Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Lucy má nový cíl
Jan Herzig Vytisknout článek

Sonda Lucy má nový cíl

Umělecká představa sondy Lucy zkoumající planetku ze skupiny Trojánů
Autor: Southwest Research Institute

Americká sonda Lucy, jejíž cílem je zkoumat planetky ze skupiny trojánů, si na své čtyři miliardy kilometrů dlouhé cestě prohlédne o jeden asteroid více, než bylo původně plánováno. Prolétne kolem něj dokonce dříve než kolem všech zbylých těles, které navštíví. Stane se tak již letos prvního listopadu.

Sonda Lucy byla vynesena do vesmíru raketou Atlas V ve verzi 401 dne 16. října roku 2021. Jejím cílem je do roku 2033 proletět kolem původně sedmi, nyní již osmi planetek. Většina z nich, konkrétně šest z celkových osmi, se řadí mezi tzv. trojány, tedy asteroidy, které se nachází v blízkosti libračních center L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Obíhají tak kolem Slunce ve stejné vzdálenosti jako Jupiter, po stejné dráze, ale 60 stupňů před ním a stejnou úhlovou hodnotu za ním. Sonda nejdříve provede dva gravitační manévry u Země, jeden z nich už má za sebou, poté prolétne hlavním pásem planetek a doletí do libračního centra L4. Trojáni u bodu L4 soustavy Slunce-Jupiter jsou nazýváni konkrétně jako řekové. V tomto bodě navštíví asteroidy Eurybates, Polymele, Leucus a Orus. Poté se vrátí do vnitřní Sluneční soustavy, aby roku 2030 provedla třetí gravitační manévr u Země. Ten ji vyšle na dráhu k libračnímu bodu L5, kde prolétne kolem dvojplanetky Patroclus-Menoetius.

Nyní se vraťme k planetkám z hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Již delší dobu je naplánován na rok 2025 průlet kolem tělesa Donaldjohanson. Nedávno se však vědeckému týmu mise Lucy podařilo zjistit, že za spotřeby nepatrného množství pohonných látek by si sonda mohla prohlédnout o jednu planetku více. Jedná se o malý, dosud nepojmenovaný asteroid, kterému bylo zatím přiděleno jen katalogové označení 1999 VD57. Nachází se ve vnitřní části hlavního pásu planetek a ukázal se jako velmi zajímavý cíl pro sondu. Planetka je doslova při cestě. Pro přiblížení k ní bude potřeba jen drobného manévru. Průlet poslouží pro otestování systémů sondy, aby byla plně připravena na další, dlouhodobě naplánované a vědecky hodnotné průlety.

Vizualizace zachycující trajektorii pohybu vnitřních planet Sluneční soustavy, sondy Lucy a planetky 1999 VD57, šedě zbarvena oblast hlavního pásu planetek Autor: NASA/Goddard Space Flight Center
Vizualizace zachycující trajektorii pohybu vnitřních planet Sluneční soustavy, sondy Lucy a planetky 1999 VD57, šedě zbarvena oblast hlavního pásu planetek
Autor: NASA/Goddard Space Flight Center
Konkrétně se bude jednat o inženýrský test inovativního systému pro přesné sledování planetek při přiblížení, který dosud na žádné sondě instalován nebyl. Tento systém má vyřešit problém, kdy je při přibližování k planetce obtížné změřit přesnou vzdálenost sondy od asteroidu a určit, jakým směrem přesně mířit kamery. V minulosti to bylo řešeno jen velkým množstvím fotek místa, kde planetka přibližně měla být. Výsledkem však bylo množství zbytečných fotografií černého vesmíru.

Planetka 1999 VD57 je pro test tohoto systému vskutku výbornou příležitostí. Úhel, pod kterým se k ní Lucy bude přibližovat vzhledem ke Slunci, bude totiž velmi podobný, jako tomu bude v případě trojánů. Asteroid nebyl jako cíl určen dříve kvůli své malé velikosti. V průměru by měl dosahovat pouhých 700 m, což je typické spíše pro pozorované blízkozemní asteroidy než pro tělesa z hlavního pásu. Dokonce se bude jednat o úplně nejmenší těleso z této oblasti Sluneční soustavy, kolem kterého kdy jakákoliv sonda prolétla.

Série manévrů, které upraví dráhu sondy, aby v listopadu prolétla kolem planetky 1999 VD57, započne už v květnu. Při největším přiblížení bude Lucy od této malé planetky dělit 450 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Hlavní pás planetek, Asteroid, Lucy, Sonda LUCY


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »