Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc

VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc

Rarotonžští korýši. Autor: Hana Druckmüllerová
Rarotonžští korýši.
Autor: Hana Druckmüllerová
Den desátý, 12. července 2010 (pondělí)

Přílet na Rarotongu byl opět veselý. Jakoby všechno spojené s Mangaiou zůstalo někde v moři, ztracená kapitola, utržená stránka z listu. První, co piloti udělali, byl přelet nad Lagunou. Jednoznačně to byl vyhlídkový tah, protože letiště leží na opačné straně ostrova a piloti tam mohli doletět přímo. Díky tomu jsem si znovu Lagunu vychutnal ze vzduchu a taky si prohlédl hornatý zelený vnitřek ostrova.

Jak jsme byli novináři přenárodněni. Zdroj: Cook Island NEWS.
Jak jsme byli novináři přenárodněni. Zdroj: Cook Island NEWS.
Vtipné překvapení mě čekalo až na Resortu, kde mě chytila Hanka se slovy: „Víš, že jsme v novinách? Caren mi dala peníze, máme jim koupit čtvery výtisky...“ A dál už si nazouvala boty, že nedaleko je obchoďák, kde noviny mají. Tak jsme se tam radostně vypravili. Za pultem stála místní žena, kterou okamžitě zaujalo, že kupujeme šest výtisků (ještě dva pro každého z nás) a hned se s námi dala do řeči. Odkud že jsme, že ji těší naše fotka v novinách, že to je druhé zatmění na Cookových ostrovech po asi 40 letech. Že to zatmění viděla, když jí bylo šest, a to na ohnuté palmě, na které se běžně děti bavily tím, že se po ní klouzaly. Nakonec jsme jí řekli, že Cookovy ostrovy mají na zatmění velké štěstí – v prosinci uvidí zatmění Měsíce. Diskuze to byla tak vášnivá, že další kupci za námi jen jemně naznačovali, že už by rádi zaplatili... To vtipné překvapení bylo vzápětí, když jsem noviny otevřel. Pod velkou fotkou se mnou, Hanou, Ronem a naší montáží, jak smutně koukáme do beznadějně zatažené oblohy, ležel titulek „Američan Ron Royer a Hana Druckmüllerová s Petrem Horálkem ze Švýcarska otáčí jejich pohled k obloze“. Takže od té doby už nikdy víc nejsem Čech. Přeci co je psáno, je dáno...

Hendikepovaný krábek. Autor: Hana Druckmüllerová
Hendikepovaný krábek.
Autor: Hana Druckmüllerová
Malá procházka po pláži v odpoledních hodinách odhalila kouzlo místního živočišného světa. Drobní uličníci běžně uniknou lidskému zraku, takoví už korýši jsou. Ale když jdete pomalu, tiše a opatrně, nezastaví se na místě a neschovají se bezpečně do ulity. Pak se občas divíte, jak rychle tihle krabi s domečkem utíkají. Tím kolorit nekončí. Moře vyplavuje pestrobarevné mušle a lastury, korály i ulity bez krabů. Nebo naopak kraby bez ulit...

Měsíc s popelavým svitem a Merkur (vpravo dole) po západu Slunce. Autor: Hana Druckmüllerová
Měsíc s popelavým svitem a Merkur (vpravo dole) po západu Slunce.
Autor: Hana Druckmüllerová
K večeru jsem pak netrpělivě vyhlížel Měsíc, který by měl být starý asi 36 hodin. Ne proto, že bych jej nikdy neviděl, ale proto, že ze sklonu zodiakálního světla se dal očekávat mimořádný zjev – Měsíc by tu měl zapadat kolmo k obzoru a ležet tak na obloze svým osvětleným srpkem jako brouk na zádech. Západní obzor ještě sužovala poslední hustá oblaka, ale bylo víc než jasné, že to spatříme. A skutečně. Asi půl hodiny po západu Slunce (který mimochodem stál za to), se mezi mraky asi 20° nad obzorem konečně ukázal. Prodíral se černým závojem a kousek od něho jsme vzápětí našli Merkur. Zkoušel jsem hledat i kometu C/2009 R1 McNaught, ale jednoznačně zůstala u svého původního chování a nijak výrazně po průchodu přísluním nezjasněla. Každopádně turecký Měsíc, jak jej někteří přezdívají podle tvaru na turecké vlajce, byl další mimořádný obraz, jaký mi tato pacifická obloha umožnila spatřit. Po setmění se pak ve šňůře v zodiakálním světle „utápěly“ Měsíc nepříliš jasně zářící popelavým svitem, Merkur, Venuše, Mars a Saturn. Měsíc pak pro silnou oblačnou extinkci u obzoru zmizel z dohledu dřív, než se stihl ponořit za oceán.

  •  




Seriál

  1. VII. expedice SAROS (1): Úvod do svědectví z ráje
  2. VII. expedice SAROS (2): Dny prvních příjemných ran
  3. VII. expedice SAROS (3): Přeministrovaná Avarua a kopeček u nemocnice...
  4. VII. expedice SAROS (4): Laguna, šátky a ženy
  5. VII. expedice SAROS (5): Blízká setkání s Trumpetovou rybou
  6. VII. expedice SAROS (6): Vysmátý George, váhové limity a tanečnice
  7. VII. expedice SAROS (7): Raemaru aneb Hledej červený šátek
  8. VII. expedice SAROS (8): Mangaia znamená Mír
  9. VII. expedice SAROS (9): Den, který bych chtěl vymazat z paměti
  10. VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc
  11. VII. expedice SAROS (11): Cross island a božský hlas
  12. VII. expedice SAROS (12): Bible a věda v obchodě s hudbou
  13. VII. expedice SAROS (13): Cesta domů a Aere Ra!


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Expedice


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »