Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Výstava Sedm perel astronomie na pardubické hvězdárně.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.

Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.

Výstavu jsme s Petrem Horálkem vytvořili nejen k příležitosti Evropské noci vědců 30. září 2016, ale také nové knihy "Dobytí jižního hvězdnatého ráje", která je velmi hluboce spjata s pardubickou hvězdárnou, a na český a slovenský trh jde již 19. září. Jak v knize, tak na výstavě Petr popisuje jedny z nejkrásnějších úkazů na noční obloze, za kterými se rozhodně vyplatí cestovat. Výstava samotná je koncipovaná tak, abyste měli možnost nahlédnout do zákulisí každého ze sedmi pozoruhodných úkazů, vychutnat si je v plné fotografické kráse, ale také zjistit, zda a kdy se některých z nich na nebi opravdu dočkáte. Takže se máte na co těšit!

Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny

Pozvánka k sedmi nejpozoruhodnějším úkazům na obloze

Výstava - jak už sám název napovídá - je věnována nejkrásnějším nebo nejvzácnějším nebeským úkazům, o jaké by smrtelník neměl přijít. Na nápad "sedmi perel astronomie" přivedl Petra Horálka známý královéhradecký astronom a pozorovatel noční oblohy Martin Lehký. Právě jeho fascinace mimořádnými astronomickými úkazy přivedla Petra Horálka na myšlenku vytvořit stejnojmennou přednášku, se kterou cestuje po hvězdárnách v Česku a na Slovensku.

Sedm perel astronomie je takových sedm nejkrásnějších nebo nejvzácnějších astronomických úkazů, které chytnou za srdce i toho největšího laika. Něco jako sedm divů světa. Ačkoliv některé z nich můžeme mimořádně přesně předpovědět, je každý z nich studnou nových a i na dnešní technicky pokročilou dobu fascinujících objevů. Na obloze je takových sedm perel astronomie, které by měl každý pozemšťan aspoň jednou zažít, než zemře. A právě tyto krásné či vzácné jevy si můžete nyní vychutnat prostřednictvím výstavy, kterou jsme vytvořili s pardubickou hvězdárnou, ve foyer nejvyššího mezipatra v DDM DELTA na Gorkého ulici v Pardubicích. Výstava je vytvořena převážně z mých fotografií, ale je třeba zmínit, že na některých jsem se jen spolupodílel. Velké poděkování tak patří například profesoru Miloslavu Druckmüllerovi, Janu Sládečkovi nebo klukům ze skupiny Safra-Go.cz, která pořádá výlety do jižní Afriky.

Petr Horálek, fotograf a spoluautor výstavy

Mimo těch 7 úkazů, které už mírně odhaluje úvodní plakát, se podíváme i na "perlu osmou", čím dál větší vzácnost, o které si ani neuvědomujeme, že se o ni pomalu připravujeme. A to světelným znečištěním nepoznamenanou hvězdnou oblohu. Ta je (zdaleka nejen) podle Horálka čím dál více opomíjeným přírodním dědictvím, o které se bohužel neúčelným a škodlivým svícením z měst připravujeme. To bude ostatně tématem i přednášky "Bacha, foton!", na kterou se můžete těšit v rámci Noci vědců před samotným odhalením výstavy.

Petr Horálek - vyslanec krás noční oblohy

Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy. Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat astronomický kroužek místní Hvězdárny barona Artura Krause (v tehdejší DDM DELTA) pod vedením Václava Knolla (1964-2010). Astronomie ho neopustila ani na střední škole a rozhodl se ji studovat i dále. Při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se "na volné noze" věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze – zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.  Je autorem populární knihy Tajemná zatmění, která právě tyto úchvatné úkazy zevrubně popisuje. V roce 2015 se stal prvním českým Foto-vyslancem Evropské jižní observatoře (ESO), se kterou úzce spolupracuje i nadále. Mohl tak fotit noční oblohu v tom nejodlehlejší místě světa, v chilské poušti Atacama. Jeho fotografie už několikrát vybrala NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (APOD). V říjnu 2015 po něm byla za jeho zásluhy pojmenována planetka 6822 Horálek, která obíhá Slunce v prostoru mezi Marsem a Jupiterem.

Noc vědců: Odhalení výstavy ruku v ruce s novou knihou!

Jak již bylo zmíněno, výstava Petra Horálka na pardubické hvězdárně, v nejvyšších patrech DDM DELTA (odl. pracoviště DDM ALFA) na Gorkého ulici, bude odhalena v pátek 30. září ve 21:30 v rámci Evropské noci vědců. Mimo výstavu se podíváme na problematiku světelného znečištění, která bude tématem přednášky Ing. Marka Bálského z FEL v Praze. Ten nás ve svém povídání nazvaném "Bacha, foton!" zavede do problematiky regulace tohoto globálního problému u nás i ve světě.

Touto cestou také připomínáme novou cestopisnou knihu Petra Horálka s názvem Dobytí jižního hvězdnatého ráje, která vychází již dnes 19. září v nakladatelství Albatros a svým obsahem se významně dotkne i expedic SAROS, pořádaných pardubickou hvězdárnou. Poutavé čtení tak vřele doporučujeme! Ostatně můžete se nechat navnadit i krátkým videem, které shrnuje nejdramatičtější momenty z knihy.

Video: Dobytí jižního hvězdnatého ráje - upoutávka na knihu
(autor: albatrosmedia.cz)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
[2] Noc vědců 2016 v Česku
[3] Petr Horálek – Stránky astrofotografa
[4] Kniha Dobytí jižního hvězdnatého ráje
[5] O světelném znečištění na stránkách Astro.cz
[6] Síň slávy ČAS – Martin Lehký
[7] Skupina Safra-Go.cz

Převzato: Facebook pardubické hvězdárny



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna barona Artura Krause, Fotografická výstava, Světelné znečištění, Noc vědců 2016, Petr Horálek, Pardubice


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »