S Lubošem Kohoutkem jsem se seznámil prostřednictvím jeho otce Paedr. Hynka Kohoutka, který mě v Jednotné střední škole učil chemii a biologii. Tehdy jsem nevěděl, že pan učitel Kohoutek byl od r. 1945 krajským školním inspektorem pro jižní Moravu. Nás učil za trest, protože po válce vstoupil do strany národně-socialistické, v níž byli lidé, kteří byli oponenty agresivní komunistické strany. Po tzv. „vítězném únoru 1948“ probíhaly ve všech oborech čistky nekomunistů a Paedr. Kohoutek byl první na ráně. Naše třída pak získala další kantory, kteří byli sesazeni za trest, čímž jsme my studenti JSŠ získali vysokoškolské kantory, a bylo to znát.
Webbův kosmický dalekohled objevil nového hnědého trpaslíka, tedy objekt, jehož teplota a tlak uvnitř něj nedosahují dostatečných hodnot pro průběh veškerých termonukleárních reakcí. Vzniká však podobně jako hvězdy, a proto tato tělesa často přezdíváme jako nepodařené hvězdy. Obecně se nejedná o vzácný objekt, tento však vědce velmi překvapil.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 1. do 21. 1. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter vysoko nad jihem. S velkými planetami se zdánlivě potkává Měsíc. Ideální viditelnost má na ranní obloze kometa 62P/Tsuchinshan. Aktivita Slunce je spíše nižší, ale skvrn je dost. Premiérový start má za sebou americká raketa Vulcan-Centaur nebo čínská soukromá Gravity 1. Lander Peregrine se na povrch Měsíce nedostane. K ISS má odletět čtyřčlenná posádka Crew Dragonu v rámci soukromé mise Ax-3. Před 55 lety byl objeven první optický protějšek pulsaru.
Jen několik dní po třech jasných bolidech, které byly zaznamenány 27. 12. 2023 přístroji Evropské bolidové sítě, byl nad územím bývalého Československa zaznamenán další jasný bolid. Tento bolid, který proletěl nad moravsko-slovenským pomezím po druhé hodině ranní 9. 1. 2024, byl zaznamenán stanicemi sítí CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) a také stanicemi sítě GMN (Global Meteor Network), jehož národní složka CSmon (Czech and Slovak meteor observation network) působí v rámci Česka a Slovenska. Průlet bolidu byl zaznamenán pěti kamerami sítě CEMeNt, přičemž jedna z nich byla spektroskopická. Záznam spektra bolidu ze spektrografů na Hvězdárně Valašské Meziříčí je velmi důležitý, protože nám poskytuje velké množství informací o chemickém složení tělesa. V případě sítě CSmon byl průlet bolidu zaznamenán osmi kamerami. Z dostupných dat z kamer sítě CEMeNt a CSmon byla vypočítána dráha bolidu v atmosféře a také dráha tělesa ve Sluneční soustavě.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2023
obdržel snímek „Zdánlivý pohyb Slunce na obloze“,
jehož autory jsou Vladimír a Martin Hulkovi
Keltské svátky Alban Arthuan, Alban Eilir, Alban Hefin a Alban Elved, oslavy Svatojánské noci, slovanské dožínky, Zardanův sloup na Vyšehradě i megalitické stavby či kamenné řady od Skotska po Kounice a snad i dále, perské oslavy Nourúzu, křesťanské vánoce, velikonoce (ano, i ty sem patří), astronomické slunovraty a rovnodennosti a též vítězný snímek prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Vladimíra a Martina Hulkových. Všechny spojuje oběh Země kolem Slunce, nu a samozřejmě i zemská rotace. Zejména pro naše předky byl pohled na oblohu, oběh Slunce a Měsíce, případně planet a hvězd velmi důležitý. Pokud se nyní zarazíte nad oběhem Slunce kolem Země, vězte, že to opravdu v dějinách lidstva není moc dlouho, co víme, že je to naopak. Pár stovek let. A někteří lidé tomu nevěří dodnes.
Obří hvězdy spektrálního typu B, v jejichž spektru se objevují emisní čáry, jsou v dlouhodobém výzkumném hledáčku Michaely Kraus ze Stelárního oddělení ASU. Tentokrát byla součástí týmu, jehož cílem bylo vysvětlit význačnou fotometrickou periodu s délkou 1,9 dne nedávno objevenou u hvězdy MWC 137.
Je ti 15–26 let, máš ve dnech 27. 7. – 10. 8. volno, chceš se něco dozvědět o astronomii, pozorování noční oblohy, nebo chceš prostě jen strávit 15 dní mezi astronomickými nadšenci? Lákají tě fyzikální, chemické a další experimenty a umíráš touhou absolvovat každý den různé odborné přednášky s astronomickou, astrofyzikální či jinou tématikou? Pokud se už teď těšíš na to, co ti nabídneme, tak je Astronomická expedice právě pro tebe!
Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 1. do 14. 1. 2024. Měsíc bude v novu. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nízko nad jihovýchodem Venuše a obtížný Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená. Na obloze stojí za vidění několik slabších komet. První světlo má za sebou RTG observatoř XRISM. Chystá se první start rakety Vulcan a rovnou se sondou Peregrine k Měsíci. 90 let slaví čestný člen ČAS Ing. Pavel Příhoda.
Celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety, zemřel ve věku 88 let v sobotu 30. prosince 2023 v německém Bergedorfu. Je to velká ztráta jednoho z nejpracovitějších a nejpečlivějších českých astronomů 20. století, který strávil rekordních 290 směn u dalekohledu Evropské jižní observatoře na La Silla. Připomeňme si jeho život a dílo.
Malá, zdánlivě nenápadná vesnička Sítiny se už třetím rokem potýká s náhlým letním přílivem obyvatelstva. Počet lidí tu během letních prázdnin vzroste o několik stovek procent, a to vždy při příležitosti konání Astronomické expedice. Rok 2023 nebyl výjimkou a na místní stále se zvětšující astronomické základně se sešlo přes sedm desítek příznivců astronomie.
Díky dr. Jiřímu Grygarovi již po 14 let pravidelně v našem pořadu ukazujeme jeho Žně objevů, kde každoročně představuje „nej“ objevy v astronomii roku minulého. Tentokrát jsme se dva roky s tímto přehledem odmlčeli, protože nás zasáhla pandemie. Ale... jedeme dál.
Na snímku je bolid zachycený pohotovým pozorovatelem Martinem Maškem z Liberce dne 21. ledna 2024, v 01:32:35 SEČ. Snímek je složen ze dvou expozic na kterých se bolid naexponoval.
Podle vědců z Massachusettského technologického institutu, Birminghamské univerzity a dalších vědeckých pracovišť je nejlepším způsobem, jak najít kapalnou vodu a dokonce i život na jiných planetách, hledat v jejich atmosférách spíše nepřítomnost než přítomnost určitých chemických prvků. Pokud má terestrická planeta v atmosféře podstatně méně oxidu uhličitého než jiné planety ve stejné soustavě, může to být známkou přítomnosti kapalné vody na jejím povrchu. Navíc je tato nová signatura v mezích možností vesmírného teleskopu Jamese Webba. Byly sice navrženy i jiné známky obyvatelnosti, ale ty podle týmu je obtížné, ne-li nemožné současnými technologiemi změřit.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 1. do 6. 1. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila s natočením staré aktivní oblasti se skvrnami. Sonda Juno se dostala nejblíže k Jupiterovu měsíci Io a přinesla mimořádně krásné záběry jeho aktivního vulkanického povrchu. V kosmonautice zakončily rok Falcon Heavy a Falcon 9. Nový rok začne indická PSLV a dva Falcony. Před 20 lety jsme napjatě prožívali přistání vozítka Spirit na Marsu a před pěti lety dorazily detailní snímky planetky Arrokoth za dráhou planety Neptun.
Před několika lety se otevřelo zcela nové pozorovací okno do vesmíru. Byly poprvé spolehlivě detekovány gravitační vlny. Od té doby počet pozitivních detekcí neustále roste. Odborníci z Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU se zabývali možností detekce gravitačních vln z jiných typů zdrojů, než které jsou v popředí tohoto oboru dnes.
Ježíšek na vás zapomněl? Tak si udělejte radost s kalendářem ASTROFOTO 2024 a vyzdobte si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi vesmíru - polární záře, mlhoviny, noční svítící oblaka, komety či hvězdokupy. Dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Rok 2023 byl bohatý také na komety objevené amatérskými astronomy. Zdá se, že tento obor ještě není mrtev a amatéři mají stále možnost objevit kometu. Vždyť z dosud známých 44 komet objevených v roce 2023 jich téměř desetinu objevili amatérští astronomové. Tři z těchto komet byly velmi slabé, ale jedna se stala i objektem pro malé triedry, a dokonce dosáhla hranice viditelnosti pouhým okem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 12. do 31. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Počasí konečně umožnilo přistání nákladní verze kosmické lodi Dragon s materiálem z ISS. Starty raket neutichají ani na Vánoce, spíše se to ještě akceleruje a mohlo by vyvrcholit Falconem Heavy před Silvestrem. Už dvacet let pracuje úspěšně na oběžné dráze Marsu evropská sonda Mars Express.
Amatérská prohlídka oblohy (APO) je sekcí České astronomické společnosti od roku 2012, nicméně jako spolek existovala již od roku 1986! Od té doby se APO snaží sdružovat nadšené pozorovatele noční oblohy a vzdělávat také začínající pozorovatele. A jak se to dařilo v roce 2023 a co nás čeká v roce dalším? Pojďme se na to podívat!
