46. vesmírný týden 2022
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 11. do 20. 11. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Saturn a Jupiter, později v noci také Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale máme zde zajímavé skvrny. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Raketa SLS přečkala bouři Nicole na rampě a chystá se ke startu. Po dlouhé době letěl Falcon 9 bez záchrany stupně. ISS se dočkala zásobovací lodi Cygnus, které se neotevřel jeden panel solárních článků. Čína také dopravila nákladní loď Tianzhou-5 ke stanici Tiangong. Před 55 lety popoletěla sonda Surveyor 6 po povrchu Měsíce.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 16. listopadu ve 14:27 SEČ. Bude tedy pozorovatelný v druhé polovině noci a po ránu. V neděli 20. listopadu ráno bude Měsíc v těsné blízkosti hvězdy Porrima v souhvězdí Panny.
Planety
Večer můžeme pozorovat Saturn (0,7 mag), který je nad jihem již před 18. hodinou a jasný Jupiter (−2,7 mag), který vrcholí nad jihem kolem 2O:30 SEČ. Mars (−1,2 mag) je večer nad východem a o půlnoci je již krásných 55° nad jihovýchodem (maximálně vystoupá 63 stupňů před druhou ráno). Jeho věrnými souputníky jsou jasné hvězdy Betelgeuse z Oriona a Aldebaran z Býka, se kterými tvoří trojúhelník. Na tmavé obloze je okem slabě viditelný také Uran (5,6 mag), který se nachází v Beranu a vrcholí po 23. hodině ve výšce přes 55 stupňů. Pouze dalekohledem viditelný Neptun (7,9 mag) je ve Vodnáři pod hlavou Ryby asi šest stupňů západně od Jupiteru.
Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
---|---|---|---|---|
14. 11. | 21:20 | 13. 11. | 18:00, Europa, konec přechodu stínu | |
15. 11. | 17:10 | 13. 11. | 19:18-22:04, Ganymed, zatmění | |
16. 11. | 22:55 | 17. 11. | 22:42-0:56, Io, přechod, 23:52-2:08 Io, stín přechod | |
17. 11. | 18:50 | 18. 11. | 19:56, Io, zákryt zač., 23:18 Io, zatmění konec | |
19. 11. | 0:35 | 18. 11. | 21:06, Europa, zákryt zač. | |
19. 11. | 20:25 | 19. 11. | 17:10-19:24, Io, přechod, 18:20-20:36, Io, stín přechod | |
20. 11. | 17:48, Io, zatmění konec | |||
20. 11. | 17:56-20:36, Europa, stín přechod, 18:16, Europa, přechod konec | |||
Časy jsou v SEČ. |
Aktivita Slunce je lehce zvýšená. Slunce potěšilo dvěma aktivními oblastmi 13140-41, kde se vyskytovaly velké skvrny. Největší byla s filtrem pozorovatelná i pouhým okem. Erupční aktivita byla zatím relativně nízká. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Maximum meteorického roje Leonid připadá letos na 18. listopadu. Protože Měsíc ve fázi kolem poslední čtvrti vychází před půlnocí, bude trochu rušit pozorování hlavně v době, kdy je nad ránem radiant vysoko a padá nejvíce meteorů. V minulosti Leonidy potěšily výraznými maximy, ale poslední léta jsou typická nízkou aktivitou s počty 10 až 20 meteorů za hodinu. Popis historie pozorování Leonid a jednoho takového pozorování za současných podmínek najdete na stránce Astronomických událostí. Předpovědi případného zvýšení aktivity se velmi liší. Podle jednoho z nich, který odkazujeme, je možné zvýšení aktivity 19. 11. po 6. hodině ráno našeho času (kdy už u nás svítá).
Optimální doba k pozorování bude zřejmě 17. listopadu večer před půlnocí, než vyjde Měsíc, nebo v noci z 18. na 19. listopadu. K pozorování meteorů není potřeba žádné složité vybavení. Zajistěte si především teplé oblečení a pohodlí karimatky, spacáku nebo lehátka. Dívat se nemusíte jen do okolí radiantu v souhvězdí Lva, ale klidně i jinam na oblohu. Stopy Leonid poznáte snadno, jde o velmi rychlé meteory, jejichž trajektorie se sbíhají v hlavě Lva. Pokud meteor poletí odjinud a navíc bude třeba pomalejší, jde o náhodný meteor, nebo jiný slabší roj. Očekávat můžete, že uvidíte jen několik meteorů za hodinu, ale zato někdy i několik za pár minut.
Kosmonautika
Raketa SLS úspěšně přečkala silné poryvy větru během přechodu bouře Nicole. Start s lodí Orion k Měsíci je prozatím v plánu 16. listopadu v 7:04 SEČ a startovní okno trvá 2 hodiny. Další možná startovní okna jsou na obrázku níže. Aktuality nabízí podrobně též Kosmonautix.cz.
Nákladní loď Cygnus nazvaná Sally Ride(ová) se v rámci mise NG-18 dostala úspěšně k ISS přesto, že se nerozevřel jeden kruhový panel fotovoltaických článků.
Čína vypustila také nákladní loď Tianzhou-5, která u jejich stanice Tiangong nahradila nákladní Tianzhou-4.
11. listopadu startovala ještě raketa CZ-6A s družicí Yunhai-3. Oddělení bočních stupňů i druhého stupně pěkně zachytil uživatel sociálních sítí s přezdívkou Mickey.
SpaceX úspěšně splnila zakázku na vynesení geostacionárních družic Intelsat Galaxy 31 a 32. Firma si objednala Falcon 9 v tzv. expandable verzi, tedy bez možnosti záchrany prvního stupně, který letěl už počtrnácté. Díky tomu dostaly družice větší impulz a bude pro ně snazší se dostat na správnou dráhu vlastním pohonem.
10. listopadu se na oběžnou dráhu dostala družice JPSS-2. Tato družice je určena k výzkumu atmosféry a bude jako NOAA-21 používat stejný radiometr, jako předchozí NPP-Suomi a JPSS-1 (NOAA-20). Využití dat z přístroje VIIRS dobře popisuje Martin Setvák z ČHMÚ. Raketa Atlas 5 startovala naposledy z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Při startu vynesla také nafukovací tepelný štít LOFTID, který úspěšně splnil svou misi a přistál do oceánu.
Po 908 dnech na oběžné dráze ukončil misi OTV-6 vojenský miniraketoplán X-37B, když přistál 12. 11. na Floridě. Velmi podrobně se o něm rozepsal Michal Václavík.
Výročí
17. listopadu 1597 (425 let) se narodil anglický matematik Henry Gellibrand. Zabýval se výzkumem zemského magnetického pole. Objevil proměnnost směru magnetické deklinace, tedy úhlu, který svírá střelka kompasu se směrem k severnímu pólu. Magnetický pól mění svou polohu, a navíc není totožný se zeměpisným. V roce 2022 už doputoval k severu zeměpisnému a je s ním téměř v zákrytu.
17. listopadu 1967 (55 let) se povedlo sondě Surveyor 6 restartovat motor a poprvé odstartovat z povrchu Měsíce. Sonda popoletěla do výšky 4 metry a do strany asi 3 metry. Poté opět měkce dosedla a pokračovala ve výzkumu.
19. listopadu 1932 (90 let) se narodila americká astronomka Eleanor F. Helinová. Byla vedoucí projektu NEAT (Near-Earth Asteroid Tracking) a je spoluobjevitelkou řady komet, mezi nimiž je i objekt (4015) Wilson-Harrington, u něhož známe i kometární povahu, a tedy je označován jako 107P/Wilson-Harrington. Dalšími kometami s jejím jménem jsou 111P/Helin–Roman–Crockett, 117P/Helin–Roman–Alu a 132P/Helin–Roman–Alu.
Výhled na příští týden
- výročí: TV-SAT 1
- výročí: Meteosat 1
- výročí: Poslední let rakety N1
- výročí: Karel Novák
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).