Kosmonautika
První díl jsme věnovali úvodnímu seznámení s Venuší jako planetou a nahlédli na první, často nepříliš úspěšné pokusy o dosažení planety. V polovině šedesátých let tedy bylo zřejmé, že s Venuší, jako mírumilovnou, obyvatelnou planetou, je konec. Měření Marineru 2 jasně potvrdila, že povrch je rozžhaven na teplotu stovek stupňů a že planeta je zahalena do husté atmosféry. Zatímco první polovina let šedesátých přinesla první pokusy o průlety, v druhé polovině už jsme se dočkali přímého zásahu planety. Jak bylo patrné z častých sovětských neúspěchů, neváhali jít na průzkum hrubou silou a přes velký počet ztracených sond se jim postupně dařilo dostat se nejprve na dráhu průletovou a posléze i naměřit nějaká data. Ovšem nepoučeni z předchozích nezdarů, řada následovnic první a druhé Veněry byla nakonec odsouzena k roli pokusných králíků a jedna za druhou hynuly pod drtivým tlakem Venušiny atmosféry. Američané na to šli jinak. Kromě selhání nosné rakety u prvního Marineru, hned při druhém pokusu, přinesli vědecká data a také další mise byla velice úspěšná. Na rozdíl od Sovětů se ale nepokoušeli o přistání, což jim situaci možná trochu ulehčilo. Pojďme se tedy podívat podrobněji, jaké mise se vydaly k Venuši v druhé polovině let šedesátých a kdy se konečně i Veněrám začalo dařit.
Jak jste se dostali k astronomii a kosmonautice? Nebylo to náhodou díky fascinujícímu svitu jasné hvězdy večer na západě, o kterém vám někdo pravil, že to je Večernice, planeta Zemi nejbližší? Nebo to bylo nad knihami, kde popisovali úžasná přistání sond Veněra i to, jak si s nimi drsné prostředí na Venuši pohrálo… Nebo vás přitáhl vzácný přechod Venuše přes Slunce? Planeta pojmenovaná po bohyni lásky určitě přitahovala lidi odpradávna. Ale to pravé zkoumání přišlo samozřejmě až s nástupem kosmonautiky a o tom hlavně bude náš seriál. Naší snahou bude přehled o výzkumu Venuše z pohledu astronomů, ale především pomocí kosmických sond.
Květen je už v plném proudu a za necelé dva měsíce přijdou i velké školní prázdniny. V tomto příjemném období se proto můžete začít rozhodovat pro zajímavý program pro vás i vaše ratolesti. No a kam se vydat v květnu, či na po čem se již pomalu poohlížet do léta? To vám nyní přinášíme v zevrubném souhrnu (nejen) květnových aktivit České kosmické kanceláře. Můžete se těšit na setkání s (tím autentickým) Krtkem, co letěl do vesmíru, ale i na nabídku letních táborů a soustředění zaměřených na kosmonautiku a astronomii.
Známá americká firma minulý týden předvedla triumfální návrat lodi Dragon na scénu zásobování stanice ISS. Aby toho nebylo málo, odhozený první stupeň nosné rakety Falcon 9 poprvé v historii úspěšně přistál na lodi v oceánu.
Aprílový měsíc se opět nese v duchu mnoha zajímavostí, do kterých se můžete zapojit s Českou kosmickou kanceláří. Prostřednictvím ESA (Evropské kosmické agentury) si ti nejmenší mohou zkusit odhalit kosmické tvary, odstartuje expedice Mars a na své si přijdou i největší nadšenci kosmonautiky. Na konci dubna totiž odstartuje již tradiční KOSMOS-NEWS PARTY s jedinečnou zahraniční návštěvou.
Kosmický teleskop Hitomi, který byl vypuštěn v únoru a měl zkoumat procesy ve vzdáleném vesmíru, se během velikonočních svátků dostal do závažných potíží, když ze zatím neznámého důvodu začal rotovat a v jeho okolí se objevily úlomky trosek. Japonští vědci by jej pochopitelně rádi zachránili, práce to však nebude snadná.
Čtrnáctého března vynesla raketa Proton na přeletovou dráhu k Marsu evropsko-ruskou sondu ExoMars. O vzrušení se v posledních dnech postarali brazilští astronomové, kteří na fotografiích uviděli několik větších trosek v blízkosti odlétající sondy. Zdrojem bude nosný raketový stupeň Briz-M, který zřejmě po oddělení ExoMarsu namísto úhybných manévrů explodoval. Nemohl sondu poškodit?
Agentura NASA nedávno dokončila revizi postupu příprav projektu Asteroid Redirect Mission (ARM), v rámci kterého robotická loď „uštípne“ kus skály z povrchu blízkozemního asteroidu a přepraví ho k Měsíci astronautům. Jak to celé proběhne? A jak daleko jsou nyní přípravy?
Během sovětského kosmického programu Eněrgija-Buran (Энергия-Буран) bylo postaveno, nebo se alespoň začalo stavět několik exemplářů raketoplánu. Jejich využití bylo různé. Některé sloužily jen pro různé pozemní testy, jiné měly časem vzlétnout na oběžnou dráhu Země. Jak tyto stroje skončily?
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 16. dubna 2016 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě.
Ve čtvrtek 4. února zemřel ve floridském hospicu významný muž, kterého sonda Sputnik přiměla stát se astronautem a tato kariéra ho přivedla až na Měsíc. Pojďme si společně připomenout jeho životní pouť, na jejímž vrcholu svítí hlavně dramatické lunární přistání Apolla 14 a studium nevšedních fenoménů.
I v únoru 2016, který je tentokrát o den delší než obvykle, se můžete zapojit do mnohých soutěží, projektu a dalších aktivit v kosmonautice. Ty vám neustále zprostředkovává Česká kosmická kancelář. Mimoto se můžete těšit na šňůru poutavých přednášek o kosmonautice po celé republice. Takže si vybere opravdu každý...
Pouhých 73 sekund trval v úterý 28. ledna 1986 desátý start amerického raketoplánu Challenger se sedmičlennou posádkou na palubě. Potom prorazila špička utrženého pomocného motoru hlavní nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem a na nebi nad Kennedyho kosmickým centrem na Floridě se rozpoutalo ohnivé peklo…
Institut lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) pracuje na dokončení výroby nové generace kosmického skleníku Lada 2, ve kterém budou pokračovat výzkumy složitějších rostlin na palubě ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Výzkumné zařízení je připravováno ke zkouškám; po jejich ukončení bude rozhodnuto o zařazení experimentu Rastěnije do programu vědeckého výzkumu při letech ruských kosmonautů. Předpokládá se, že nový kosmický skleník bude dopraven na palubu ISS koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017.
Pokud pominu nejmladší generaci, tak asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že asi každý někdy viděl americký seriál Kutil Tim. Asi není potřeba připomínat, že technické zlepšováky hlavního hrdiny se jen málokdy daly označit za úspěšné. A vida – náhoda tomu chtěla, že se jmenovci seriálové postavy sešli na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a 15. ledna je čeká společný výstup do otevřeného prostoru. Všichni ale očekávají, že jejich práce bude o poznání spolehlivější, než na co jsme od „Tima“ zvyklí z televizního seriálu.
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku. V novém roce 2016 vás opět čeká spoustu lákavých soutěží, možností se přivzdělat a přiblížit se kosmonautice blíž, než jste si schopni vůbec připustit! Takže na co se těšit v lednu 2016?
Chceš vyhrát cestu na kosmodrom Kourou či stáž v ESA? Tak neváhej a přihlas do 15. ledna 2016 svůj nápad z kosmonautiky jako studentský projekt do soutěže Odysseus. Soutěž Odysseus, financovaná Evropskou unií z programu Horizont 2020, si klade za cíl inspirovat mladé lidi z celé Evropy k zapojení do výzkumu vesmíru a nabízí šanci ukázat znalosti v širokém spektru témat spojených s vesmírem, od družic a kosmických sond až k astrobiologii a meziplanetárnímu cestování.
17. prosince se „na křídlech“ rakety Dlouhý pochod 2D vydala do vesmíru čínská družice DAMPE (DArk Matter Particle Explorer). Z názvu je patrné, že hlavním úkolem bude výzkum temné, či lépe bychom asi měli říkat „skryté“ hmoty. V nadpisu použitý název Opičí král pak odkazuje na její pojmenování Wukong, což je jméno postavy vystupující v čínském příběhu ze 16. století Cesta na západ.
V závěru roku 2015 si připomínáme jedno milé, kulaté výročí, které připadlo na 2. prosince. Tehdy na den přesně před 20 roky, 2. prosince 1995 byla vypuštěna jedna z nejúspěšnějších a doposud sloužících misí určených k výzkumu Slunce. Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) se coby výsledek úzké spolupráce amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) zařadila do flotily výzkumných laboratoří a teleskopů, které nám denodenně přinášejí informace o takzvaném kosmickém počasí. Její umístění v libračním bodě (L1), tedy v místě, kde se přesně vyvažuje přitažlivost Země a Slunce učinila za dlouhých 20 roků z této sondy nástroj, který nám pomohl blíže pochopit chování naší mateřské hvězdy.
Česká kosmická kancelář přeje všem zájemcům o kosmonautiku příjemné prožití předvánočního období a mnoho inspirativních nápadů při vymýšlení vánočních dárků (které ale samozřejmě nosí Ježíšek!) svým nejbližším. A pokud ještě nevíte, co by mohla právě vám nadělit kosmonautika, nenechte si ujít aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
