Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tradiční Ostravský astronomický víkend letos s podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“

Tradiční Ostravský astronomický víkend letos s podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“

OAV 2025: Poslové z temnoty
Autor: Marek Kolasa/Planetárium Ostrava

Ostravský astronomický víkend, jedna z nejdéle pořádaných popularizačních akcí svého druhu v České republice, se letos koná už po dvaatřicáté. Tématem letošního ročníku je meziplanetární hmota, s příznačným podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“.

Tato víkendová akce není jen sérií přednášek, ale také živou diskusí a příležitostí potkat se s lidmi, kteří mají vesmír v srdci. V rámci letošního programu vystoupí David Čapek, Ivo Míček, Jan Mánek, Petr Scheirich, odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Právě Petr Scheirich v Ostravě přednášel už několikrát a jeho přednášky nejen o planetkách bývají nejen odborné, ale i napínavé. Tentokrát publiku přiblíží planetku Apophis, která se v roce 2029 výrazně přiblíží k Zemi. V další přednášce zazní také aktuální informace týkající se hledání hypotetické planety X na okraji Sluneční soustavy. A samozřejmě nebude chybět ani možnost pozorování oblohy či projekce ve sférickém kině, jak je v Planetáriu Ostrava zvykem.

První ročník Astronomického víkendu, přednáší Jiří Grygar Autor: Archiv Planetárium Ostrava
První ročník Astronomického víkendu, přednáší Jiří Grygar
Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Tradiční silnou stránkou Ostravského astronomického víkendu je spojení odbornosti s popularizací. Spolupořadatelem je ostravská pobočka ČAS a tato akce má kořeny už v roce 1993, kdy proběhl první ročník s podtitulem „Srážky ve vesmíru“. Atmosféru tehdy doplnila výstava vzácného kylešovického meteoritu.

V polovině devadesátých let následovala témata, která přitahovala stále více návštěvníků. V roce 1996 se hovořilo o „Životě ve vesmíru“ a do planetária dorazilo kolem dvou set lidí.

O rok později nesl víkend podtitul „Kam kráčíš, vesmíre?“ a přinesl dosud rekordní účast. Tato čísla byla v tehdejších podmínkách jasným signálem, že ostravský seminář se pevně usadil na mapě popularizačních akcí.

Ostravský astronomický víkend ve spojení s Ebicyklem Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Ostravský astronomický víkend ve spojení s Ebicyklem
Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Významná byla i léta pozdější. V roce 2008 například zazněly přednášky s dramatickými názvy: „Tunguzská katastrofa“ v podání Petra Scheiricha nebo „Gigantické kosmické katastrofy“ Jiřího Grygara.

Publikum tak mělo možnost seznámit se nejen s fascinujícími, ale i potenciálně nebezpečnými jevy vesmíru. V roce 2013 se pozornost soustředila na otázku „Jak je vesmír velký?“. Tehdy se v Ostravě sešlo 94 účastníků a Jiří Grygar uzavřel víkendovou sérii svou přenáškou „Velikosti vesmíru dříve, dnes a zítra aneb dvakrát měř a jednou řež“. O pět let později zazněla témata spojená se srážkami a explozemi, v roce 2019 si účastníci víkendu připomněli padesáté výročí přistání Apolla na Měsíci. Tehdy Grygar přednesl svou tradiční „Žeň objevů“, zatímco Tomáš Kubica z České astronomické společnosti zaujal publikum přednáškou o „Temné straně světla“.

Právě RNDr. Jiří Grygar, CSc. je s Ostravským astronomickým víkendem pevně spjat. Každý rok v neděli dopoledne usedal za řečnický pult a dovedl srozumitelně i s humorem přiblížit nejen astronomii, ale i širší souvislosti moderní vědy. Není náhoda, že právě jeho přednášky patřily k těm nejnavštěvovanějším. Grygar je veřejnosti dobře známý – ať už díky televiznímu pořadu „Okna vesmíru dokořán“, který v osmdesátých letech přiblížil vesmír i těm, kteří by jinak k dalekohledu nikdy nepřičichli, nebo díky popularizačnímu cyklu „Žeň objevů“, kde s nadšením shrnuje nejnovější výsledky vědy. Není divu, že se v Ostravě stal nedělním „tahákem“, který svou osobností přitahuje generace posluchačů. V letošním roce je Jiří Grygar srdečně zván jako čestný host.

Jiří Grygar na OAV 2022 Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Jiří Grygar na OAV 2022
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Kouzlo Ostravského astronomického víkendu ale není jen v jednotlivých jménech. Je to především atmosféra sdíleného zájmu. Právě v tomto širokém spektru návštěvníků je síla OAV: vytváří most mezi vesmírem, vědou a veřejností. Témata se navíc pravidelně mění a odrážejí aktuální stav výzkumu – od kosmických katastrof přes kosmonautiku až po letošní meziplanetární hmotu.

OAV se vždy těší zájmu pozorování dalekohledy, rok 2024 s novým VOD Autor: Archiv Planetárium Ostrava
OAV se vždy těší zájmu pozorování dalekohledy, rok 2024 s novým VOD
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Pokud jste dosud na Ostravském astronomickém víkendu nebyli, letošní ročník je ideální příležitostí.

https://planetko.cz/cs/aktivity/prednasky/2025/ostravsky-astronomicky-vikend-2025/

Praktický průvodce pro návštěvníky OAV 2025

Termín: sobota 18. a neděle 19. října

Místo: Planetárium Ostrava, ul. K Planetáriu 502, Ostrava-Krásné Pole

Program a anotace přednášek

Sobota 18. října 14:00 – 22:00 hodin:

14:00 – 14:05 – zahájení, úvodní slovo Martin Vilášek
14:05 – 15:30 – David Čapek: Co všechno se dá zjistit ze spektra meteorů
15:45 – 17:15 – Ivo Míček: Devátá planeta znovu na scéně
17:30 – 19:00 – Petr Scheirich: Apophis přilétá
19:00 – 24:00 – posezení, astronomická pozorování a další aktivity podle počasí
20:00 – 21:00 – úžasný sférický film

Neděle 19. října 9:00 – 12:00 hodin:       

09:00 – 10:15 – Jan Mánek: Pozorování zákrytů hvězd planetkami, část 1
10:15 – 10:30 – přestávka
10:30 – 11:30 – Jan Mánek: Pozorování zákrytů hvězd planetkami, část 2
11:30 – 12:00 – volná diskuze, ukončení

Co všechno se dá zjistit ze spektra meteorů – Mgr. David Čapek, Ph.D.

Meteory jsou krátký, ale mimořádně informačně bohatý jev. Z jejich spekter se dá vyčíst teplota plynu i chemické složení původního tělesa – poznatky, které by jinak zůstaly navždy ztraceny v meziplanetárním prostoru. V rámci přednášky se navíc podíváte i na skutečné meteority.

Devátá planeta znovu na scéně – Ivo Míček

Existuje někde za Neptunem skrytá „planeta IX“? Anebo jsme jen svědky statistické náhody? Přednáška vás provede historií objevování planet i aktuálními pátráními, včetně toho, co očekáváme od nové generace přehlídkových dalekohledů.

Apophis přilétá – Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.

Planetka Apophis proletí 13. dubna 2029 v rekordní blízkosti Země a bude viditelná pouhým okem. Dozvíte se, jak se na tuto událost připravují astronomové i kosmické sondy a proč je tento průlet tak výjimečný.

Pozorování zákrytů hvězd planetkami – Jan Mánek

I amatérští astronomové mohou přispět k výzkumu Sluneční soustavy! Přednáška ukáže, jak pozorování zákrytů hvězd planetkami přináší cenná data o velikostech a drahách těchto těles, a poradí, jak s pozorováním začít.

Založení ostravské pobočky ČAS v roce 2018 Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Založení ostravské pobočky ČAS v roce 2018
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Martin Vilášek na OAV 2016 Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Martin Vilášek na OAV 2016
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Historické sborníky vydávané na OAV Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Historické sborníky vydávané na OAV
Autor: Archiv Planetárium Ostrava




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Planetárium Ostrava, OAV 2025, Ostravský astronomický víkend


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »