Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 6, Závěr: Budoucnost Kreutzových komet

Nyní ale zpět ke Kreutzovým kometám. Jaká je jejich budoucnost? To je těžké říci, jelikož přítomnost velkých fragmentů v proudu je celkem náhodná. Nelze s jistotou říci, zda jsou nějaké spolehlivě zaznamenané komety této skupiny z dob před rokem 1843, a to je klíčové pro popis a evoluci této skupiny. Dle studií Zdeňka Sekaniny je dost možné, že větší tělesa se shlukují do skupin. Původní kometa se rozdělila slapovými silami u Slunce a kolem každého většího fragmentu je shluk menších a roj drobných fragmentů. Je zde určitá šance, že v následujících desítkách let potkáme jasnou kometu Kreutzovy skupiny, podobně jako v minulosti, ze shluku, jehož prvním větším členem byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy). U této komety bohatě stačilo přibližně půlkilometrové těleso, což je poměrně malá kometa, k vygenerování jasného objektu viditelného pouhým okem.

Klíčové prvky výše uvedeného grafu:

Zvýrazněné komety:
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) je označena čtverečkem.
C/1970 K1 je vyznačena pomocí symbolu šipkovitého kříže (piková karetní značka - list).
C/1965 S1 (Ikeya-Seki) je reprezentována plným kruhem a leží v oblasti poblíž vysoké koncentrace sungrazerů.
C/1843 D1 je označena prázdným kruhem a také leží ve středu hustého shluku sungrazerů.

Shluky komet:
Hlavní shluk sungrazerů, označený otevřeným kruhem, obsahuje většinu pozorovaných SOHO komet.
Kometa C/2011 W3 se zdá být orbitálně příbuzná se shlukem, který zahrnuje téměř 30 komet SOHO s délkami vzestupných uzlů mezi 310° a 335° a inklinacemi mezi 130° a 137°.

Při čtení historických záznamů o kometách této skupiny si lze všimnout, že poměrně často byla některá z komet pozorovatelná pouze z jižní polokoule. To je bohužel nevýhoda orientace proudu Kreutzových komet ve sluneční soustavě. Jejich objevy jsou možné převážně na jižní polokouli a jejich pozorování je odtud vždy lepší. Někdy jsou viditelné jen z jižní polokoule, jindy částečně i ze severní. O viditelnosti rozhoduje datum průchodu přísluním. Připravil jsem simulaci pro datum průchodu 15. dne v měsíci, po kterém sleduji pozorovatelnost na konci občanského soumraku z našich zeměpisných šířek, a dále sleduji, jaká je výška nad obzorem 7 a 14 dní po průchodu přísluním:

Leden - Není viditelná z našich zeměpisných šířek. Hypoteticky pozorovatelný ohon.

Únor - Kometa je pozorovatelná nízko nad obzorem 7 dní po perihelu. Dva týdny po perihelu ve výšce 9° nad obzorem na večerní obloze.

Březen - Dobrá pozorovatelnost ze severní polokoule; už dva dny po perihelu vychází na večerní obloze. Po týdnu 7° vysoko, po dvou týdnech 13°.

Duben - Viditelnost na večerní obloze už den po perihelu, po týdnu 5° vysoko, po dvou týdnech jen 6°; pozorovací podmínky se moc nezlepšují.

Květen - Není viditelná z našich zeměpisných šířek. Hypoteticky pozorovatelný ohon.

Červen - Není viditelná z našich zeměpisných šířek.

Červenec - Není viditelná z našich zeměpisných šířek.

Srpen - Není viditelná z našich zeměpisných šířek. Hypoteticky pozorovatelný ohon.

Září - Na ranní obloze viditelná 4 dny po perihelu. Po týdnu 3° vysoko, po dvou týdnech jen 8°.

Říjen - Tři dny po perihelu viditelná na ranní obloze, po týdnu 6° vysoko, po dvou týdnech 11°.

Listopad - Čtyři dny po perihelu viditelná na ranní obloze. Po týdnu 2° vysoko, po dvou týdnech jen 3°.

Prosinec - Není viditelná z našich zeměpisných šířek.

Podtrženo, sečteno: pro Kreutzovy komety je na severní polokouli příhodné pozorovací období na jaře od února do dubna, kdy je hypotetická kometa slušně vidět na večerní obloze, a potom podzimní okno září až listopad, kdy je zase viditelná na obloze ranní. V tomto pro nás příznivém období se vyskytla i C/2024 S1 (ATLAS), ale z ní bohužel nic nezůstalo. I v těchto obdobích však platí, že přesun na jih výrazně zlepší pozorovatelnost komet. Někdy postačí lokace, jako jsou Kanárské ostrovy nebo sever Afriky.

Tímto se s vámi loučím a doufám, že se uvidíme na semináři SMPH tento víkend v Pardubicích!

Předešlé díly:

Díl 5. – Slunce v proudu komet!
Díl 4. – Kreutzové 20. století
Díl 3. – Pátrání po kometárním monstru
Díl 2. – Návrat do 19. století
Díl 1. – Úvod