Konference je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 49. konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 3. do neděle 5. listopadu 2017 v Brně. Cílem konference je vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry na poli proměnných hvězd a exoplanet. Jsou zváni všichni zájemci!
Každoročně jsou prezentovány zejména přednášky profesionálních astronomů či studentů astrofyziky o aktuálních tématech ve výzkumu proměnných hvězd, stejně jako výsledky zajímavých pozorování amatérských astronomů. I v letošním roce se budou moci účastníci přihlásit s plakátovými sděleními.
Program
Miloš Zejda přednáší o prvích výsledcích mise BRITE Autor: Kateřina HoňkováKonference začíná v páteční podvečer 3. 11. 2017 první sérii přednášek a prezentací posterů. Témata konference bývají rozděleny do několika tematických bloků. Kolem sobotního poledne je plánován oběd. Poodpolední přednáškový program bývá završen přehledem činnosti SPHE ČAS a vyhlášením Ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku. Sobotní večer pokračuje společenským večerem, který končí v nočních hodinách.
V neděli následují poslední bloky přednášek, které jsou ukončeny odjezdem účastníků v popoledních hodinách. Součástí konference bývá i kulturní program. O podobě kulturního programu Vás budeme časem informovat. Přesný program konference bude zveřejněn po uzávěrce přihlášek aktivních účastníků.
Registrace
Vaše přihlášky zasílejte přes Google formulář NA TÉTO ADRESE.
Příspěvky
Pavel Cagaš představuje svůj dalekohled Autor: Libor ŠindelářAktivní účastníci mohou vystoupit se svými příspěvky ve formě přednášek a plakátových sdělení. Počet příspěvků jednoho přednášejícího není omezen, ovšem pouze do naplnění časové kapacity. Přihláška bude přijata i s abstraktem příspěvku, který může být napsán v libovolném jazyce (českém, slovenském i anglickém). Konference bude probíhat zejména v jazyce českém a slovenském, ale stejně jako v minulých letech, mohou na konferenci zaznít i přednášky zahraničních hostů, které probíhají v angličtině.
Interval délky přednášky si mohou aktivní účastníci zvolit v přihlášce - krátké sdělení (20 min i s diskuzí), přehledová přednáška (až 45 min s diskuzí). Výsledný přidělený čas však bude přizpůsoben programu a počtu aktivních účastníků. Plakátové sdělení bude krátce představeno v posterové sekci (formou max. 2-3 min představení), která bude uvedena v programu. Samotné postery mohou být v jakémkoliv tištěném formátu. Odprezentovány mohou být pouze přihlášené postery.
K dispozici bude projekční plátno a lokální počítač, do kterého budou nahrány prezentace přednášek nejpozději před každou sekcí, ideálně však zaslány předem na email nadseni.promenari@astronomie.cz pro plynulejší průběh programu. Použití vlastního počítače možné pouze po oznámení dostatečně předem. K dispozici bude také prezentér, ozvučení skypových přednášek a tabule.
Po souhlasu přednášejících budou přednášky nahrávány a spolu s prezentacemi zveřejněny po skončení konference.
Konferenční poplatky
Společenský večer na konferenci SPHE Autor: Martin MašekV letošním roce je možno uhradit konferenční poplatky předem na bankovní účet SPHE ČAS. Tento způsob platby je preferován a měl by vést k urychlení registrace a soustředění času v době přestávek na kuloárové diskuze. V ojedinělých případech je možno zaplatit konferenční poplatek také na místě. V ceně konferenčního poplatku je zahrnut především catering během konference, tištěný sborník abstraktů a další materiály spojené s konferencí.
Celková cena zahrnující konf. poplatek, případně přihlášení na společenský večer a oběd, bude účastníkům zaslána v průběhu října 2017 včetně podkladů pro platbu.
Konferenční poplatek
•200 Kč členové SPHE ČAS
•50 Kč studenti středních škol
•400 Kč ostatní
•150 Kč v případě účasti na méně než jeden den, včetně
•+250 Kč účast na společenském večeru
Stravování
V průběhu konference bude zajištěno občerstvení. Tradiční součástí konference je sobotní společenský večer (+250 Kč) a sobotní společný oběd (+104 Kč). Páteční večeře a nedělní oběd je v dobrovolné režii účastníků a tyto budou částečné řešeny posílením občerstvení při přestávkách mezi programem.
Doprava
Místo konání konference je Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, Brno. Na místo konference se dostanete z Hlavního nádraží v Brně například tramvají č. 12 na Konečného náměstí a dále 3 minuty chůzí na Kotlářskou 2. Pro přehled uvádíme podrobnější mapku.
Parkování aut v areálu fakulty je povoleno pouze přes den, tedy po dobu trvání programu konference. Auta, která budou chtít parkovat v areálu fakulty, musí být nahlášena předem (budou připraveny cedulky za sklo).
Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine.
Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
2.1. až 16.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
