29. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 17. července ve 20:32 SELČ. Velmi nízko na soumrakové večerní obloze nastane jeho konjunkce s Merkurem, Venuší a Marsem večer 19. 7. Bohužel vše se odehraje ještě za světla, takže okem bude dobře vidět jen Venuše a Měsíc, ale za dobrých podmínek by mohl být vidět i Merkur a Mars, případně některé hvězdy ze souhvězdí Lva, jako je Regulus, který bude mezi Venuší a Marsem.

Planety
Venuše (−4,7 mag) je ještě viditelná okem jako jasná hvězda velmi nízko nad západním obzorem krátce po západu Slunce. Mars (1,8 mag) už je nejspíš nepozorovatelný. Podobně na tom bude i slábnoucí a příliš blízko Slunci ležící Merkur (kolem −0,5 mag). Před půlnocí vyjde už i Saturn (0,7 mag), ale nad jihem vrcholí až ráno za svítání. Tehdy je nad jihovýchodem podobně vysoko i jasný Jupiter (−2,3 mag). Slabý Neptun (7,8 mag) je nyní podobně vysoko jako Saturn pod hlavou Ryb. Uran (5,8 mag) je asi 10° východně od Jupiteru. Oba objekty jsou v souhvězdí Berana.

Aktivita Slunce je střední. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) už možná neuvidíme. Jejich sezóna se pomalu chýlí ke konci a zbývá možná poslední týden na jejich spatření. Přehled pozorování je na ukazy.astro.cz. Stále je možno oblaka vyhlížet za jasných večerů nebo rán.

Kosmonautika

Nejvýznamnější událostí týdne byl start indické rakety LVM-3 s misí Chandrayaan-3 (Čandraján-3) k Měsíci. Start byl úspěšný a pokud vše proběhne podle plánu, měla by sonda přistát poblíž jižního pólu Měsíce, což by bylo vůbec poprvé. Indie by se také mohla zařadit na čtvrté místo mezi zeměmi, kterým by se podařilo měkké přistání na povrchu Měsíce. Předchozí mise Chandrayaan-2 skončila nezdarem během sestupu na povrch. O misi hovořil přehledně Michal Václavík v ranním vysílání ČT.

Ani Super Heavy Starship, ani raketa Vulcan, ani Terran-1, ani New Glenn (ano ten poslední je vlastně pořád spíš jen na papíře). První raketou spalující kapalný metan a kyslík, která dosáhla oběžné dráhy, se stala Zhuque-2 (Ču-čchüe-2) od čínské firmy LandSpace. Více na Kosmonautix.cz.

10. července vynesla raketa Falcon 9 družice Starlink nové verze (v2 mini), které jsou těžší (cca 800 vs původních 300 kg) a větší. Vyneseno jich tedy bylo jen 22 místo dřívějších více než 50 při jednom startu. Již použitý první stupeň rakety letěl i přistál po šestnácté, což je doposud nejvíce v historii.

15. července měl proběhnout odložený závěrečný start se Starlinky první generace. I ten byl však odložen a proběhl úspěšně 16. 7. ráno našeho času. Naposledy bylo vyneseno 54 družic první generace a i tentokrát byl použit první stupeň rakety Falcon 9 již po šestnácté.

Výročí

21. července 1973 (50 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.

23. července 1878 (145 let) se narodil Arnošt Dittrich, čestný člen České astronomické společnosti. Pracoval na observatoři Hurbanovo, věnoval se studiu zemského magnetismu.

Výhled na příští týden 

• konjunkce Měsíce a hvězdy Antares ve Štíru
• výročí: Mars 5
• výročí: Syncom 2
• výročí: Skylab 3
• výročí: Carme, měsíček Jupiteru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).