Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc

VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc

Rarotonžští korýši. Autor: Hana Druckmüllerová
Rarotonžští korýši.
Autor: Hana Druckmüllerová
Den desátý, 12. července 2010 (pondělí)

Přílet na Rarotongu byl opět veselý. Jakoby všechno spojené s Mangaiou zůstalo někde v moři, ztracená kapitola, utržená stránka z listu. První, co piloti udělali, byl přelet nad Lagunou. Jednoznačně to byl vyhlídkový tah, protože letiště leží na opačné straně ostrova a piloti tam mohli doletět přímo. Díky tomu jsem si znovu Lagunu vychutnal ze vzduchu a taky si prohlédl hornatý zelený vnitřek ostrova.

Jak jsme byli novináři přenárodněni. Zdroj: Cook Island NEWS.
Jak jsme byli novináři přenárodněni. Zdroj: Cook Island NEWS.
Vtipné překvapení mě čekalo až na Resortu, kde mě chytila Hanka se slovy: „Víš, že jsme v novinách? Caren mi dala peníze, máme jim koupit čtvery výtisky...“ A dál už si nazouvala boty, že nedaleko je obchoďák, kde noviny mají. Tak jsme se tam radostně vypravili. Za pultem stála místní žena, kterou okamžitě zaujalo, že kupujeme šest výtisků (ještě dva pro každého z nás) a hned se s námi dala do řeči. Odkud že jsme, že ji těší naše fotka v novinách, že to je druhé zatmění na Cookových ostrovech po asi 40 letech. Že to zatmění viděla, když jí bylo šest, a to na ohnuté palmě, na které se běžně děti bavily tím, že se po ní klouzaly. Nakonec jsme jí řekli, že Cookovy ostrovy mají na zatmění velké štěstí – v prosinci uvidí zatmění Měsíce. Diskuze to byla tak vášnivá, že další kupci za námi jen jemně naznačovali, že už by rádi zaplatili... To vtipné překvapení bylo vzápětí, když jsem noviny otevřel. Pod velkou fotkou se mnou, Hanou, Ronem a naší montáží, jak smutně koukáme do beznadějně zatažené oblohy, ležel titulek „Američan Ron Royer a Hana Druckmüllerová s Petrem Horálkem ze Švýcarska otáčí jejich pohled k obloze“. Takže od té doby už nikdy víc nejsem Čech. Přeci co je psáno, je dáno...

Hendikepovaný krábek. Autor: Hana Druckmüllerová
Hendikepovaný krábek.
Autor: Hana Druckmüllerová
Malá procházka po pláži v odpoledních hodinách odhalila kouzlo místního živočišného světa. Drobní uličníci běžně uniknou lidskému zraku, takoví už korýši jsou. Ale když jdete pomalu, tiše a opatrně, nezastaví se na místě a neschovají se bezpečně do ulity. Pak se občas divíte, jak rychle tihle krabi s domečkem utíkají. Tím kolorit nekončí. Moře vyplavuje pestrobarevné mušle a lastury, korály i ulity bez krabů. Nebo naopak kraby bez ulit...

Měsíc s popelavým svitem a Merkur (vpravo dole) po západu Slunce. Autor: Hana Druckmüllerová
Měsíc s popelavým svitem a Merkur (vpravo dole) po západu Slunce.
Autor: Hana Druckmüllerová
K večeru jsem pak netrpělivě vyhlížel Měsíc, který by měl být starý asi 36 hodin. Ne proto, že bych jej nikdy neviděl, ale proto, že ze sklonu zodiakálního světla se dal očekávat mimořádný zjev – Měsíc by tu měl zapadat kolmo k obzoru a ležet tak na obloze svým osvětleným srpkem jako brouk na zádech. Západní obzor ještě sužovala poslední hustá oblaka, ale bylo víc než jasné, že to spatříme. A skutečně. Asi půl hodiny po západu Slunce (který mimochodem stál za to), se mezi mraky asi 20° nad obzorem konečně ukázal. Prodíral se černým závojem a kousek od něho jsme vzápětí našli Merkur. Zkoušel jsem hledat i kometu C/2009 R1 McNaught, ale jednoznačně zůstala u svého původního chování a nijak výrazně po průchodu přísluním nezjasněla. Každopádně turecký Měsíc, jak jej někteří přezdívají podle tvaru na turecké vlajce, byl další mimořádný obraz, jaký mi tato pacifická obloha umožnila spatřit. Po setmění se pak ve šňůře v zodiakálním světle „utápěly“ Měsíc nepříliš jasně zářící popelavým svitem, Merkur, Venuše, Mars a Saturn. Měsíc pak pro silnou oblačnou extinkci u obzoru zmizel z dohledu dřív, než se stihl ponořit za oceán.

  •  




Seriál

  1. VII. expedice SAROS (1): Úvod do svědectví z ráje
  2. VII. expedice SAROS (2): Dny prvních příjemných ran
  3. VII. expedice SAROS (3): Přeministrovaná Avarua a kopeček u nemocnice...
  4. VII. expedice SAROS (4): Laguna, šátky a ženy
  5. VII. expedice SAROS (5): Blízká setkání s Trumpetovou rybou
  6. VII. expedice SAROS (6): Vysmátý George, váhové limity a tanečnice
  7. VII. expedice SAROS (7): Raemaru aneb Hledej červený šátek
  8. VII. expedice SAROS (8): Mangaia znamená Mír
  9. VII. expedice SAROS (9): Den, který bych chtěl vymazat z paměti
  10. VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc
  11. VII. expedice SAROS (11): Cross island a božský hlas
  12. VII. expedice SAROS (12): Bible a věda v obchodě s hudbou
  13. VII. expedice SAROS (13): Cesta domů a Aere Ra!


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Expedice


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »