Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  52. konference o výzkumu proměnných hvězd

52. konference o výzkumu proměnných hvězd

Představa soustavy bílého trpaslíka a staré hvězdy
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library

Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS a Astronomickým ústavem MFF UK v Praze, které zaštítí Studentskou sekci v pátečním programu konference. Z důvodu nepříznivé epidemiologické situace se konference uskuteční ONLINE na platformě Zoom. Termín konference je 6. - 7. listopadu 2020.

O KONFERENCI

Cílem konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet a rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentu astrofyziky o aktuálních tématech na poli proměnných hvězd a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování, které mnohdy dosahují profesionální úrovně.

V neposlední řadě se také SPHE ČAS snaží navázat řadu zahraničních spolupráci, což vede k tomu, že se z konference v posledních letech stává konference s významným mezinárodním charakterem.

Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou tradičně zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS a na stránkách konference budou veřejně k dispozici i prezentace.

Mimo přednáškový program bude konference doplněna o netradiční doprovodný program. Mimořádně v letošním roce však vzniká studentská sekce, kde mohou studenti vysokých (i středních) škol prezentovat výsledky svých výzkumů.

Důležitá data:

1. 11. 2020 - deadline pro registraci účastníků, včetně zaslání abstraktů

REGISTRACE

Přihlašovat se můžete na této stránce.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Místo a čas

Konference bude probíhat online přes platformu Zoom od pátečního podvečera 6. 11. (plenární přednáška a studentská sekce) a v průběhu soboty 7. 11.. Konference bude ukončena sobotní večer Zprávou o činnosti SPHE ČAS, plenární schůzí členů a virtuálním předání ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku 2020.

Instrukce pro aktivní účastníky s příspěvkem

  • Akceptujeme mluvené příspěvky o standardní délce 20 minut včetně diskuze, přehledové přednášky o délce 30 minut.
  • Studenti VŠ a SŠ se mohou hlásit do Studentské sekce, která proběhne v pátek 6. 11. 2020.
  • Aktivní přednášející své příspěvky přednesou ze svých počítačů formou sdílení obrazovky.
  • Témata přednášek budou rozdělena do příbuzných sekcí. Den přednášky v případě omezení specifikujte v přihlášce.
  • Počet příspěvků jedné osoby není omezen.
  • Abstrakt bude přijat v jakémkoliv běžném jazyce (angličtině, češtině i slovenštině).
  • Po udělení souhlasu přednášejících budou příspěvky nahrávány a zveřejněny na sekčním YouTube kanále, případně streamovány online.  

Konferenční poplatky

Vzhledem k online podobě konference je konference pro všechny účastníky ZDARMA.

Doprovodný program

Přestože se na konferenci neuvidíme osobně, bude velmi milé, pokud bude po ukončení pátečního programu uskutečněn virtuální welcome drink s domácím přípitkem.

PROGRAM

Program bude publikován po ukončení příjmu přihlášek.

ABSTRAKTA    

Již nyní můžete nahlížet na přihlášené příspěvky. Ke konferenci bude vydán Sborník abstraktů. K jeho tištěné podobě se můžete přihlásit v přihlášce.
 

KONTAKTY

SOC & LOC

  • Kateřina Hoňková, katerina.honkova@astronomie.cz
  • Filip Walter, edmund.squirell@gmail.com

52. konference o výzkumu proměnných hvězd Autor: Sekce proměnných hvězd
52. konference o výzkumu proměnných hvězd
Autor: Sekce proměnných hvězd

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Sekce SPHE, Konference


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »