Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Lucy má nový cíl
Jan Herzig Vytisknout článek

Sonda Lucy má nový cíl

Umělecká představa sondy Lucy zkoumající planetku ze skupiny Trojánů
Autor: Southwest Research Institute

Americká sonda Lucy, jejíž cílem je zkoumat planetky ze skupiny trojánů, si na své čtyři miliardy kilometrů dlouhé cestě prohlédne o jeden asteroid více, než bylo původně plánováno. Prolétne kolem něj dokonce dříve než kolem všech zbylých těles, které navštíví. Stane se tak již letos prvního listopadu.

Sonda Lucy byla vynesena do vesmíru raketou Atlas V ve verzi 401 dne 16. října roku 2021. Jejím cílem je do roku 2033 proletět kolem původně sedmi, nyní již osmi planetek. Většina z nich, konkrétně šest z celkových osmi, se řadí mezi tzv. trojány, tedy asteroidy, které se nachází v blízkosti libračních center L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Obíhají tak kolem Slunce ve stejné vzdálenosti jako Jupiter, po stejné dráze, ale 60 stupňů před ním a stejnou úhlovou hodnotu za ním. Sonda nejdříve provede dva gravitační manévry u Země, jeden z nich už má za sebou, poté prolétne hlavním pásem planetek a doletí do libračního centra L4. Trojáni u bodu L4 soustavy Slunce-Jupiter jsou nazýváni konkrétně jako řekové. V tomto bodě navštíví asteroidy Eurybates, Polymele, Leucus a Orus. Poté se vrátí do vnitřní Sluneční soustavy, aby roku 2030 provedla třetí gravitační manévr u Země. Ten ji vyšle na dráhu k libračnímu bodu L5, kde prolétne kolem dvojplanetky Patroclus-Menoetius.

Nyní se vraťme k planetkám z hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Již delší dobu je naplánován na rok 2025 průlet kolem tělesa Donaldjohanson. Nedávno se však vědeckému týmu mise Lucy podařilo zjistit, že za spotřeby nepatrného množství pohonných látek by si sonda mohla prohlédnout o jednu planetku více. Jedná se o malý, dosud nepojmenovaný asteroid, kterému bylo zatím přiděleno jen katalogové označení 1999 VD57. Nachází se ve vnitřní části hlavního pásu planetek a ukázal se jako velmi zajímavý cíl pro sondu. Planetka je doslova při cestě. Pro přiblížení k ní bude potřeba jen drobného manévru. Průlet poslouží pro otestování systémů sondy, aby byla plně připravena na další, dlouhodobě naplánované a vědecky hodnotné průlety.

Vizualizace zachycující trajektorii pohybu vnitřních planet Sluneční soustavy, sondy Lucy a planetky 1999 VD57, šedě zbarvena oblast hlavního pásu planetek Autor: NASA/Goddard Space Flight Center
Vizualizace zachycující trajektorii pohybu vnitřních planet Sluneční soustavy, sondy Lucy a planetky 1999 VD57, šedě zbarvena oblast hlavního pásu planetek
Autor: NASA/Goddard Space Flight Center
Konkrétně se bude jednat o inženýrský test inovativního systému pro přesné sledování planetek při přiblížení, který dosud na žádné sondě instalován nebyl. Tento systém má vyřešit problém, kdy je při přibližování k planetce obtížné změřit přesnou vzdálenost sondy od asteroidu a určit, jakým směrem přesně mířit kamery. V minulosti to bylo řešeno jen velkým množstvím fotek místa, kde planetka přibližně měla být. Výsledkem však bylo množství zbytečných fotografií černého vesmíru.

Planetka 1999 VD57 je pro test tohoto systému vskutku výbornou příležitostí. Úhel, pod kterým se k ní Lucy bude přibližovat vzhledem ke Slunci, bude totiž velmi podobný, jako tomu bude v případě trojánů. Asteroid nebyl jako cíl určen dříve kvůli své malé velikosti. V průměru by měl dosahovat pouhých 700 m, což je typické spíše pro pozorované blízkozemní asteroidy než pro tělesa z hlavního pásu. Dokonce se bude jednat o úplně nejmenší těleso z této oblasti Sluneční soustavy, kolem kterého kdy jakákoliv sonda prolétla.

Série manévrů, které upraví dráhu sondy, aby v listopadu prolétla kolem planetky 1999 VD57, započne už v květnu. Při největším přiblížení bude Lucy od této malé planetky dělit 450 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Hlavní pás planetek, Asteroid, Lucy, Sonda LUCY


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »