Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tradiční Ostravský astronomický víkend letos s podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“

Tradiční Ostravský astronomický víkend letos s podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“

OAV 2025: Poslové z temnoty
Autor: Marek Kolasa/Planetárium Ostrava

Ostravský astronomický víkend, jedna z nejdéle pořádaných popularizačních akcí svého druhu v České republice, se letos koná už po dvaatřicáté. Tématem letošního ročníku je meziplanetární hmota, s příznačným podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“.

Tato víkendová akce není jen sérií přednášek, ale také živou diskusí a příležitostí potkat se s lidmi, kteří mají vesmír v srdci. V rámci letošního programu vystoupí David Čapek, Ivo Míček, Jan Mánek, Petr Scheirich, odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Právě Petr Scheirich v Ostravě přednášel už několikrát a jeho přednášky nejen o planetkách bývají nejen odborné, ale i napínavé. Tentokrát publiku přiblíží planetku Apophis, která se v roce 2029 výrazně přiblíží k Zemi. V další přednášce zazní také aktuální informace týkající se hledání hypotetické planety X na okraji Sluneční soustavy. A samozřejmě nebude chybět ani možnost pozorování oblohy či projekce ve sférickém kině, jak je v Planetáriu Ostrava zvykem.

První ročník Astronomického víkendu, přednáší Jiří Grygar Autor: Archiv Planetárium Ostrava
První ročník Astronomického víkendu, přednáší Jiří Grygar
Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Tradiční silnou stránkou Ostravského astronomického víkendu je spojení odbornosti s popularizací. Spolupořadatelem je ostravská pobočka ČAS a tato akce má kořeny už v roce 1993, kdy proběhl první ročník s podtitulem „Srážky ve vesmíru“. Atmosféru tehdy doplnila výstava vzácného kylešovického meteoritu.

V polovině devadesátých let následovala témata, která přitahovala stále více návštěvníků. V roce 1996 se hovořilo o „Životě ve vesmíru“ a do planetária dorazilo kolem dvou set lidí.

O rok později nesl víkend podtitul „Kam kráčíš, vesmíre?“ a přinesl dosud rekordní účast. Tato čísla byla v tehdejších podmínkách jasným signálem, že ostravský seminář se pevně usadil na mapě popularizačních akcí.

Ostravský astronomický víkend ve spojení s Ebicyklem Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Ostravský astronomický víkend ve spojení s Ebicyklem
Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Významná byla i léta pozdější. V roce 2008 například zazněly přednášky s dramatickými názvy: „Tunguzská katastrofa“ v podání Petra Scheiricha nebo „Gigantické kosmické katastrofy“ Jiřího Grygara.

Publikum tak mělo možnost seznámit se nejen s fascinujícími, ale i potenciálně nebezpečnými jevy vesmíru. V roce 2013 se pozornost soustředila na otázku „Jak je vesmír velký?“. Tehdy se v Ostravě sešlo 94 účastníků a Jiří Grygar uzavřel víkendovou sérii svou přenáškou „Velikosti vesmíru dříve, dnes a zítra aneb dvakrát měř a jednou řež“. O pět let později zazněla témata spojená se srážkami a explozemi, v roce 2019 si účastníci víkendu připomněli padesáté výročí přistání Apolla na Měsíci. Tehdy Grygar přednesl svou tradiční „Žeň objevů“, zatímco Tomáš Kubica z České astronomické společnosti zaujal publikum přednáškou o „Temné straně světla“.

Právě RNDr. Jiří Grygar, CSc. je s Ostravským astronomickým víkendem pevně spjat. Každý rok v neděli dopoledne usedal za řečnický pult a dovedl srozumitelně i s humorem přiblížit nejen astronomii, ale i širší souvislosti moderní vědy. Není náhoda, že právě jeho přednášky patřily k těm nejnavštěvovanějším. Grygar je veřejnosti dobře známý – ať už díky televiznímu pořadu „Okna vesmíru dokořán“, který v osmdesátých letech přiblížil vesmír i těm, kteří by jinak k dalekohledu nikdy nepřičichli, nebo díky popularizačnímu cyklu „Žeň objevů“, kde s nadšením shrnuje nejnovější výsledky vědy. Není divu, že se v Ostravě stal nedělním „tahákem“, který svou osobností přitahuje generace posluchačů. V letošním roce je Jiří Grygar srdečně zván jako čestný host.

Jiří Grygar na OAV 2022 Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Jiří Grygar na OAV 2022
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Kouzlo Ostravského astronomického víkendu ale není jen v jednotlivých jménech. Je to především atmosféra sdíleného zájmu. Právě v tomto širokém spektru návštěvníků je síla OAV: vytváří most mezi vesmírem, vědou a veřejností. Témata se navíc pravidelně mění a odrážejí aktuální stav výzkumu – od kosmických katastrof přes kosmonautiku až po letošní meziplanetární hmotu.

OAV se vždy těší zájmu pozorování dalekohledy, rok 2024 s novým VOD Autor: Archiv Planetárium Ostrava
OAV se vždy těší zájmu pozorování dalekohledy, rok 2024 s novým VOD
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Pokud jste dosud na Ostravském astronomickém víkendu nebyli, letošní ročník je ideální příležitostí.

https://planetko.cz/cs/aktivity/prednasky/2025/ostravsky-astronomicky-vikend-2025/

Praktický průvodce pro návštěvníky OAV 2025

Termín: sobota 18. a neděle 19. října

Místo: Planetárium Ostrava, ul. K Planetáriu 502, Ostrava-Krásné Pole

Program a anotace přednášek

Sobota 18. října 14:00 – 22:00 hodin:

14:00 – 14:05 – zahájení, úvodní slovo Martin Vilášek
14:05 – 15:30 – David Čapek: Co všechno se dá zjistit ze spektra meteorů
15:45 – 17:15 – Ivo Míček: Devátá planeta znovu na scéně
17:30 – 19:00 – Petr Scheirich: Apophis přilétá
19:00 – 24:00 – posezení, astronomická pozorování a další aktivity podle počasí
20:00 – 21:00 – úžasný sférický film

Neděle 19. října 9:00 – 12:00 hodin:       

09:00 – 10:15 – Jan Mánek: Pozorování zákrytů hvězd planetkami, část 1
10:15 – 10:30 – přestávka
10:30 – 11:30 – Jan Mánek: Pozorování zákrytů hvězd planetkami, část 2
11:30 – 12:00 – volná diskuze, ukončení

Co všechno se dá zjistit ze spektra meteorů – Mgr. David Čapek, Ph.D.

Meteory jsou krátký, ale mimořádně informačně bohatý jev. Z jejich spekter se dá vyčíst teplota plynu i chemické složení původního tělesa – poznatky, které by jinak zůstaly navždy ztraceny v meziplanetárním prostoru. V rámci přednášky se navíc podíváte i na skutečné meteority.

Devátá planeta znovu na scéně – Ivo Míček

Existuje někde za Neptunem skrytá „planeta IX“? Anebo jsme jen svědky statistické náhody? Přednáška vás provede historií objevování planet i aktuálními pátráními, včetně toho, co očekáváme od nové generace přehlídkových dalekohledů.

Apophis přilétá – Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.

Planetka Apophis proletí 13. dubna 2029 v rekordní blízkosti Země a bude viditelná pouhým okem. Dozvíte se, jak se na tuto událost připravují astronomové i kosmické sondy a proč je tento průlet tak výjimečný.

Pozorování zákrytů hvězd planetkami – Jan Mánek

I amatérští astronomové mohou přispět k výzkumu Sluneční soustavy! Přednáška ukáže, jak pozorování zákrytů hvězd planetkami přináší cenná data o velikostech a drahách těchto těles, a poradí, jak s pozorováním začít.

Založení ostravské pobočky ČAS v roce 2018 Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Založení ostravské pobočky ČAS v roce 2018
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Martin Vilášek na OAV 2016 Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Martin Vilášek na OAV 2016
Autor: Archiv Planetárium Ostrava

Historické sborníky vydávané na OAV Autor: Archiv Planetárium Ostrava
Historické sborníky vydávané na OAV
Autor: Archiv Planetárium Ostrava




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Planetárium Ostrava, OAV 2025, Ostravský astronomický víkend


40. vesmírný týden 2025

40. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon)

Foceno bohužel až ve 4:00 RA9h 53min,DEC 40°31'

Další informace »