Články

14.01.2003 13:06 Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)

Takto vypadala kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) 6. ledna 2003.Snímek pořídil Kamil Hornoch v Lelekovicích dalekohledem o průměru 35cm pomocí CCD kamery SBIG ST-6V přes R filtr.Obrázek je složen z dvaceti třicetisekundových snímků. Kometa byla snímána přes výraznou vysokou oblačnost nízkonad obzorem na světlé soumrakové obloze.

Obě komety C/2002 X5 (5.9mag)i C/2002 V1 (6.7mag) se postupně zjasňují a jsou pozorovatelné malými dalekohledy či triedry. Doporučujeme je při pozorování upevnit na stativ. U komety C/2002 X5 je možné pozorovat asi půl stupně dlouhý ohon.

14.01.2003 01:33 Petr Sobotka Hvězdy

Výbuch obří hvězdy

Astronomové pozorují hvězdu před výbuchem. Při tom posledním v roce 2000 se od hvězdy odtrhlo množství látky srovnatelné s hmotností desetitisíci Zemí. Byl to dosud největší výbuch jaký astronomové u takových hvězd zaznamenali.

13.01.2003 17:41 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Kvasary na konci "temného věku"

Kolem třiceti velmi vzdálených kvasarů, které začaly zářit v době, kdy ve vesmíru končil "temný věk", objevili astronomové pomocí HST. V té době byl vesmír starý jenom 1 miliardu let.

13.01.2003 11:50 Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

Snímek komety C/2002 V1 (NEAT) byl pořízen v noci z 8./9. ledna 2003 1.06-m KLENOT teleskopem Observatoře Kleť CCD kamerou Photometrics Serie 300 expozicí 60 sekund. Zobrazené pole má velikost 0.3 x 0.3 stupně, sever je nahoře a západ vpravo.
Pozorovatelé Miloš Tichý a Michal Kočer

Kometa je pozorovatelná malými dalekohledy či triedry, ale velmi rychle klesá k obzoru. Mapka k vyhledánbí komety na obloze.
Zdroj: HaP České Budějovice

12.01.2003 07:46 Petr Bartoš Sluneční soustava

Jak jsem (ne)pozoroval kometu C2002 X5

V sobotu 11.ledna 2002 jsem měl službu na Hvězdárně Fr. Pešty v Sezimově Ústí. Odpoledne bylo poměrně zataženo, ale již k večeru se začínalo vyjasňovat. Ovzduší bylo krásně vymrzlé, obraz byl jasný. Vzpomněl jsem si, že na astru jsou informace o dvou kometách. Ta první - 2002 X5 - se nachází právě v souhvězdí Orla, které je ovšem lépe vidět před východem Slunce.

10.01.2003 15:54 Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Kde končí Galaxie?

Prstenec obklopující
Galaxii

Naši Galaxii obklopuje prstenec hvězd. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že na okraji se Galaxie postupně vytrácí. Objev "přízračného prstence" tuto doměnku vyvrací. Původ tohoto prstence je zatím neznámý. Je možné, že se jedná o zbytky jiné galaxie, která byla Mléčnou dráhou pohlcena. Nelze vyloučit, že prstenec vznikl současně s naší galaxií. Objev byl potvrzen nezávislou skupinou astronomů.

10.01.2003 09:35 Michal Švanda Sluneční soustava

Slunce dělá mexickou vlnu

vlna na Slunci

Naše Slunce má na svém povrchu struktury, které rotují rychleji, než se otáčí samotné Slunce. Vědci tyto struktury nazývají supergranule. Díky kvalitním datům ze sondy SOHO vědci věří, že objevili, proč se supergranule pohybují rychleji, než se Slunce otáčí. Ony se totiž vůbec rychleji neotáčí. Zdánlivá rychlá rotace je jen iluzí způsobenou obrazcem vln, podobně jako když diváci dělají v hledišti mexickou vlnu při sportovní události.

09.01.2003 10:50 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Gravitace se šíří rychlostí světla

Na konferenci Americké astronomické společnosti v Seattle byly prezentovány výsledky prvního přesného měření rychlosti šíření gravitace. Gravitace se podle tohoto experimentu šíří rychlostí světla, tedy podle předpokladů obecné teorie relativity.

09.01.2003 09:37 Karel Mokrý Kosmonautika

CHIPS není jen k jídlu

V sobotu 11. ledna vynese raketa Delta II satelit CHIPS (Cosmic Hot Interstellar Plasma Spectrometer). Ten bude zkoumat mezihvězdný prach a plyn - "stavební součástky" hvězd a planet.

08.01.2003 11:35 Karel Mokrý Kosmonautika

Vesmírné technologie

Technologie vyvíjené v rámci vesmírného programu ESA jsou postupně uváděny do praktického života na Zemi. Příklady mohou být navigační zařízení pro slepce, nebo chlazení pro posádky rallye Paříž-Dakar. Posledně jmenovaný příklad sice není aplikace v běžném životě, ale jedná se o test technologií, které se mohou v budoucnu prosadit v běžné výrobě.

07.01.2003 07:51 Kamil Hornoch Úkazy

Aktuální viditelnost komet

Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 6.3 magnitudy a je vidět jakýmkoli triedrem připevněným na stativu. Ve větším dalekohledu je patrný i slabý ohon. Kometa se nadále zjasňuje, i když pomaleji, než se očekávalo.

Kometa C/2002 V1 (NEAT) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 7.3 magnitudy apokračuje v rychlém zjasňování. Je rovněž vidět triedrem na stativu. Je úhlově podstatně větší než C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) a s menším středovým zjasněním.

Obě komety lze snadno vyhledat v předpovězených polohách dle mapek.

06.01.2003 09:56 Pavel Koten Kosmonautika

Čínská generálka úspěšná

Vnitřek lodi Shenzhou IV
s testovacími figurínami
taikonatů

Let kosmické lodi Shenzhou 4, který je všeobecně považován za poslední zkoušku před prvním pilotovaným letem, byl úspěšně zakončen nedělním přistáním v čínské provinci Vnitřní Mongolsko.

03.01.2003 17:04 Karel Mokrý Kosmonautika

Čína chce letos vyslat člověka do vesmíru

V druhé polovině roku by měla odstartovat první čínská vesmírná loď. s kosmonautem na palubě. Přislíbila to ve čtvrtek oficiální čínská média s odvoláním na tamní odborníky. Čína by se tak stala třetí zemí světa schopnou vyslat člověka do kosmu.

01.01.2003 07:55 Petr Bartoš Ostatní

Nový rok 2003

Tak máme opět jeden rok za sebou a musíme si zvykat psát v datumu jinou číslovku. Právě nám začal 3. rok nového tisíciletí a to je příležitost především pro přání, předsevzetí a bilancování. ¨

Dovoluji si Vám, příznivcům ASTRO.CZ, popřát jménem výkonného výboru České astronomické společnosti mnoho zdraví a pracovních i životních úspěchů v novém roce.

25.12.2002 17:32 Karel Mokrý Sluneční soustava

Planeta s prstenci... která?

Krásné prstence... ale pozor - nedíváte se na snímek planety Saturn! Rozmístění a jasnost měsíců může být jedním z vodítek, že se nejdedná o nejznámější planetu s rozsáhlým systémem prstenců. Druhým neobvyklým jevem je poměr jasnosti prstenec/planeta. Jedná se o Uran - dalšího plynného obra v sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti 3 miliard kilometrů, přibližně dvacetinásobku vzdálenosti Země - Slunce.

23.12.2002 22:33 Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Záhada energetických elektronů

Kde se vzaly urychlené elektrony? Otázka, kterou si kladou astronomové studující zajímavou hvěydokupu RCW 38. Tuto hvězdokupu obklopuje oblak urychlených eletronů. Vysokoenergetické částice mohou dramaticky změnit chemické vlastnosti disků, které mohou obklopovat hvězdy v tomto objektu.

21.12.2002 20:52 Karel Mokrý Sluneční soustava

Sledujte komety

Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)
Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)

20.12.2002 10:55 Kamil Hornoch Sluneční soustava

Blíží se dvojice jasných komet

Tiskové prohlášení ČAS číslo 44

Začátek roku 2003 nám přinese možnost sledovat dvě jasné komety, které budou zřejmě natolik nápadné, že je bude možné pozorovat i pouhým okem, zejména pak na tmavší obloze mimo města. Podobně jasné komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a na jaře letošního roku. Tentokrát však bude zcela výjimečná situace v tom, že obě komety dosáhnoumaximální jasnosti krátce po sobě - v rozmezí necelého měsíce. Pro Zemi tyto komety nebudou představovat žádné nebezpečí, naopak nabídnou pěknou podívanou pro její obyvatele.

19.12.2002 14:40 Karel Mokrý Kosmonautika

Galileo opraven

Sonda Galileo začala přenášet důležitá vědecká data. Po listopadovém těsném přiblížení k Jupiteru byla sonda vystavena intenzivní radiaci a došlo k poškození, v jehož důsledku nebylo možné získat data uložená na pásce. Inženýři vystopovali původ chyby (poškozená dioda) a nyní dokončili opravu sondy.

17.12.2002 16:42 Karel Mokrý Ostatní

Virtuální observatoř

Při každém výzkumu je třeba nejdříve sehnat data. Což občas bývá problém. Nyní se připravuje systém, který umožní přístup k libovolným pozorováním daného objektu. Během několika okamžiků umožní získat informace z katalogů po celém světě, včetně starých pozorování. V průběhu příštích dvou let to umožní Astrofyzikální Virtuální Observatoř (Astrophysical Virtual Observatory - AVO). I když byla založena minulý rok, již nyní nabízí unikátní výzkumný nástroj který umožní mnoho nových objevů.

Vyhledávání v článcích