Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za mezinárodními olympiádami v roce 2022

Ohlédnutí za mezinárodními olympiádami v roce 2022

Čeští účastníci 1. ročníku IOAA jr. s medailemi
Autor: Jakub Vošmera

Rok 2022 byl na mezinárodní olympiády mimořádně bohatý. Kromě 15. IOAA, která proběhla v létě v Gruzii, se konaly ještě dvě další mezinárodní soutěže. Obou z nich se Česká republika zúčastnila a naši studenti dosáhli fantastických výsledků!

V uplynulém roce změřili mladí čeští astronomové síly se svými zahraničními kolegy v rámci tří mezinárodních soutěží. Ti nejzkušenější se nejdříve účastnili 15. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA) v gruzínském Kutaisi. O jejich cestě, ze které si přivezli bohatou nadílku tří stříbrných a jedné bronzové medaile, jsme již informovali v článku ze srpna 2022. Nyní se společně ohlédneme za zbylými dvěma soutěžemi, na kterých si naši reprezentanti vedli neméně skvěle.

Z Petřína do Itálie

V pořadí první ze zmíněných soutěží byla 26. Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO), která proběhla od 15. do 24. října. Vzhledem k distančnímu konání tohoto ročníku soutěžili čeští studenti na Petříně v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze. Zde se účastnili slavnostního zahájení i všech částí soutěže. Ta sestávala jako obvykle ze tří soutěžních kol: teoretického, zaměřeného na řešení astrofyzikálních příkladů; datové analýzy, při níž si vyzkoušeli zpracování astronomických dat; a kola pozorovacího, které prověřilo jejich znalosti noční oblohy a schopnost orientace na ní. Na studenty čekala mimo jiné úloha o Archimédových zrcadlech, ve které bylo jejich úkolem určit kolik zrcadel dané velikosti a vlastností bylo potřeba k zapálení lodí římské flotily útočící na Syrakusy. Kromě toho si studenti užili doprovodný program, do kterého patřila například procházka astronomickou Prahou či prohlídka hvězdárny.

Čeští účastníci 26. Mezinárodní astronomické olympiády před zahajovacím ceremoniálem 
na Petřínské hvězdárně Autor: Marco Souza de Joode
Čeští účastníci 26. Mezinárodní astronomické olympiády před zahajovacím ceremoniálem na Petřínské hvězdárně
Autor: Marco Souza de Joode
Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO) je vzdělávací soutěží pro studenty středních škol ve věku 14 až 18 let. Tato světová přírodovědná olympiáda probíhá už od roku 1996, kdy byla založena Euroasijskou astronomickou společností. Od té doby se jí zúčastnily více než dvě desítky států, včetně České republiky, která se pravidelně účastnila od roku 2007. Poslední dva ročníky soutěže proběhly distančně, proto byl tento ročník, který se měl původně konat v italské Mateře, označován také jako 2. Mezinárodní distanční astronomická olympiáda (IRAO).

Na základě výsledků výběrových soustředění Českou republiku tento rok reprezentovalo celkem 7 studentů. Ti byli rozděleni do třech kategorií, vymezených přibližně takto: nejmladší kategorie Alfa je určena pro 8. a 9. třídy základních škol, prostřední kategorie Beta je určena pro 1. a 2. ročníky středních škol a konečně nejstarší kategorie Gama je pro studenty z 3. a 4. ročníků středních škol. Konkrétně soutěžili tito studenti:

v kategorii Alfa

  • Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice – stříbrná medaile
  • Jan Herzig z Gymnázia Domažlice – bronzová medaile

v kategorii Beta

  • Daniel Čtvrtečka z Gymnázia Christiana Dopplera – bronzová medaile
  • Hubert Štěpánek z Gymnázia Jírovcova, České Budějovice – čestné uznání

v kategorii Gama

  • David Bálek z Gymnázia Příbram – bronzová medaile
  • Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia Olomouc – bronzová medaile
  • Šimon Bláha ze Slovanského gymnázia Olomouc – bronzová medaile

Celkově tedy naši studenti získali jednu stříbrnou medaili, pět bronzových a jedno čestné uznání, což představuje mimořádný úspěch.

Vedení týmu tvořili Mgr. Pavel Kůs (FZU AV ČR, MFF UK) a Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich), kterým s organizací pomáhali Radka Křížová a Marco Souza de Joode (oba MFF UK).

Premiéra v Rumunsku

Druhou soutěží byla Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA jr.). Ta se konala v termínu 30. října až 7. listopadu v rumunském městě Câmpulung Moldovenesc. Jednalo se o vůbec první ročník této mezinárodní soutěže.

V mnohém však soutěž vychází z Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA), která se koná již od roku 2007. Rozdílem je však věk účastníků. Zatímco na IOAA jezdí především středoškolští studenti, IOAA jr. je určena pro studenty do 16 let. Představuje tak nové rozšíření původní soutěže i pro mladší ročníky. Díky tomu mají obě soutěže podobnou strukturu a styl soutěžních kol. Letos IOAA jr. sestávala ze dvou kol: teoretického, kde studenti řešili početní úlohy s astrofyzikální tematikou, a pozorovacího. To bylo dále rozčleněno na část v planetáriu (která proběhla ve městě Suceava), na práci s mapkami i na pozorování skutečné noční oblohy dalekohledy, které se uskutečnilo v průsmyku pod horou Rarău.

Exkurze do kláštera Sucevița v rámci doprovodného programu IOAA jr. Autor: Jakub Vošmera
Exkurze do kláštera Sucevița v rámci doprovodného programu IOAA jr.
Autor: Jakub Vošmera
Kromě soutěže samotné byl pro účastníky připraven také bohatý doprovodný program. Jeho součástí byla například prohlídka místní Lesnické školy, která poskytla prostory pro řešení soutěžních kol, univerzity v Suceavě, návštěva muzea kraslic či místních klášterů. Samozřejmě nesmíme vynechat ani zahajovací ceremoniál a vyhlášení, které byly doprovázeny nejrůznějšími kulturními vystoupeními.

Čeští studenti byli vybráni na základě výsledků celostátního kola Astronomické olympiády kategorie EF, určené pro 8. a 9. třídy základních škol. V Rumunsku nás tak nakonec reprezentovala trojice studentů ve složení: Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice, Jan Herzig z Gymnázia Domažlice a Gabriel Koky ze ZŠ H. Sinkiewicze s polským jazykem vyučovacím v Jablunkově. Všichni členové českého týmu vybojovali v Rumunsku medaili: Anita a Honza dovezli oba zlatou, Gabriel získal bronzovou. Tento naprosto výjimečný výsledek lze označit jako nejlepší za posledních deset let!

Jakožto vedoucí týmu výpravu doprovázeli Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürich) a Radka Křížová (MFF UK). Druhý ročník této soutěže proběhne v září 2023 v řeckém Volosu a český tým bude opět u toho!

Další informace a kontakty

Astronomická olympiáda je předmětovou soutěží v astronomii, astrofyzice a příbuzných oborech pro žáky středních škol a druhého stupně základních škol, která je pořádána Českou astronomickou společností a dalšími partnery. Ve školním roce 2022/23 probíhá její jubilejní 20. ročník.

Více informací o jejím průběhu naleznete na webových stránkách https://olympiada.astro.cz/.

Pro informace o aktuálním dění rovněž doporučujeme sledovat Astronomickou olympiádu na Facebooku (http://www.facebook.com/AstronomickaOlympiada)  a Instagramu (https://www.instagram.com/astronomickaolympiada).

RNDr. Tomáš Prosecký
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Štefánikova hvězdárna v Praze
Email: prosecky@planetum.cz
Tel.: +420 602 689 491

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Místopředseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

 




O autorovi

Štítky: Mezinárodní astronomická olympiáda


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »