Astronomické výročí: Christiaan Huygens

Christiaan Huygens se narodil do vzdělané a zámožné rodiny. Byl jedním z pěti dětí, které otec Constantijn Huygens vedl ke všestrannému vzdělání: tedy nejen k vědě, ale i znalosti cizích jazyků či hře na hudební nástroje. Návštěvy přijímané v domě Huygensových byly pro mladého Christiaana velmi inspirativní. Mezi hosty patřili mimo jiných například významný malíř Jan Vermeer (1632 – 1675) či filozof a fyzik René Descartes (1596 – 1650).

V roce 1645 započal se studiem práv na univerzitě v Leidenu, k tomu přibyla také studia matematiky a geometrie. Později, již na univerzitě v městě Breda, rozšířil záběr svých studií ještě o mechaniku a astronomii. Huygens byl od dětství velmi zručný: s jedním z bratrů si sestavil soustruh, na kterém se pokoušel brousit čočky do dalekohledu.

V roce 1649 se Christiaan Huygens stal doktorem práv a jako člen diplomatické mise vykonal několik cest po Evropě. V tomto poslání však zalíbení nenašel, a tak se rozhodl – za finanční podpory svého otce – věnovat se plně vědeckému výzkumu.

Během univerzitních studií se zabýval matematikou a výsledky své práce zveřejnil v knihách Teorémy o kvadratuře hyperboly, elipsy a kruhu a těžišti jejich částí (1651), Objevy o velikosti kruhu (1654) a Přehled slavných úloh z roku (1654).

V roce 1652 zaměřil svou pozornost na optiku: zabýval se konstrukcí a vývojem mikroskopů a zároveň zdokonaloval způsob mikroskopického pozorování. Proslavil se vynálezem dvoučočkového okuláru. Dále vytvářel dalekohledy s ohniskovou vzdáleností až 75 metrů.

V roce 1655 vynalezl a sestrojil kyvadlové hodiny. Podle jeho patentu byl tento typ hodin umístěn na několika radničních věžích v Nizozemí. V tomto roce také objevil Saturnův měsíc Titan.

Huygens roku 1656 popsal zákon zachování momentu hybnosti shrnující fakt, že v izolované soustavě se celkový moment hybnosti v průběhu plynoucího času nemění. 

O rok později vydal knihu Přemýšlení o hře náhody, v níž na základě hry v kostky pracuje s praktickým využitím výpočtu pravděpodobnosti. 

V roce 1658 se věnoval především astronomii. Vynalezl  mikrometr a vyrobil i zařízení, kterým se snažil měřit svítivost nebeských těles. Vycházel z úvahy, že všechny hvězdy mají stejnou velikost a ve stejné vzdálenosti by byly i stejně jasné. Díky kovové destičce s dírkami různého průměru pozoroval Slunce a snažil se najít okem stejný otvor, který přibližně vykazoval svítivost Síria. Ztotožněný otvor měl velikost 1/20000 zdánlivého obsahu slunečního disku a z toho Huygens usoudil, že je Sírius od Země vzdálen 20 000 krát dále než Slunce. 

V následujícím roce se zaměřil na pozorování Saturnových prstenců a odhalil jejich pravou povahu. Zatímco Galileo Galilei předpokládal, že se jedná o tři tělesa, Huygens v práci Systema Saturnium píše: „Je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice.“  Pozoroval také mlhovinu v souhvězdí Orion, objevil čtyři hvězdy nazývané Trapéz, které mlhovinu osvětlují. Stal se také objevitelem polárních čepiček na Marsu.

Roku 1663 se stal členem londýnské Královské společnosti, o tři roky později stál u založení Pařížské  Královské akademie věd. Spolu s fyzikem Denisem Papinem (1647 – 1713), zabývajícím se možnostmi využití síly páry a vakua, byl pověřen králem Ludvíkem XVI. přivézt množství vody do fontán ve Versailles. Cílem projektu byla výstavba obřího vodotrysku. Projekt však mnohonásobně překročil rozpočet a tak byla jeho výsledkem pouze vodní pumpa, jíž poháněly exploze střelného prachu. 

V roce 1681  Huygens opustil Paříž a vrátil se do Holandska a roku 1688 se definitivně odstěhoval na své venkovské sídlo. Tam se začal zabývat studiem světla a v roce 1690 vydal své Pojednání o světle, ve kterém popsal vlnové vlastnosti světla, jeho lom, odraz a polarizaci. Svou představu o šíření vlnění definoval principem dnes nazývaným Huygensovým.

V roce 1698, tři roky po jeho smrti, vyšlo dílo Cosmotheros. V něm se Huygens zabýval strukturou vesmíru a možností obyvatelnosti jiných planet. Uvažoval v něm také o mimozemských civilizacích.

Huygens zemřel v 66 letech, nikdy nebyl ženatý a pokud je známo, byl i bezdětný. Podle Christiaana Huygense byla pojmenována planetární sonda, která jako první přistála na jím objeveném měsíci Titanu. Jeho jméno nese také planetka (2801) Huygens, kráter na Marsu a hora Mount Huygens na Měsíci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org
[2] Techmania.cz

Převzato: Hvězdárna Teplice