Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta přistane na kometě 30. září
Marek Biely Vytisknout článek

Rosetta přistane na kometě 30. září

Detailní snímek jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko ze sondy Rosetta
Autor: ESA

Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Byla to opravdu dlouhá pouť. Začalo to vypuštěním Rosetty v roce 2004, pokračovalo zkoumáním dvou planetek a konec nastane u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Než se k ní sonda dostala, musela přetrpět několik let trvající stav hibernace. V létě 2014 už ale začala pořizovat krásné, detailní snímky jádra komety a v listopadu toho roku vypustila na její povrch modul Philae. Tím to ale neskončilo. Sonda Rosetta totiž zůstala na oběžné dráze komety až do dob aktuálních. Mise se už ovšem chýlí ke konci, jelikož pozice komety na obloze začíná být z naší perspektivy nevýhodná pro komunikaci s Rosettou a další uvedení sondy do stavu hibernace by bylo příliš riskantní. Proto se lídři mise shodli na termínu 30. září, kdy Rosetta dopadne na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Jako oblast přistání byla vybrána lokalita s označením Ma'at. Má totiž jistý vědecký potenciál pro poslední fázi výzkumu komety a především nad ní půjde provádět klíčové operace při klesání během řízeného impaktu. Kontakt Rosetty s povrchem komety má nastat 30. 9. 2016 ve 12:30 SELČ. Další podrobnosti budou časem zveřejněny.

Philae už se nikdy neozve

Červený kroužek označující lokalitu přistání sondy Rosetta Autor: ESA
Červený kroužek označující lokalitu přistání sondy Rosetta
Autor: ESA
ESA také informovala, že 27. července letošního roku v 11:00 SELČ byl vypnut přijímač signálu nacházející se na modulu Philae. Pomocí něj lander komunikoval se sondou Rosetta. Jeho přistání ale bylo tak nešťastné, že patrně zapadl do nějaké tmavší, skalnaté oblasti s minimem slunečního svitu. Důsledkem toho byla jen velmi strohá a útržkovitá komunikace, jež skončila 9. července loňského roku. Od té doby se modul Philae neozval. Technici usoudili, že pravděpodobně přešel do stavu hibernace a další spojení s ním tak nebude možné navázat. Mise landeru tím pádem skončila a vědci se v nadcházejících týdnech budou už naplno věnovat plánované akci týkající se sondy Rosetta.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Comet Observation Database (1)
[2] Comet Observation Database (2)

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Modul Philae, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »