28. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 10. července ve 22 h 37 min SELČ. V noci z pondělí na úterý 7./8. července prochází kolem hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. Červencový úplněk je tedy nízko nad obzorem, neboť prochází jižními souhvězdími, která u nás nevidíme celá, jako je Střelec a Štír.

7. července večer tu máme ještě jeden úkaz. Měsíc přejde přes hvězdu 2,8 mag v souhvězdí Štíra, tau Sco. Vstup se odehraje v závislosti na vaší poloze přibližně ve 23:25 SELČ. Výstup proběhne asi ve 23:50.

Planety

Merkur (cca 1 mag) je sice v období největší elongace, ale u nás prakticky večer nepozorovatelný. A přes den to kvůli jeho nízkému jasu není o nic lepší.

Venuše (–4,1 mag) je vidět ráno jako velmi výrazný objekt v souhvězdí Býka. O víkendu 12. a 13. 7. ráno míjí hvězdičku Ain z Hyád, která je kousek nad jasným Aldebaranem. Jméno hvězdy Ain z arabštiny překládáme jako „oko“ a jde o druhé, severní, oko Býka, nazývané také Oculus Borealis. Jižním okem je samozřejmě Aldebaran.

Mars (1,5 mag) je večer velmi nízko nad západním obzorem a je už prakticky nepozorovatelný.

Jupiter (–1,9) mag vychází, když je Slunce 6 stupňů pod obzorem, a je tedy zatím nepozorovatelný.

Saturn (1 mag) je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem a je snadno viditelný pouhým okem. Prstenec je velmi tenký a tmavý.

Uran (5,8 mag) je 4 stupně pod Plejádami a k jeho spatření je zatím potřeba alespoň malý dalekohled.

Neptun (7,9 mag) je hned vedle Saturnu, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička. Snadno jej poznáme, protože mezi ním a Saturnem žádná taková hvězda není, pouze vpravo nad nimi je hvězda 6,3 mag do trojúhelníku, která pomůže s identifikací.

Aktivita Slunce je nízká. Dokonce se nyní i zmenšil počet skvrn a pravděpodobnost silné erupce je pod 1 %. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds) se opět objevila a úkaz v noci z 2. na 3. 7. byl opravdu nádherný, hlavně díky strukturám a barvám, které oblaka ukázala.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je zatím velmi slabým objektem i proto, že byla objevena ještě ve vzdálenosti asi 5 astronomických jednotek, tedy ve vzdálenosti, v jaké obíhá Slunce Jupiter. Ovšem tato planeta je přibližně na opačné straně Sluneční soustavy. Kometa má dosud rekordní excentricitu své dráhy, která je samozřejmě hyperbolická a hodnota více než 6 je opravdu hodně i při porovnání s předchozími mezihvězdnými objekty 1I/‘Oumuamua (e = 1,2) a 2I/Borisov (e = 3,36). Kometa se na podzim dostane do přísluní v bodě o něco bližším, než obíhá Mars a snad na začátku zimy by mohla být viditelná i u nás na ranní obloze, pokud splní předpoklady o zjasňování alespoň ke 14 mag. Její současná jasnost na obloze večerní je opravdu nízká, asi 17 mag (Pluto má 14,6 mag a k jeho spatření nemusí stačit ani 40cm dalekohled).

Kosmonautika a sondy

3. července odstartovala raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Progress MS-31, která se následně v noci ze soboty na neděli připojila k Mezinárodní kosmické stanici s asi 2,5 tunami zásob.

1. července se na oběžnou dráhu dostala další ze série evropských meteorologických družic MTG-S1. Znamená to další posun k mnohem lepším předpovědím počasí.

Suborbitální raketa a loď New Shepard letěla 29. 6. s dalším komerčním nákladem. Kabina dosáhla výšky přes 100 km a shodou okolností dosedla v blízkosti místa přistání nosiče, ale ve skutečnosti asi 3 km od místa startu, protože foukal malý vítr.

Výročí

7. července 1950 (75 let) se narodil japonský amatérský astronom Yuji Hyakutake. Jeho jméno nese jedna z nejhezčích a nejjasnějších komet 20. století, C/1996 B2 (Hyakutake). Nezáleželo mu na tom, po kom se kometa jmenuje, jen to, že byla nakonec tak jasná a obdivovalo ji tolik lidí, to bylo pro něj tou největší odměnou. Yuji zemřel již roku 2002 a tak nám zbyla alespoň vzpomínka na něj v podobě jeho slavné komety.

10. července 1780 (245 let) se narodil fyzik a astronom František Ignác Kassián Halaška. Ve 30. letech 19. století fakticky řídil všechny univerzity tehdejší monarchie. Jinak to byl nadšený fyzik zastávající její názornou výuku. V Brně a později v Praze založil hvězdárnu, z které prováděl pozorování astronomická i geofyzikální. Zasloužil se také knihou o zatměních Slunce v první polovině 19. století.

10. července 2010 (15 let) proletěla sonda Rosetta kolem asteroidu Lutetia. Před návštěvou sondy DAWN u Vesty a Ceres šlo o největší zdokumentovanou planetku o rozměru přibližně 120×100 km. Jak známo, hlavním cílem sondy byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou zkoumala v letech 2014-16.

11. července 1990 (35 let) odstartovala družicová observatoř Gamma. Šlo o francouzsko-sovětský projekt vesmírné gama observatoře se třemi dalekohledy. Mezi roky 1990 a 1992 se věnovala nejenergetičtějším zdrojům, jako je střed Galaxie, Cygnus-X1 nebo Slunce v maximu aktivity. V letech 1991-2000 pracovala na oběžné dráze výkonnější Compton Gamma Ray Observatory. Dnes se oboru gama věnuje družice Neil Gehrels Swift Observatory.

Výhled na příští týden 

Výročí: Mariner 4 první snímky Marsu

Výročí: New Horizons u Pluta

Výročí: raketa Proton

Výročí: první pákistánská družice Badr-1

Výročí: první daguerreotypie hvězdy Vega

Výročí: Sojuz-Apollo

Výročí: Zond 3

Výročí: první indická družice Rohini 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).