17. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 23. dubna ve 4:26 SELČ. Vzhledem k přetrvávajícímu pěknému počasí můžeme následující noci využít k pozorování bezměsíčné oblohy. Mladý srpek se na večerní obloze objeví nejspíše od pátku 24. dubna. Jeho konjunkce s Venuší pak nastane v neděli 26. 4., kdy budou obě tělesa od sebe asi šest úhlových stupňů.

Planety:
Venuše (−4,7 mag) je vidět večer a dosahuje už prakticky svého nejvyššího jasu. Ráno jsou vidět planety Mars (0,5 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,3 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, jen výjimečně se vyskytují skvrny a na okrajích se při pohledu speciálním h-alfa dalekohledem vyskytne sem tam nějaká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Maximum meteorického roje Lyrid nastane v noci na 22. dubna. Meteorů letos asi spatříme celkem hodně, pomoci by mohl Měsíc kolem novu. Pokud letos nezkusíte Lyridy, může se stát, že tak dobře je neuvidíte třeba i deset let. Sejít se musí bezměsíčná noc, maximum musí relativně spadat do nočních hodin, kdy stoupá Lyra výše nad obzor a ještě musí být jasno. Tyto požadavky by letos měly být splněny. Jak poznat Lyridu? Především musí meteor zdánlivě směřovat ze souhvězdí Lyry a rychlost meteoru musí být střední (46 km/s). To třeba letní Perseidy mají výrazně vyšší rychlost (asi 60 km/s) a třeba Leonidy v listopadu létají až sedmdesátkou. V této souvislosti např. bohaté prosincové Geminidy létají naopak rychlostí na meteory „jen“ asi 32 km/s. Jak tedy pozorovat? Najděte místo, kde vás neruší lampy a máte výhled na velký kus oblohy. Nejvíce meteorů bude létat asi až kolem půlnoci a později, kdy bude radiant výše nad obzorem. Maximum má totiž nastat 22. dubna dopoledne.

Z trojice komet, které jsou nyní na obloze nejjasnější, si nejvíce konkurují dvě podobně jasné. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která už měla slábnout, nakonec nyní dosahuje maximální jasnosti kolem 8 mag. Vzhledově jiná je C/2017 T2 (PanSTARRS), která má široký prachový ohon. O něco slabší než tyto dvě je rozpadající se C/2019 Y4 (ATLAS). Všechny komety jsou pohodlně viditelné už od setmění. Výhodou je tmavá obloha směrem k severu.

Družice Starlink, především ty z posledního březnového startu, nyní vídáme večer jako velmi jasnou skupinu hvězd letících oblohou zhruba v řadě za sebou. Někdy některá zjasní a vrhne záblesk jasnější, než Venuše. Zatím jde spíše o zajímavý úkaz, ale až bude podobných vláčků několik desítek, radost z pohledu na ně nás nejspíš přejde. Už teď se stává, že se trefí do míst, která chceme fotografovat. Stopy od družic této jasnosti nelze opravit ani speciálními algoritmy a je jedno, zda jsou na finální dráze, či nikoli. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-15 dopravila 17. dubna zpět na Zemi trojici kosmonautů z ISS (Oleg Skripočka, Jessica Meir(ová) a Andrew Morgan). K ISS se má 25. dubna vydat z Bajkonuru nákladní loď Progress MS-14. Start zajistí opět Sojuz 2-1A.

Start Falconu 9 s dalšími 60 družicemi Starlink byl odložen na tento týden. První stupeň má přistát na mořské plošině. Start je v plánu 23. 4. ve 21:16 SELČ.

Výročí

23. dubna 1970 (50 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.

24. dubna 1990 (30 let) odstartoval raketoplán Discovery na misi STS-31 na jehož palubě byl známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Výhled na příští týden 

• Venuše v maximálním jasu (28. 4.)
• Výročí: Daphnis (měsíček Saturnu)
• Výročí: objev první dvojhvězdy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).