Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Prestižní snímek dne NASA historicky potřetí z Česka

Prestižní snímek dne NASA historicky potřetí z Česka

Venuše, Jupiter a noční svítící mraky.
Autor: Petr Horálek.

NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala ve středu 1. července 2015 snímek Petra Horálka „Venuše, Jupiter a noční svítící mraky“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen potřetí, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem.

Tisková zpráva ČAS z 1. července 2015

APOD je zkratka pro Astronomy Picture Of the Day, tedy Astronomický snímek dne. Jeho mottem je „Objevujte vesmír!“ Každý den je představen jiný obrázek nebo fotografie našeho fascinujícího vesmíru spolu se stručným vysvětlením napsaným profesionálními astronomy. Těmi jsou dr. Robert Nemiroff a dr. Jerry Bonnell. Od roku 1999 je také dostupný s českým překladem, o který se každý den stará Ing. Josef Chlachula, spoluzakladatel webu České astronomické společnosti Astro.cz.

Za celou 20letou historii  APODu bylo publikováno pouze 14 snímků pořízených či spolu-pořízených českými fotografy, z nichž pouze 3 vznikly přímo nad českou krajinou a zaznamenávají nějaký významný úkaz nad naším územím. Prvním byl 19. února 1999 snímek dr. Pavla Spurného z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově „Obrázek stopy bolidu“, druhý z 10. dubna 2000 Jana Šafáře z Brna s názvem „Polární záře svítící nad hvězdárenskou kopulí“ a třetí až po 15 let dlouhé přestávce právě dnes od fotografa Petra Horálka (http://apod.nasa.gov/apod/ap150701.html). Více o APODu a fotografiích českých autorů naleznete na https://www.astro.cz/apod/about/.

Astronomický snímek dne NASA 1. července 2015 ukazuje dívku sedící na pláži u tiché hladiny Sečské přehrady pod jasnými nočními svítícími oblaky. Na levé části obrázku je pak dvojice jasných planet - Jupiter a Venuše. Ty právě dnes na obloze dělí nejmenší úhlová vzdálenost a jde o velmi vzácnou konjunkci, ke které dochází přibližně jednou za 2,5 roku. Snímek tedy zachycuje hned dva vzácné úkazy na českém nebi najednou. Oba dva – noční oblaka i konjunkci jasných planet – můžeme vyhlížet i v následujících dnech. Planety budou výsadou večerního nebe ještě přibližně dva týdny a zejména o nadcházejícím prodlouženém víkendu si je rozhodně nenechte ujít. Vzácná noční oblaka se náhodně utváří nad českým severním obzorem až do konce července a bývají pozorovatelná za pokročilého soumraku či časně ráno při rozbřesku.

Kontakt na autora snímku:
Petr Horálek
www.astronom.cz/horalek
horalek.peter@gmail.com, 736 124 431

 

Pavel Suchan
tiskový tajemník
suchan@astro.cz
737 322 815




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický snímek dne, Tisková zpráva, Apod


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »