Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Senát plný jako nikdy předtím. Středoškoláci ukázali, že věda má smysl.
Jan Herzig Vytisknout článek

Senát plný jako nikdy předtím. Středoškoláci ukázali, že věda má smysl.

Zcela zaplněný jednací sál Senátu při slavnostním zahájení prvního Zvaž vědu! v Praze.
Autor: Karel Horák

Projekt, který nemá obdoby. Nemají za sebou ještě ani maturitu, ale uskutečnili akci, kterou český Senát nepamatuje. V Praze se v pondělí 9. června poprvé odehrála akce Zvaž vědu! a horní komoru parlamentu zaplnily davy nadšených studentů. 150 středoškoláků z 58 škol ve 12 krajích si přišlo poslechnout 10 jedinečných přednášek od svých vrstevníků, kteří neváhali a už na střední se s úspěchem pustili do posouvání hranic lidského poznání.

“To, co se v Senátu odehrálo, je něco neskutečného. Ohromný počet mladých motivovaných lidí na jednom místě zaručil nezapomenutelnou atmosféru, při které byl prostor na sdílení těch nejzajímavějších témat současné vědy. Uskutečnění této akce je důkazem, že mladí lidé hrají v Česku důležitou roli a máme dobře našlápnuto na cestě mezi nejvzdělanější země světa,” neskrývá nadšení hlavní organizátor a spoluzakladatel projektu Jan Herzig.

Slavnostní zahájení si nenechala ujít celá řada vzácných hostů. Akce se uskutečnila pod  záštitou předsedy Senátu Miloše Vystrčila, úvodní slovo vedle něj pronesl i ministr dopravy Martin Kupka, senátor Jiří Dušek nebo budoucí český astronaut Aleš Svoboda.

“Myslím si, že mladí lidé, kteří sem dnes přijeli, jsou nadějí pro tuto zemi. Jsou tím, co nejvíce potřebujeme. Zajímají se o věci a jsou ochotni podniknout konkrétní kroky aby se mohli sejít a diskutovat, jsou připraveni to celé zorganizovat,” zmínil v úvodu předseda Senátu.

“Dnešní setkání znamená, že máme v České republice spoustu mladých lidí, kteří se zajímají o vědu a kteří do budoucna budou vytvářet podmínky pro další ekonomický růst země. Abychom díky novým objevům hráli co nejsilnější roli jak na globálním poli, tak v Evropě,” upozornil na širší kontext události ministr dopravy.    

Mezi přednášejícími se představil například Pavel Jan Linka, který se zabývá problémem antibiotické rezistence. S vývojem nových léčiv se totiž neustále posouvají i schopnosti bakterií jim čelit. Medicínu se snaží posunout kupředu i Evelína Voleská, která zkoumá negativní účinky chemoterapie. O detaily fungování lidských buněk se zajímá Tereza Przeczková, která už má za sebou první rok studia na prestižní University College London. Větším organismům, konkrétně ptactvu, se věnuje Filip Vyskočil, který zkoumá vliv světelného znečištění v různých ekosystémech na jejich hlasovou aktivitu.    

Důležitou roli hraje v současné české vědě výzkum vesmíru. V rámci programu Česká cesta do vesmíru by se měl český astronaut vydat na Mezinárodní vesmírnou stanici už do dvou let. Nejen o těchto plánech promluvil Metoděj Svoboda, kadet studentské mise ZeroG v rámci které si v březnu šestadvacítka mladých lidí zažila stav beztíže. A hranice možného  posouvají i středoškoláci z týmu LASAR, který loni v prosinci vypustil vlastní družici na oběžnou dráhu. Misi LASARsatu a další pokračování odvážného nápadu představil Simon Klinga, Boris Brovkin a Richard Nikel.    

O mnoho vzdálenější oblasti vesmíru se poté zajímá Jan Herzig. Ve svém výzkumu se snaží přispět k lepšímu chápání vzniku exoplanet ze skupiny horkých Jupiterů u stovky světelných let dalekých hvězd. Naopak fyzice na těch nejmenších škálách se věnuje Lukáš Hrdý, který zkoumá kvantové vlastnosti těžkého vodíku. I ty nejobtížnější oblasti matematiky se pak studentům poutavou formou snaží přibližovat Kristýna Mičková. Možná vůbec největším tématem dnešní doby je však umělá inteligence, která prostupuje stále více oblastmi lidské činnosti. Kam až sahají její možnosti zjišťuje Petr Ivan.    

Akce se stala velmi úspěšným navázáním na ty předchozí pořádané pod hlavičkou Zvaž vědu! v Plzni a Brně. Dohromady je navštívila už takřka tisícovka studentů z celého Česka a projekt není u konce. Právě naopak, narůstající zájem dokazuje, že mladí lidé se nebojí ani těch nejobtížnějších témat. Jejich řešení je přitom důležitým předpokladem pro náš budoucí úspěch.  

Veškeré přednášky z proběhlé akce budou brzy uveřejněny na YouTube. Další akce Zvaž vědu! pak bude následovat na podzim v Plzni, kde původně vznikla v roce 2023 a stále zde probíhá ve vůbec největším rozsahu. Na ni naváže i další konání v Brně spolu s menšími akcemi v dalších regionech. Středoškoláci zkrátka mají co říct nejen svým vrstevníkům a i díky podobným aktivitám se věda mezi studenty dostává z pozice nudného outsidera mezi ty vůbec nejzajímavější oblasti, kterým se dá už na střední věnovat.

Akce se uskutečnila za podpory Senátu Parlamentu ČR, Hvězdárny a planetária Brno a vzdělávací kanceláře ESERO Česká republika. Kompletní fotogalerii naleznete ZDE. Autorem všech fotografií je Karel Horák.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] Zvaž vědu! Praha
[3] YouTube
[4] Instagram
[5] Kompletní fotogalerie



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Studenti, Senát, Popularizace vědy, Zvaž vědu!


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »