Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2020

50. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 9. prosince 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 12. do 13. 12. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer nízko nad jihozápadem jsou k sobě už velmi blízko Jupiter a Saturn. Vysoko nad jihem je Mars. Ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Končí radioteleskop v Arecibu. Čínská sonda Chang’e 5 provedla úspěšně odběr vzorků a čekáme, zda se podaří návrat na Zem. V neděli úspěšně přistálo v Austrálii pouzdro se vzorky z planetky Ryugu, které dopravila japonská sonda Hayabusa 2. K ISS míří nákladní Crew Dragon. SpaceX finišuje s přípravami na testovací let Starship. Před 95 lety se narodil český astronom, odborník na sluneční aktivitu, Ladislav Křivský.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. prosince v 1:37 SEČ. 11. prosince ráno nastávají příznivé zákryty hvězd v souhvězdí Panny. Kolem 6:20 SEČ vystupuje zpoza neosvětlené strany hvězda 6,6 mag a zároveň se schová za osvětlený srpek hvězda 5,5 mag.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a jejich vzdálenost od sebe na obloze klesla pod 1,5 stupně a během týdne to bude již méně než stupeň. Mars (−0,8 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Zde je také více k jihozápadu Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a více na jihovýchod v Beranovi je jasnější Uran (5,7 mag). Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).

Slunce - skvrny v aktivní oblasti AR2786. Celestron C11, montáž Celestron CGEM, Baader Astro Solar fólie, Baader Solar Continuum, ZWO ASI290MM, složeno 300 z celkových 3000, Praha Autor: Pavel Prokop
Slunce - skvrny v aktivní oblasti AR2786. Celestron C11, montáž Celestron CGEM, Baader Astro Solar fólie, Baader Solar Continuum, ZWO ASI290MM, složeno 300 z celkových 3000, Praha
Autor: Pavel Prokop

Aktivita Slunce je nízká. Nejzajímavější aktivní oblast AR2786 pomalu zapadá a nová AR2790 není tak magneticky komplexní. Jsou zde menší skvrny a menší aktivita. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) se nyní pohybuje souhvězdím Vozky poblíž známé trojice hvězdokup. 

Polohy komety C/2020 M3 (ATLAS) ve 21:00 SEČ od 6. do 21. prosince 2020
Polohy komety C/2020 M3 (ATLAS) ve 21:00 SEČ od 6. do 21. prosince 2020

Na 13. až 15. prosince připadá maximum meteorického roje Geminid. A protože to je také období kolem měsíčního novu, bude noc velmi tmavá a vhodná pro pozorování tohoto roje. Sfrekvencí více než 110 meteorů za hodinu patří k těm s nejvyšší aktivitou během roku. Vzhledem k umístění radiantu v souhvězdí Blíženců (Gemini) lze největší počty spatřených meteorů očekávat v druhé polovině noci, kdy je radiant nejvýše na obloze. Ovšem v případě tohoto roje je radiant už po deváté večer ve výšce více než 40°, takže rozhodně není nutné čekat a rozhodne spíše počasí. Meteory jsou spíše středně rychlé (34 km/s) a vylétají zdánlivě z oblasti poblíž hvězdy Castor.

1. prosince přišla z Portorika neblahá zpráva, že platforma nesoucí přístroje se zřítila na anténu velkého radioteleskopu Arecibo. Tím byla ukončena éra tohoto přístroje, který poslední roky stíhaly problémy, především od zásahu hurikánem Maria v roce 2017.

Kosmonautika

Čínská sonda Chang’e 5 úspěšně přistála v Oceánu bouří a odebrala zde vzorky měsíční půdy a snad i kamínků. Pořízené fotografie z přistávacího modulu i z oběžné dráhy ukazují především rovnou pláň s menšími krátery a kopcem v dáli. V noci na neděli se podařilo první automatické robotické spojení dvou sond na oběžné dráze Měsíce. Naposledy takovou operaci prováděly mise Apollo, ale toto proběhlo zcela automaticky. Čína je blízko zopakování úspěchu, který se naposledy podařil v roce 1976 sovětské sondě Luna 24. Ano, už 44 let se nic z Měsíce na Zemi nevrátilo. 

Japonská sonda Hayabusa 2 provedla 5. prosince dopoledne našeho času důležité manévry vedoucí k přistání pouzdra se vzorky z planetky Ryugu. Nejprve se oddělilo samotné přistávací pouzdro a sonda se pak dostala z kolizního kurzu se Zemí, což jí umožní v příštím desetiletí navštívit dvě další planetky – nejprve v roce 2026 planetku (98943) 2001 CC21 – a především v července 2031 by mohla dorazit k planetce 1998 KY26, která se kolem své osy otočí jednou za 10 minut! Přistání pouzdra v Austrálii proběhlo úspěšně v sobotu večer našeho času. Souhrn mise přinesl Kosmotýdeník serveru Kosmonautix.cz.

Návratové pouzdro sondy Hayabusa 2 po přistání v Austrálii. Nejprve bylo zajištěno pyrotechnikem, a poté převzato do speciálního kufru, v němž bude dopraveno do japonské laboratoře. Autor: JAXA
Návratové pouzdro sondy Hayabusa 2 po přistání v Austrálii. Nejprve bylo zajištěno pyrotechnikem, a poté převzato do speciálního kufru, v němž bude dopraveno do japonské laboratoře.
Autor: JAXA

Na neděli 6. 12. v 17:17 SEČ byl přeložen start rakety Falcon 9 s nákladní verzí Crew Dragonu v rámci zásobovací mise CRS-21 k ISS.

Po měsících odkladů se dočkala startu i raketa Sojuz-ST-A z Francouzské Guayány. Ve středu 2. prosince úspěšně vynesla družici Falcon Eye 2.

Raketa Sojuz 2-1.b s urychlovacím stupněm Fregat si na kosmodromu Pleseck počkala, až utichla blesková aktivita a ve čtvrtek 3. 12. úspěšně vynesla trojici družic Goněc-M.

V neděli 6. prosince nad ránem našeho času proběhl úspěšný start čínské rakety CZ-3B s družicí Gaofen-14.

Z plánovaných startů tohoto týdne zaujme start malé čínské vědecké družice GECAM (Gravitational wave high-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jedná se o jeden ze dvou teleskopů, které mají sledovat elektromagnetické protějšky gravitačních vln – vysokoenergetické záření z rychlých rádiových záblesků, gama záblesků a erupcí z magnetarů. GECAM by měl vědcům pomoci odhalit detaily o neutronových hvězdách a černých děrách i o objektech vzniklých z dvojic takových objektů, které se předtím obíhaly. Start pomocí rakety CZ-11 je v plánu ve středu 9. prosince.

SpaceX upřesnila, že plánovaný zkušební let Starship SN8 se má uskutečnit do výšky 12,5 km. Na kosmodrom Boca Chica v jižním Texasu už dorazil i šéf Elon Musk, takže testy motorů a samotný let možná proběhnou již v tomto týdnu.

Výročí

7. prosince 185 (1835 let) byla zaznamenána pravděpodobně první supernova SN185. Hvězdu "host" zaznamenali čínští astronomové a zářila po dobu asi půl roku poblíž Alfy Kentaura. Dnes se zde nachází malá mlhovina RCW 86.

7. prosince 1905 (115 let) se narodil holandsko-americký astronom Gerard Kuiper, jehož jméno si spojujeme s pásem malých těles za dráhou Neptunu, jehož existenci předpověděl. Je taky objevitelem měsíců Mirandy u Uranu a Nereidy u Neptunu. Dále objevil oxid uhličitý v atmosféře Marsu a metan v atmosféře Titanu u Saturnu. Byl také u počátků letecké infračervené astronomie.

7. prosince 1995 (25 let) započala sonda Galileo výzkum Jupiteru z oběžné dráhy planety. Nyní obíhá Jupiter sonda Juno, ale až do jejího příletu to byly právě výsledky Galilea, jež přinesly mnoho podrobností, které zatím o Jupiteru máme. Předchozí poznatky totiž pocházely jen z průletových sond Pioneer a Voyager.

8. prosince 1845 (175 let) objevil německý amatérský astronom Karl Ludwig Hencke v pořadí pátou planetku v pásu mezi Marsem a Jupiterem, kterou nazval Astraea. Objev přišel 38 roků od objevu čtvrté, a jak dnes víme nejjasnější, planetky Vesta. Astraea je naopak poměrně slabý asteroid a jestliže do jejího objevu se věřilo, že mezi Marsem a Jupiterem obíhá několik dalších planet, po objevu této planetky a dalších se to změnilo. Hencke objevil ještě šestou Hebe a nedlouho na to přišly desítky a tisíce dalších. Tím byla vytvořena nová skupina těles Sluneční soustavy. Podobná situace nastala ve 20. století, kdy za Neptunem byl objeven pouze Pluto a byl tak zařazen mezi planety, ačkoli jemu podobných a menších těles se tam nachází obrovské množství. Po objevu dalších počínaje rokem 1992 došlo na nové diskuze nad povahou Pluta, jako planety, které zatím vyústily v jeho přeřazení mezi trpasličí planety v roce 2006.

8. prosince 1925 (95 let) se narodil československý astronom, nositel Nušlovy ceny ČAS, Ladislav Křivský. Věnoval se sluneční fyzice, a to především vzniku a vývoji sluneční aktivity. Mezi nejvýznamnější výsledky jeho celoživotní práce patří např. nalezení souvislosti mezi množstvím srážek ve střední Evropě a osmdesátiletým cyklem sluneční aktivity. Jeho působení nebylo zdaleka omezeno jen na fyzikální vědy. V oboru egyptologie je autorem uznávané hypotézy o vlivu Slunce, vycházejícího a zapadajícího coby Bůh nad pouští, na tvar stupňovitých pyramid. Spolu s Františkem Jandou v lednu 1978 založil dodnes trvající pravidelné vydávání týdenních předpovědí sluneční a geomagnetické aktivity. Ve spolupráci s hvězdárnou v Úpici o byl o rok později duchovním otcem založení, opět dosud trvající, série mezioborových seminářů "Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí". Byl znalcem života, svébytným humorem optimisticky překonávajícím úskalí života.

8. prosince 2010 (10 let) proběhl první start lodi Dragon společnosti SpaceX. Let proběhl jako první ze dvou testovacích letů pro NASA (COTS Demo Flight 1). Jednalo se tehdy o druhý start rakety Falcon 9. Vše proběhlo úspěšně a Dragon jako první komerční prostředek úspěšně přistál z vesmíru zpět do oceánu.

9. prosince 1910 (110 let) se narodil americký astronom Henry L. Giclas. Objevil 17 planetek a kometu 84P. Mezi jeho planetkami je (2201) Oljato, která je zdrojem meteorického roje Chí Orionid.

10. prosince 1950 (70 let) byl zaznamenán pád meteoritu v St. Louis přímo na jedoucí auto. Řidič zastavil a našel dva asi 5 cm úlomky částečně železného meteoritu.

12. prosince 1970 (50 let) odstartovala družice Uhuru, známá též jako Explorer 42 nebo SAS-1 / SAS-A (Small Astronomy Satellite A). Šlo o první družici určenou k pozorování v rentgenovém oboru spektra. Jejím úkolem bylo prohledat celou oblohu a určit polohu rentgenových zdrojů s citlivostí na jednu tisícinu intenzity záření Krabí mlhoviny.

Výhled na příští týden 

  • Geminidy v maximu
  • výročí: Gemini 6
  • výročí: Veněra 7 přistání
  • výročí: Pioneer 6
  • výročí: Mercury-Redstone 1A

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Uhuru, Meteorit St. Louis, Henry L. Giclas, Ladislav Křivský, Astraea, Sonda Galileo, Gerard Kuiper, Sn185, Chang´e 5, Arecibo, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »