V neděli 13. července 2014 v 18:52:14 našeho času z ostrova Wallops ve Virginii vzlétla raketa Antares s nákladní lodí Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici a tím zahájila druhou z osmi dodávek nákladu, za které dostane firma Orbital Sciences Corp. skoro dvě miliardy dolarů. Náš přenos začal v 18:15!
Raketa Delta 2 plameny ze svých trysek rozřízla hustou mlhu, která zahalila kosmodrom na západním pobřeží USA před druhým červencovým úsvitem, a vyrazila na oběžnou dráhu s družicí, která poskytne naprosto unikátní pohled na koloběh nebezpečného oxidu uhličitého (CO2) v zemském ovzduší. Kosmonautika zase jednou poslouží i obyvatelům Země.
Evropská kosmická agentura ESA upřednostnila astrofyziku vysokých energií pro příští výzkum prostřednictvím nové kosmické observatoře, která se stane vlajkovou lodí ESA. Oficiálně byl oznámen výběr vědecké observatoře s názvem ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) pro rentgenovou oblast, jejíž start se předpokládá v roce 2028.
Zatím 16 dní a stále pokračuje … Tak dlouhý je odklad startu zásobovací lodi Cygnus americké firmy Orbital Sciences Corp. k Mezinárodní kosmické stanici z technických důvodů. Paradoxně kosmické plavidlo či nosná raketa nevykazují žádné anomálie, jak nám ale ukázal květnový pokusný zážeh stejného typu motoru, jaký bude vynášet do vesmíru Cygnus, je potřeba opatrnosti. Motor byl při testu totiž málem zničen.
Americká společnost Space Adventures, která se zabývá vesmírnou turistikou a má kromě jiného na triku sedm misí platících soukromníků na stanici ISS, nedávno oznámila, že dva zájemci již složili zálohu na turistický oblet Měsíce, k jehož uskutečnění hodlá firma využít ve spolupráci s Ruskem loď Sojuz. Je to vůbec technicky možné? A kdy se zákazníci dočkají realizace svého snu?
Ruská kosmonautika se potýká s další havárií nosné rakety Proton. V polovině května letošního roku odstartovala raketa se svým nákladem z kazašského kosmodromu Bajkonur. V průběhu letu ale došlo k další havárii tohoto nosiče, tentokrát nedlouho po jeho startu. Havárií byl zničen i drahocenný náklad - spojovací družice, která měla být vynesena na oběžnou dráhu.
Ve čtvrtek 29. května nad ránem našeho času předvedla ruská loď Sojuz TMA-13M i navzdory svému nešťastnému číslu ukázkově perfektní spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí. Na palubě Sojuzu přítomný Američan Reid Wiseman byl přitom další kapitolkou bolestivé závislosti NASA na ruských dopravních službách pro astronauty v časech diplomatické krize kvůli Ukrajině. O to vítanější bylo vystoupení Elona Muska ten stejný den v ředitelství SpaceX, při němž představil světu pilotovanou verzi Dragonu, která může být připravena již za dva roky.
NASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.
Před týdnem jste si na našich stránkách mohli přečíst o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy naznačovaly, že přistávací manévr proběhl bez problémů, no není to tak docela pravda. Dragon po dosednutí do oceánu lidově řečeno nabral vodu, což by samozřejmě neměl. I když vědeckému nákladu se ve výsledku nic nestalo, NASA není spokojena.
Elegantní cáknutí kosmické kabiny pod třemi velikými padáky do vln Pacifiku, tolik podobné návratům Američanů z Měsíce, napsalo včera tečku za celkově čtvrtou misí soukromé Dračí lodi na Mezinárodní kosmickou stanici. Dragon přitom opět nabídl svou nespornou výhodu oproti ostatním bezpilotním zásobovacím lodím: možnost dopravy nákladu i na zpáteční trase ISS – Země. A tak mohli lidé ze SpaceX vylovit z moře kabinu s 1,7tunovým nákladem vědeckých vzorků rostlin či buněk nebo porouchaný skafandr.
Do vesmíru byla vypuštěna již v roce 1978. Jednalo se o první kosmickou sondu ke studiu nepřetržitého toku slunečního větru směřujícího k naší planetě. K tomuto účelu byla navedena na stabilní oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země. Monitorování slunečního větru pomáhá vědcům lépe pochopit vzájemné vztahy soustavy Slunce-Země, které mohou rovněž ovlivnit družice na dráze kolem Země.
Po svižném vzletu lodi Dragon (a dosud neznámém osudu prvního stupně rakety Falcon) jste s námi ve středu 23. dubna 2014 mohli pro změnu sledovat kosmickou vycházku astronautů Ricka Mastracchia a Steva Swansona z paluby stanice ISS za účelem výměny kritického zařízení, které nedávno předtím selhalo. Výstup začal v 15:56 SELČ, náš přenos zase v 15 hodin. Vycházka trvala pouze 1 hodinu a 36 minut.
V pátek 18. dubna 2014 večer jsme společně drželi palce raketě Falcon 9, která stála na rampě komplexu č. 40 na mysu Canaveral a zachmuřeně koukala na stejně tak zachmuřené nebe nad sebou. Počasí nicméně dovolilo start k ISS.
Letělo se ve 21:25 našeho času, náš přenos začal ve 20:30.
SpaceX před chvilkou oznámila, že kvůli úniku helia z prvního stupně rakety RUŠÍ start 14. dubna a zahajuje vyčerpávání paliva z nádrží Falconu 9. Záložní startovací okno připadá na pátek 18. dubna večer ve 21:25 SELČ, nicméně počasí na pátek nevypadá moc dobře (pouze na 40% "GO"). Budeme vás informovat a seženeme lepší titulní fotku.
Pojízdná marsovská laboratoř Curiosity postupně putuje po různých částech kráteru Gale, kde přistála v srpnu 2012. Nyní už má za sebou více než 6 km jízdy a právě zastavila u kamene, který trochu vypadá jako Austrálie. Ten se navíc nachází v oblasti, kterou vědecký tým nazval Kimberley podle oblasti v západní Austrálii. Tím ale spojitost končí. Nicméně místo je to velmi zajímavé a laboratoř se zde chvíli zdrží.
Centrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku v měsíci dubnu 2014.
Dnes něco malinko o světové politice a jejím vlivu na kosmický výzkum. V posledních dnech mezi zaměstnanci NASA koluje interní oběžník, který jim zakazuje kontakty s Ruskem kvůli situaci na Ukrajině a oficiálnímu postoji americké vlády k ní. Jedinou výjimkou budiž zajištění provozu Mezinárodní kosmické stanice. Jak naznačuje šéf NASA, na ISS jsou totiž Rusko i USA na sobě závislé navzájem.
Kosmický dalekohled, který vypadá jako obří vesmírná slunečnice, může být jednoho dne použit k pořízení fotografií kamenných planet podobných Zemi, které obíhají kolem blízkých hvězd. Prototyp konstrukce schopné použití, tzv. koronograf (stínítko hvězd), vyvíjí NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie.
Zase jednou jsme vás pozvali k prožití kosmonautiky trochu jinak: k nervydrásajícímu sledování a prožití startu party kosmonautů v reálném čase. Kosmická loď Sojuz s třemi lidmi na palubě na špici stejnojmenné rakety vzlétla z Bajkonuru vstříc orbitální stanici 25. března 2014 ve 22:17 SEČ, náš přenos se rozběhl v půl desáté.
Asi bychom nespočítali, kolikrát jsme v dětství slyšeli od rodičů věty typu „Umyj si před jídlem ruce!“ nebo „Ukliď si po sobě ten svinčík!“ Uklízet se samozřejmě musí i v kosmonautickém řemeslu, o čemž se na vlastní šroubky přesvědčila soukromá loď Dragon, které byl minulý týden zapovězen start k ISS kvůli kontaminaci, jež by mohla ohrozit vědecké přístroje.
Nejde navíc o jedinou očekávanou misi, kterou nyní stihl odklad.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek
„C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,