Dvojice čínských kosmonautů Jing Haipeng a Chen Dong, kteří 17. 10. 2016 odstartovali na palubě kosmické lodi Shenzhou-11, se po dvou dnech připojili ke kosmické stanici Tiangong-2. Stanice, na jejíž palubě bude posádka pracovat po dobu 30 dnů, byla vypuštěna 15. 9. 2016 z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center pomocí nosné rakety CZ-2F a navedena na oběžnou dráhu v průměrné výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem.
5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O'Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.
Nedávný kongres IAC2016 v Mexiku využili Číňané k dalšímu odsunutí pomyslné pokličky z jejich vesmírného programu a přišli s novými plány. Vypadá to, že čínská sonda bude prvním plavidlem, které řízeně přistane na odvrácené straně Měsíce a její nástupkyně snad odtud přiveze i vzorky hornin. Čína navíc nabízí zájemcům využití komunikační družice v blízkosti Měsíce.
Již zítra začíná Světový kosmický týden, který i v Česku nabízí mnoho zajímavých aktivit. Mimo Rojení kosmonautů v Brně se můžete těšit i na další akce pořádané Českou kosmickou kanceláří. Měsíc říjen ovšem nebude jen o tomto svátku kosmonautiky. Podívejte se i na další aktivity, na které se můžete těšit či se do nich přímo zapojit.
Jak jsme čtenáře informovali v nedávném článku, na Mezinárodním astronautickém kongresu v Mexiku vystoupil v úterý 27. září Elon Musk a představil světu vize a plány SpaceX ohledně budoucích pilotovaných expedic na planetu Mars. Jak ovšem sám Musk podotknul, jedná se o dlouho cestu, na které občas leží nějaký ten kamínek. Aktuální „kamínek“ představuje stále probíhající vyšetřování exploze rakety Falcon 9, kvůli kterému jsou nosiče SpaceX až do odvolání uzemněny. Na co zatím vyšetřovatelé přišli?
Brno se připravuje na výjimečnou, vesmírnou návštěvu. Ve středu 5. října do našeho města zavítají hned čtyři kosmoplavci. Jediný československý kosmonaut, člověk, který pobýval ve vesmíru přes dva roky, astronaut z raketoplánu Challenger a palubní inženýr testující některé vesmírné technologie. Za několik málo hodin stihnou otevřít novou expozici na Hvězdárně a planetáriu Brno, prohlédnout si město a setkat se s veřejností.
30. září skončí ambiciózní a úspěšná mise sondy Rosetta. Poté, co v roce 2014 dosáhla komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vypustila na povrch modul Philae, zkoumala jádro komety během jeho pouti do příluní a zase pryč od Slunce. Mohli jsme pozorovat zvyšující se aktivitu komety i extrémní detaily na povrchu. A jako bonus nás na závěr čeká velkolepé dosednutí samotné sondy na povrch komety. S Rosettou tím ztratíme definitivně kontakt, ale předtím se máme ještě na co těšit. V článku jsou také odkazy na přímé přenosy a časy konce mise.
V úterý večer vystoupil Elon Musk na konferenci IAC 2016 v Mexiku s plány jeho společnosti SpaceX pro kolonizaci Marsu. Na tuto událost čekali fanoušci kosmonautiky dlouhou dobu a nyní můžeme určitě prohlásit, že naše očekávání byla překonána. Elon Musk začal svojí prezentaci důvody pro cestu na Mars, pokračoval přes hlavní překážky celého systému, až přímo k technickým detailům samotné rakety a kosmické lodi. V tomto článku nebudeme spekulovat nad reálností tohoto plánu, ale zaměříme se pouze na informace z přednášky. Jelikož raketa ani kosmická loď nedostaly žádná oficiální jména, budou v článku použity zažité termíny BFR (Big Falcon Rocket) pro raketu a ITS (Interplanetary Transport System) pro vesmírnou loď (té se původně říkalo MCT – Mars Colonial Transporter).
Exploze nosiče Falcon 9 před zkušebním zážehem motorů navzdory vyšetřování stále drží tajemství své příčiny, SpaceX zatím mlčí o rozsahu poškození startovacího komplexu na mysu Canaveral i o datu dalšího startu rakety Falcon. Pojďme se podívat, na co firma zatím přišla.
Čína představila návrhy kosmické sondy a vědecké pojízdné laboratoře, které plánuje vyslat k rudé planetě Mars koncem tohoto desetiletí v průběhu mise, která se stane bezprecedentní výzvou pro čínský kosmický průmysl.
Na Mysu Canaveral došlo odpoledne našeho času k explozi na rampě 40 vojenské části kosmodromu. Ke statickému zážehu se zde chystala raketa Falcon 9 se satelitem Amos 6. Rozsah škod není ještě zcela zřejmý, ale došlo k poškození rampy, zničení rakety a satelitu. Dobrá zpráva je, že nikdo nebyl zraněn. Statický zážeh vždy několik dní předchází startům rakety Falcon 9. Podorbnosti najdete v aktualizovaném článku.
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku. Pro všechny věkové kategorie jsou na měsíc září vyhlášeny vzdělávací programy, které nesporně napomohou zájemcům v kariérním životě na poli kosmonautiky. Takže pokud vás aktivní činnost v kosmonautice láká, čtěte dále!
Americká agentura NASA 21. 8. 2016 znovu navázala kontakt se sluneční observatoří STEREO-B. Stalo se tak po téměř dvou letech. Sonda byla chybně orientována na Slunce a její panely slunečních baterií tak přijímaly nedostatečné množství energie. NASA přijímals signál ze sondy po dobu dvou hodin a poté byl vysílač vypnut, aby se ušetřila energie. Aktuálně se prošetřuje, co se vlastně se sondou stalo a v jakém stavu je její vědecké vybavení.
V minulém článku nás Daniel Heřt informoval o novém pokroku v hledání obdoby nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Velmi nás těší, že téma neusnulo a nyní je tu další krok vpřed. Jak již víme, NASA vybrala šest firem z kosmického průmyslu, kterým nechybí potřebné zkušenosti, aby navrhly podobu nové stanice, která by měla vyrůst u Měsíce a umožnit důkladnou přípravu pro lety k Marsu, pro které by zároveň mohla sloužit jako odrazový můstek.
NASA prezentovala před komisí NASA Advisory Council svůj postup ve vývoji nové vesmírné stanice, která by poskytla prostor pro pobyt astronautů v hlubokém vesmíru na několik měsíců či let. Není náhodou, že doposud všechny vesmírné stanice kroužily pouze po nízké oběžné dráze. Takto blízko u naší planety jsou astronauti částečně chráněni před kosmickým zářením, v případě ohrožení se mohou velmi rychle vrátit zpátky a doprava zásob i nové posádky je relativně snadná. Aby však NASA správně porozuměla dlouhodobému vystavení kosmickému záření, které by nastalo například při cestě k Marsu, musí opustit relativní bezpečí nízké oběžné dráhy a vyzkoušet technologie, které by proti škodlivému záření astronauty ochránily. Radiace ale není jediný problém stanice na vzdálené oběžné dráze. Většina systémů bude potřeba posunout nad současnou úroveň ISS, aby byla stanice dlouhodobě obyvatelná a bezpečná.
V sobotu 10. září 2016 se ve všech 22 členských státech Evropské kosmické agentury (ESA) uskuteční první Debata občanů o přínosech, směřování a roli Evropy v kosmických aktivitách. ESA organizuje veřejnou debatu ojedinělou metodou, při které se z každého členského státu zúčastní přibližně 100 občanů, kteří budou diskutovat současně ve stejný den stejné otázky. Registrace zájemců o účast bude ukončena 28. srpna 2016 o půlnoci a zúčastní se jí i pravocníci České kosmické kanceláře. V tomto článku se dozvíte i o jejích dalších aktivitách, do kterých se můžete zapojit.
Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.
Další zásobovací let soukromé nákladní lodi Dragon je už na spadnutí, proto se v dnešním článku podíváme na detaily této mise. Jedná se v pořadí už o jedenáctý exemplář Dragonu, který se vydá do vesmíru. V útrobách nákladní lodi bude 1790 kilogramů zásob, vědeckých experimentů a náhradních dílů. V nehermetizovaném trunku pak bude upevněn stykovací adaptér IDA, náhrada za kus, který byl ztracen při misi CRS-7. Přistání prvního stupně je samozřejmě opět v plánu, po poslední sérii přistání na moři se však můžeme těšit na pokus o přistání na pevnině. Start samotný je zatím naplánovaný na pondělí v 6:45 našeho času. Přenos vám nabídne živě s českým komentářem server kosmonautix.cz.
Nejdokonalejší vědecká laboratoř, kterou jsme kdy dopravili na povrch Marsu, potkal menší technický problém. Rover neprovádí žádnou vědeckou práci, ani se nikam nepřesouvá. Řídící systém jej totiž 2. července přepnul do takzvaného bezpečnostního režimu, který zastavuje jakoukoliv aktivitu roveru a čeká se, jak pozemní specialisté tuto situaci vyřeší.
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku. Patří mezi ně několik různých běhů astronomicko-kosmonautických táborů po celém Česku, populární Expedice Mars a další četné a velmi atraktivní aktivity. Přejeme krásné léto, prázdniny a dovolenou všem!!!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.