkud přepracovaný a rozšířený článek z časopisu Perseus, 2002/5)
hora Gamsberg |
Sdružení Amatérská prohlídka oblohy vyhlašuje netradiční literární soutěž pro autory(ky) bez omezení věku.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou