Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Budoucnost zajištěna? Mladí vědci dokazují, že Česko má dobře našlápnuto
Jan Herzig Vytisknout článek

Budoucnost zajištěna? Mladí vědci dokazují, že Česko má dobře našlápnuto

Evelína Voleská odhaluje tajemství mozku, Pavel Linka zkoumá odolnost antibiotik, Kristýna Mičková přibližuje záhady matematiky a Jan Herzig popisuje nové vzdálené světy.
Autor: Štěpán Kropáček

10 přednášek od 12 inspirativních studentů z celého Česka. 300 minut jedinečných příběhů plných informací o vědě, technice a zajímavých příležitostech. Více než 100 nadšených středoškoláků v publiku. Nespočet zajímavých setkání. To jsou jen některá z čísel charakterizujících akci Zvaž vědu!, která se chystá už v pondělí 9. června v prostorách Senátu. Vesmír na ní rozhodně chybět nebude. A zúčastnit se může úplně každý student.

I z vědy jde udělat opravdu velkou show a v podání mladých inspirativních studentů to platí dvojnásob. Na Zvaž vědu! v Praze se o to pokusíme. Přijďte se přesvědčit na vlastní oči,slibuje jeden z řečníků a hlavní organizátor akce Jan Herzig.

Vzpomenete si, co jste dělali během střední? Středoškoláci dnes posílají družice na oběžnou dráhu, zkoumají detaily lidských buněk, objevují stovky světelných let vzdálené planety nebo vyvíjí vlastní modely umělé inteligence. Stojí za projekty, které mohou mít reálný vliv na každodenní chod společnosti. A snaží se inspirovat další. 

Věda a technika jsou bezpochyby základním stavebním kamenem úspěšné společnosti. Přes mnoho předsudků, které se s generací současných středoškoláků a vysokoškoláků pojí, máme aktuálně v Česku velký počet ambiciózních mladých studentů, kteří mají potenciál doslova změnit svět. Jejich příběhy představuje iniciativa Zvaž vědu!, kterou tvoří sami středoškoláci.

Jedním z takových středoškolských superhrdinů je třeba Petr Ivan. Čerstvý absolvent Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži se již několik let věnuje informatice a specificky umělé inteligenci. Vyvinul aplikaci s názvem ChordSeqAI užívající vlastní modely, která umožňuje generování akordových sekvencí při hudební kompozici. Otázkou je, kde nyní leží hranice schopností umělé inteligence. Dokáže být sama kreativní? I to je jedna z otázek, na níž budou příští generace IT expertů hledat odpovědi. 

Lidské životy by jednou mohl zachraňovat začínající výzkum Evelíny Voleské. Rakovina je jednou z nejhorších nemocí, se kterou lidstvo bojuje. Existují jisté formy její léčby, zejména chemoterapie, často však s sebou přináší neblahé vedlejší účinky. Ve svém výzkumu se Evelína zaměřuje na přesný popis toho, jak tyto vedlejší účinky vznikají a jak jim můžeme v budoucnu čelit. 

Mezi největší otázky, na které se věda snaží odpovědět už po staletí patří ta, zdali jsme ve vesmíru sami. V posledních letech se velmi rychle rozvíjí obor výzkumu exoplanet - planet obíhající jiné hvězdy, než je naše Slunce. Věnuje se mu i Jan Herzig, který zkoumá možné způsoby vzniku velkých planet a v souvislosti s tím se zabývá i analýzou atmosfér takových těles. Právě tam nyní vědci pátrají po stopách cizího života. Ke svému výzkumu využívá data z Evropské jižní observatoře v Chile nebo dalekohledu TNG na Kanárských ostrovech a plánuje se zaměřit i na ta z Dalekohledu Jamese Webba.

Rozvoj moderní civilizace přináší celou řadu úskalí pro přírodu. Jedním z nejhorších důsledků rozvoje měst je nárůst světelného znečištění. To může ovlivňovat biologický rytmus živočichů, například ptactva. Nakolik se rytmus nastavovaný nyní lidmi liší od toho přírodního zkoumá Filip Vyskočil. I jeho práce tak může přispět do mozaiky výzkumu vztahů přírodních a umělých ekosystémů.

Tito a desítky dalších mladých vědců dostávají prostor prezentovat své unikátní projekty díky iniciativě Zvaž vědu! Ta funguje již od roku 2023 a na svém kontě má organizaci velkých akcí v Plzni i Brně, kterých se zúčastnilo již několik stovek studentů. A stojí za ní opět sami středoškoláci, z Plzně, Brna i Domažlic.

Zvaž vědu! nyní přichází do Prahy, kde se pod tímto jménem uskuteční velký přednáškový den už v pondělí 9. června v exkluzivních prostorách Senátu Parlamentu ČR. Na programu je vedle skvělých přednášek i prostor pro vytváření nových kontaktů a dokonce exkurze na špičková vědecká pracoviště. Zván je každý student, který má chuť dozvědět se něco více. A jediné co je potřeba pro účast udělat je vyplnění stručného registračního formuláře na zvazvedu.cz/registrace.
 
 

Kontakt

Jan Herzig
Hlavní organizátor
Email: janherzig@zvazvedu.cz
Tel.: +420 607 704 867
 
 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] Zvaž vědu! Praha 2025
[3] Seznam přednášek
[4] Upoutávka na akci



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Světelné znečištění, Umělá inteligence, Exoplanety, Senát, Zvaž vědu!, Přednáška , Akce 


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »