Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 6, Závěr: Budoucnost Kreutzových komet

Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 6, Závěr: Budoucnost Kreutzových komet

Jakkoliv pouze rychlý žánrový obrázek z mobilu, ukazuje zajímavou atmosféru pozorování pod Pico de Teide 5. 11. 2024. Za horou vpravo zapadá Štír. Vlevo září jasná Venuše a vedel ní přesvítil své okolí Měsíc ve fázi dorůstajícího srpku. Ten se nacházel ve Střelci. Vlevo od Měsíce je hezký oblouček podobně jasných hvězd, souhvězdí Jižní koruna.
Autor: Jakub Černý

Nastal poslední den expedice za kometou, která už není. Nicméně z vytipované lokality k jejímu pozorování mohu sledovat jinou, byť slábnoucí, kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Zatímco kometa C/2024 S1 (ATLAS) měla být vidět ráno nad východním obzorem, kometa Tsuchinshan-ATLAS je viditelná večer nad obzorem západním. Tam se ovšem nyní objevuje Měsíc, a tak poslední den, kdy byl relativně neškodný a nevadil pozorování komety, byl včera. Mám tedy za sebou příhodné rozloučení s touto kometou, která byla viditelná v binokuláru 8x40 nad Pico del Teide. Jasnost komety byla stále poměrně vysoká, 6,5 mag, na viditelnost pouhým okem to ovšem ani na tomto místě už nestačí. V binokuláru byl ale vidět pěkný ohon, dlouhý 2,5°. Magický byl pohled na úzký srpek Měsíce a Venuši spolu s magickým pozadím majestátního Pico del Teide.

Nyní ale zpět ke Kreutzovým kometám. Jaká je jejich budoucnost? To je těžké říci, jelikož přítomnost velkých fragmentů v proudu je celkem náhodná. Nelze s jistotou říci, zda jsou nějaké spolehlivě zaznamenané komety této skupiny z dob před rokem 1843, a to je klíčové pro popis a evoluci této skupiny. Dle studií Zdeňka Sekaniny je dost možné, že větší tělesa se shlukují do skupin. Původní kometa se rozdělila slapovými silami u Slunce a kolem každého většího fragmentu je shluk menších a roj drobných fragmentů. Je zde určitá šance, že v následujících desítkách let potkáme jasnou kometu Kreutzovy skupiny, podobně jako v minulosti, ze shluku, jehož prvním větším členem byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy). U této komety bohatě stačilo přibližně půlkilometrové těleso, což je poměrně malá kometa, k vygenerování jasného objektu viditelného pouhým okem.

Tento graf ukazuje vztah mezi délkou vzestupného uzlu (vodorovná osa) a inklinací (svislá osa) pro Kreutzovy sungrazery detekované sondou SOHO v období od ledna 1996 do června 2010. Černé body představují jednotlivé sungrazery této skupiny. Autor: Zdenek Sekanina/Paul W. Chodas
Tento graf ukazuje vztah mezi délkou vzestupného uzlu (vodorovná osa) a inklinací (svislá osa) pro Kreutzovy sungrazery detekované sondou SOHO v období od ledna 1996 do června 2010. Černé body představují jednotlivé sungrazery této skupiny.
Autor: Zdenek Sekanina/Paul W. Chodas

Klíčové prvky výše uvedeného grafu:

Zvýrazněné komety:
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) je označena čtverečkem.
C/1970 K1 je vyznačena pomocí symbolu šipkovitého kříže (piková karetní značka - list).
C/1965 S1 (Ikeya-Seki) je reprezentována plným kruhem a leží v oblasti poblíž vysoké koncentrace sungrazerů.
C/1843 D1 je označena prázdným kruhem a také leží ve středu hustého shluku sungrazerů.

Shluky komet:
Hlavní shluk sungrazerů, označený otevřeným kruhem, obsahuje většinu pozorovaných SOHO komet.
Kometa C/2011 W3 se zdá být orbitálně příbuzná se shlukem, který zahrnuje téměř 30 komet SOHO s délkami vzestupných uzlů mezi 310° a 335° a inklinacemi mezi 130° a 137°.

Při čtení historických záznamů o kometách této skupiny si lze všimnout, že poměrně často byla některá z komet pozorovatelná pouze z jižní polokoule. To je bohužel nevýhoda orientace proudu Kreutzových komet ve sluneční soustavě. Jejich objevy jsou možné převážně na jižní polokouli a jejich pozorování je odtud vždy lepší. Někdy jsou viditelné jen z jižní polokoule, jindy částečně i ze severní. O viditelnosti rozhoduje datum průchodu přísluním. Připravil jsem simulaci pro datum průchodu 15. dne v měsíci, po kterém sleduji pozorovatelnost na konci občanského soumraku z našich zeměpisných šířek, a dále sleduji, jaká je výška nad obzorem 7 a 14 dní po průchodu přísluním:

Leden - Není viditelná z našich zeměpisných šířek. Hypoteticky pozorovatelný ohon.

Únor - Kometa je pozorovatelná nízko nad obzorem 7 dní po perihelu. Dva týdny po perihelu ve výšce 9° nad obzorem na večerní obloze.

Březen - Dobrá pozorovatelnost ze severní polokoule; už dva dny po perihelu vychází na večerní obloze. Po týdnu 7° vysoko, po dvou týdnech 13°.

Duben - Viditelnost na večerní obloze už den po perihelu, po týdnu 5° vysoko, po dvou týdnech jen 6°; pozorovací podmínky se moc nezlepšují.

Květen - Není viditelná z našich zeměpisných šířek. Hypoteticky pozorovatelný ohon.

Červen - Není viditelná z našich zeměpisných šířek.

Červenec - Není viditelná z našich zeměpisných šířek.

Srpen - Není viditelná z našich zeměpisných šířek. Hypoteticky pozorovatelný ohon.

Září - Na ranní obloze viditelná 4 dny po perihelu. Po týdnu 3° vysoko, po dvou týdnech jen 8°.

Říjen - Tři dny po perihelu viditelná na ranní obloze, po týdnu 6° vysoko, po dvou týdnech 11°.

Listopad - Čtyři dny po perihelu viditelná na ranní obloze. Po týdnu 2° vysoko, po dvou týdnech jen 3°.

Prosinec - Není viditelná z našich zeměpisných šířek.

Podtrženo, sečteno: pro Kreutzovy komety je na severní polokouli příhodné pozorovací období na jaře od února do dubna, kdy je hypotetická kometa slušně vidět na večerní obloze, a potom podzimní okno září až listopad, kdy je zase viditelná na obloze ranní. V tomto pro nás příznivém období se vyskytla i C/2024 S1 (ATLAS), ale z ní bohužel nic nezůstalo. I v těchto obdobích však platí, že přesun na jih výrazně zlepší pozorovatelnost komet. Někdy postačí lokace, jako jsou Kanárské ostrovy nebo sever Afriky.

Tímto se s vámi loučím a doufám, že se uvidíme na semináři SMPH tento víkend v Pardubicích!

Předešlé díly:

Díl 5. – Slunce v proudu komet!
Díl 4. – Kreutzové 20. století
Díl 3. – Pátrání po kometárním monstru
Díl 2. – Návrat do 19. století
Díl 1. – Úvod




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kreutzova skupina komet


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »