Mnozí to už třeba nečekali, ale čínský „Nefritový králík“ na povrchu Měsíce přežil i třetí lunární noc (kdy si zřejmě opět nesprávně zazimovaný užíval 14 dní teplot kolem -180 °C) a koncem minulého týdne se opět ozval řídícímu středisku a navázal na své předchozí operace. Byť se stále potýká s vážnými poruchami a prakticky už nemůže jezdit, Čína počítá s jeho činností nad plán.
Rusové Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij spolu s americkým kolegou Mikem Hopkinsem v noci na dnešek nasedli do své lodi Sojuz TMA-10M a po 166denní misi vyměnili prostředí Mezinárodní kosmické stanice opět za matičku Zemi. Na šťastném konci mezinárodní mise nic nezměnily ani konflikty kvůli Ukrajině, ani arktické počasí, které kosmonautům házelo klacky pod nohy, a ani neplánované přistání na území starého hřbitova.
Centrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Americká společnost SpaceX pokračuje v eliminaci domácí i světové konkurence a chystá se dále snížit ceny za vynášení nákladů do vesmíru opětovným používáním prvních stupňů rakety Falcon 9. Projekt je ale ještě ve fázi testování, po zářijovém neúspěchu ponese březnová mise Falconu dokonce přistávací nohy!
Velikou úlevu a nadšení dnes prožili příznivci kosmonautiky díky zprávě, že čínské vozítko Jutu na povrchu Měsíce i přes zpoždění, s jakým se ozvalo, po extrémně mrazivé lunární noci stále funguje. Nicméně se pořád potýká s technickými potížemi, které jej za poslední dva týdny přímo ohrožovaly na životě, a jejich přesná příčina dosud není známá. Obdivuhodná mise přesto pokračuje.
Ještě před tím, než vůbec vzlétl první člověk do vesmíru, se odborníci zajímali o to, zda bude schopen opustit mateřskou loď a pohybovat se na ní nezávisle. V pozdějších letech se na oběžné dráze Země uskutečnila řada výstupů do volného kosmického prostoru, ale při všech byli kosmonauti nějakým způsobem s lodí spojeni.
První zcela samostatný výstup se uskutečnil až 7. února 1984 z raketoplánu Challenger během americké mise STS-41-B.
Je tomu již pár neděl, co u Mezinárodní kosmické stanice zakotvila první loď Cygnus, spadající do kontraktu o komerčním zásobování stanice mezi NASA a firmou Orbital Sciences Corp. (první operační mise následuje po podzimní demonstrační premiéře Cygnusu). V překladu Labutí loď na stanici přivezla 1460 kg nákladu, z něhož je vedle zásob a výbavy rovná třetina klasifikována jako vědecký náklad. A některé nové experimenty jsou skutečně zajímavé.
Centrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Americký rover Opportunity (Šance, Příležitost) přistál na povrchu Marsu v dobře zapamatovatelný den s datem 24. ledna 2004, což znamená, že 40násobně přesluhující průzkumné vozítko velikosti asi golfového autíčka v pátek oslavilo deset dlouhých roků v drsném rudém světě. V pátečním vydání časopisu Science se ale autoři mírně odchýlili od tradičního schématu v takových případech – a sice sáhodlouhých rekapitulací mise – a zaměřili se na zajímavé objevy Opportunity z poslední doby, posilující víru v možný život na Marsu.
Aktivní ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin. Lidem, kteří sledují současnou kosmonautiku, jméno zajisté chronicky známé. Po své kosmické premiéře v roce 2002, kdy s americkými kolegy krátkodobě navštívil při misi raketoplánu Atlantis tehdejší zárodek stanice ISS, si počkal, až bude orbitální komplex hotovější a již třikrát na jeho palubu zavítal k dlouhodobé misi, dvakrát stanici velel. Zatím poslední výpravu do vesmíru zažil od května do listopadu 2013 a v jejím závěru přivezl zpět na Zemi olympijskou pochodeň. Celkem ve vesmíru pobyl 537 dní a je dvanáctý ve světových tabulkách času stráveného mimo Zemi.
Co soudí o přítomnosti žen v kosmu či jak vzpomíná na nouzové přistání z oběžné dráhy? Následující rozhovor s ním pořídili autor článku a Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
První operační loď Cygnus americké firmy Orbital Sciences Corp., zahajující plnění dvoumiliardového vládního kontraktu, byla čím dál blíže k Mezinárodní kosmické stanici, jejíž robotická paže 4,5tunové plavidlo odchytila krátce po poledni našeho času v neděli 12. ledna 2014. Složité a nebezpečné nebeské manévry se beze zbytku zdařily! Přenos začal zde v 11 hodin.
Cygnus je pevnou součástí stanice na 42 dnů počínaje 14:05 SEČ.
Centrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) vyfotografovala čínskou sondu Chang'e 3 a vozítko Yutu na povrchu Měsíce. Přistávací modul vypadá jako větší světlý flíček s černým stínem a vozítko pod ním jako malý světlý bod.
V tomto článku proběhl přenos ze startu evropské kosmické observatoře jménem Gaia, která má v příštích pěti letech de facto vytvořit atlas naší Galaxie a pomoci vědcům nahlédnout pod roušku tajemství jejího vývoje. Gaia se také zaměří na asteroidy uvnitř sluneční soustavy. Start se uskutečnil v 10:12:19 našeho času, náš přenos začal v 09:45!
V sobotu 14. prosince se uskutečnilo první přistání člověkem vyrobeného plavidla na Měsíci po 37 letech (od ukončení sovětského programu Luna v roce 1976), které zařadilo nejlidnatější zemi světa na třetí příčku z existujících tří za Sovětský svaz a USA v disciplíně přistávání na nebeských tělesech. Aneb dosednutí sondy Čchang’e 3 do lunárního prachu bylo dle očekávání docela hladké a malý průzkumný rover se již projíždí po Měsíci.
Včerejšího dne, tj. ve středu 11. prosince, vypověděl službu jeden ze dvou vnějších chladících obvodů americké části Mezinárodní kosmické stanice kvůli neobvyklým podmínkám v jeho útrobách. Přestože život kosmonautů není nikterak ohrožen a v podstatě se ani příliš nezměnil, příčiny a důsledky této události jsou zatím nejasné.
Evropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.
Nedělním startem rakety Dlouhý pochod z území Číny započala vědecká mise, která, když klapne, bude znamenat (ač to zní neuvěřitelně) první přistání umělého tělesa na povrchu Měsíce od roku 1976. A nepůjde o jen tak ledajakou sondu – po přistání z ní vyjede do nástrah lunárního prachu malý průzkumný rover! Čínský kosmický program se nadále rozjíždí a cesta „tajkonautů“ na Měsíc už také není úplně nereálná.
Koncem srpna 2013 proběhla médii poměrně stručná zpráva o tom, že ve věku
76 let zemřel americký astronaut Charles Gordon Fullerton. Musíme se smířit
s faktem, že řada účastníků vesmírných výprav už dosáhla vysokého věku a ani jim se
samozřejmě smrt nevyhýbá. Fullerton navíc na tom nebyl v poslední době zdravotně
příliš dobře. Poslední den roku 2009 jej během operace hrdla postihla těžká mozková
mrtvice a od té doby byl částečně ochrnutý. Komplikace spojené s touto událostí
nakonec způsobily jeho smrt.
Na jedné z mnoha ramp mysu Canaveral na břehu Atlantiku stála v pondělí 18. listopadu 2013 natankovaná a připravená raketa, připravená započít svým startem misi nové generace k Marsu, vysněnou vědci již před lety. Start proběhnul v 19:28 SEČ, na počátku dvouhodinového startovacího okna. Náš přenos začal v 18:30.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek
„C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,