Výročí kosmonautiky březen 2026

V březnu roku 1986 se několik kosmických sond zaměřilo na zkoumání Halleyovy komety, tato mezinárodní skupina byla nazývána Halleyova armáda. Krátkoperiodická kometa byla pojmenována po Edmundu Halleyovi (1656 – 1742), který na základě porovnání historických pozorování předpověděl její návrat v roce 1705. Její perioda je 75 – 76 let, takže příště se v blízkosti Země objeví v létě roku 2061.  

Jako první proletěla dne 9. 3. 1986 sonda Vega 2 ve vzdálenosti 8200 km od Halleyovy komety. Vega 2 byla vypuštěna 21. 12. 1984, necelý týden po své sesterské sondě Vega 1. Na celém projektu se podíleli rovněž odborníci z Francie či Maďarska a na platformě natáčení kamer pracovali odborníci z Československa.

Prvním cílem Vegy 2 byla Venuše, tam v červnu 1985 vysadila přistávací pouzdro a atmosférický balon. S výzkumem komety započala Vega 2 dne 7. 3. 1986, když následně během svého průletu prováděla měření po dobu pěti dnů. Za tu dobu bylo vysláno na Zemi přes 700 snímků. 

Dne 8. 3. 1986 započala s výzkumem Halleyovy komety sonda Suisei, jeden ze dvou kosmických průzkumníků vyslaných japonskou kosmickou agenturou JAXA. Ačkoli vizuálně byly sondy podobné, lišily se přístrojovým vybavením. Sonda se dvakrát srazila s prachovými částicemi komety, při svém přiblížení ke kometě na 150 000 km. 

Tři dny po své sesterské sondě Suisei, 11. 3. 1986, se dostala sonda Sakigake na vzdálenost téměř 7 milionů km od Halleyovy komety. Jednalo se o první japonskou meziplanetární sondu. Hlavním úkolem mise nebylo pozorování komety, ale zkouška nosné rakety. Sloužila hlavně jako referenční sonda pro sesterskou sondu Suisei.

Poslední březnovou sondou, která se v blízkosti komety ocitla dne 14. 3. 1986, byla evropská Giotto. Z celé Halleyovy armády se právě Giotto přiblížila kometě nejvíce, na pouhých 596 km. Sonda však největšího přiblížení dosáhla v nestabilizovaném stavu a částečně nefunkční, po srážce s prachovou částicí. Po znovuobnovení funkčnosti přístrojů se však podařilo nasnímat přes 2000 fotografií kometárního jádra.

Další výročí kosmonautiky:

1. 3. 1966 – sovětská sonda Veněra 3 dopadla na povrch Venuše. Veněra 3 byla vypuštěna 16. 11. 1965 a poté, co urazila kosmickým prostorem téměř 13 miliónů kilometrů, dopadla na povrch planety.  Při přiblížení k Venuši zaznamenala zvýšení teploty. Navzdory tomu, že bylo přerušeno spojení, se první dopad člověkem vytvořeného tělesa na jinou planetu vydařil. 

7. 3. 1986 – byl pod hladinou Atlantského oceánu nalezen vrak kabiny raketoplánu Challenger. Tato část raketoplánu dopadla po téměř třech minutách od katastrofy do oceánu rychlostí 330 km/h. Náraz na vodní hladinu nemohla posádka přežít. Je prokázáno, že ještě před dopadem byli minimálně někteří astronauti naživu.

10. 3. 2006 – byla sonda MRO navedena na oběžnou dráhu Marsu. Jejím posláním je výškový průzkum planety a vyhledávání lokalit vhodných k přistání roverů. V neposlední řadě se sonda věnuje hledání vodních zdrojů a míst, kde se voda vyskytovala. Také dodnes slouží jako komunikační uzel s americkými landery a rovery, které se na planetě nacházejí. 

13. 3. 1986 – zadokovala kosmická loď Sojuz T-15 u kosmické stanice Mir. Na jeho palubu tak 15. 3. vstoupila historicky první posádka. Kosmonauti oživili systémy této nedávno vypuštěné kosmické stanice. Kosmonauti se mimo jiné věnovali zkouškám nového systému radiového spojení a fotografování Halleyovy komety. Kosmická loď Sojuz T-15 dne 6. 5. 1986 přeletěla ke druhé sovětské kosmické stanici Saljut 7. Historicky se tak stala první posádkou v historii, která navštívila během jedné mise dvě kosmické stanice. 

16. 3. – proběhl start kosmické lodi Gemini 8. K hlavním úkolům mise patřilo dosažení cílového tělesa Atlas Agena GATV-8. Obě kosmické lodi se krátce spojily, jednalo se o úplně první kontakt dvou umělých těles v historii kosmonautiky. Při propojení však došlo k nekontrolované rotaci, kterou se naštěstí podařilo stabilizovat. Kvůli velké spotřebě paliva však byla původně zamýšlená třídenní akce zkrácena a posádka se vrátila na Zemi v den startu.

31. 3. 1986 – proběhl start nového typu kosmické lodi. Jednalo se o modifikovaný Sojuz TM-1. Loď byla uzpůsobena k přepravě kosmonautů na kosmickou stanici Mir. V případě této mise byl její součástí devítidenní testovací bezpilotní let, při kterém došlo i k připojení lodi ke 

24. 3. 2006 – se uskutečnil první, neúspěšný start kosmické rakety Falcon 1. Jednalo se o dvojstupňovou raketu na kapalný pohon společnosti SpaceX. Úspěšným se stal až čtvrtý start tohoto typu rakety v roce 2008.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vega 2 – Wikipedie
[2] Suisei (kosmická loď) - Wikipedia
[3] Sakigake - Wikipedia
[4] Giotto (sonda) – Wikipedie
[5] Venera 3 – Wikipedie
[6] challenger - katastofa
[7] astro.cz
[8] Sojuz T15 - Wikipedia
[9] Gemini 8 - Wikipedia
[10] Sojuz TM1 - Wikipedia

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice