Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Začněte vyhlížet noční svítící oblaka

Začněte vyhlížet noční svítící oblaka

Noční svítící oblaka.
Autor: Martin Pokorný

Na přelom května a června už můžeme netrpělivě pohlížet k severozápadnímu až severovýchodnímu obzoru za soumraku a před rozbřeskem pro nezvyklá a až mrazivě krásná noční svítící oblaka. Tato zvláštní mračna, označovaná nejčastěji zkratkou NLC, jsou ve dne prakticky neviditelná a spatřit je můžeme až v momentě, kdy je nasvěcuje Slunce nacházející se již pod obzorem. Už nyní jsou hlášena pozorování ze Skandinávie a severopolských zeměpisných šířek. Možnost spatřit NLC z Česka se zvyšuje s příchodem letního slunovratu, kdy se stříbřité závoje nesmírně fotogenických vláknitých mraků vysoko v mezosféře roztáhnou až k nám. Takže mějte oči otevřené a hlavně nezapomeňte mít po ruce foťák!

Vyhlížejte online...

Aktuální pohledy k severozápadnímu až severovýchodnímu obzoru a radarová data. Pro aktualizaci snímků klikněte na klávesu F5 (více snímků z různých míst po ČR v dané síti kamer najdete po kliku na odkaz pod každým ze snímků).

Kamery KBORN, severní Německo Kamery Humlnet, Krkonoše
Kamery ČHMÚ, Lysá hora - pohled na SZ obzor MST Radar v Aberystwythu (Velká Británie);
výskyt mezosférické oblačnosti na souřadnicích 52,4° sev. š. a 4,0° záp. d.
Aktuální snímky z některých online webových kamer mířících směrem k severu nebo severozápadu a radarové měření oblačnosti v mezosféře. V odkazech pod snímky jsou pak rozcestníky na další webové kamery. Noční oblaka viditelná na těchto kamerách budou za jasného počasí viditelná odkudkoliv s odkrytým severozápadním-severovýchodmím obzorem. Kamera z Německa vlevo nahoře snímá z 54° severní šířky, kde se NLC drží nad obzorem i po celou noc. Pokud třeba o půlnoci na této kameře uvidíte výrazná NLC, je téměř jisté, že po 2. hodině ranní budou viditelná i od nás (v období června a první poloviny července). Další online kamery a výstupy z měření najdete na stránkách o Optický úkazech v atmosféře - ukazy.astro.cz. Tam si můžete rovněž zajistit odběr alertů k právě viditelným NLC (i dalším vzácným jevům na obloze).

Co jsou noční oblaka?

Noční svítící oblaka, lidově rovněž stříbřitá oblaka, nejsou obvyklou atmosférickou oblačností. Vznikají v mezosféře ve výšce okolo 85 km nad zemí, tedy asi osmkrát výše než nejvyšší patra běžné oblačnosti. Jde o ledové krystalky vody i dalších molekul, které se do této výšky dostávají ze spodních vrstev atmosféry nebo jsou rozkládány slunečním zářením přímo v mezosféře. V této vrstvě zemské atmosféry panují v průběhu roku velmi odlišné podmínky; paradoxně nejklidnější období v mezosféře nastává při dosažení nejnižších teplot, okolo -130° C. A v té době můžeme očekávat výskyt nočních oblak. Na severní polokouli je to vždy v období kolem letního slunovratu - zejména v červnu a první polovině července - nedaleko nad severním polárním kruhem, v době zimního slunovratu pro změnu nad jižním pólem.

Noční oblaka jsou velmi řídká a na denní obloze je proto za slunečního svitu nespatříme. Slunce nám je umožňuje zahlédnout jen v době, kdy je samo již či ještě pod horizontem a oblaka nasvěcuje za soumraku či rozbřesku nad severozápadním, severním a severovýchodním obzorem. Obvykle v době, kdy se nachází mezi 6° - 16° pod obzorem, což v červnových nocích znamená pozdě večer mezi cca 22:30 - 23:50 letního času, časně ráno pak mezi 2:00 - 3:40. Obvykle se nad český obzor nedostanou výš než do jedné třetiny výšky mezi obzorem a nadhlavníkem. Velmi vzácně se však vytvoří výjimečné podmínky pro jejich pozorování takřka po celé obloze, jako například 15. června 2012. Fantastický úkaz si ale někteří z vás vybavujete i z roku 2014, konkrétně ze 4. července 2014, kdy se na obloze roztáhla jedna z nejkrásnějších nočních oblak za celou historii pozorování v Česku.

Zatím i mnoho nevysvětleného

Snímek severního pólu s výskytem NLC z 21. května 2015. Autor: Družice AIM.
Snímek severního pólu s výskytem NLC z 21. května 2015.
Autor: Družice AIM.
Stále se balancuje nad mírou estetického zážitku vůči možné nepříjemné příčině jejich vzniku. První pozorování tohoto jevu, mezinárodně zkracovaného jako NLC (z angl. NoctiLucent Clouds), pochází z 19. století. Právě tehdy vrcholila silná vlna průmyslové revoluce, s čímž souvisí i produkce nežádoucích plynů a zvýšená koncentrace prachových částic. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého přináší více tepla a více vodních par, které stoupají do mezosféry. Naopak tento fenomén patrně vede k ochlazování samotné mezosféry. Pochopitelně se tak vedou debaty i o tom, do jaké míry má souvislost s globálním oteplováním. Další velký vliv na výskyt NLC má ovšem i sluneční aktivita. Ukazuje se, že v době minima sluneční aktivity je výskyt NLC mnohem vyšší (nízká aktivita přispívá k nižší teplotě polární mezopauzy).

V současnosti je to již 8 let, co noční oblaka nepřetržitě sleduje specializovaná družice se zkratkou AIM (The Aeronomy of Ice in the Mesosphere). Ta vystartovala na zemskou oběžnou dráhu v dubnu 2007 a od té doby poskytuje podrobné informace o rozsahu mezosférické oblačnosti či velikosti částic, které ji tvoří. Na palubě má několik přístrojů, s nimiž mimo jiné zkoumá skladbu plynných složek zemské atmosféry, které stojí za vznikem nočních oblak. Rovněž poskytuje online každý den rozložení nočních oblak nad oběma póly. Aktuální snímek ze severní polokoule najdete na adrese spaceweather.com/DAISY_PICS/current_daisy.png.

Za vším hledej prach... nejen pozemský

Záznam bolidu z Perseid a vývoje jeho stopy byl dílem štěstěny i připravenosti Autor: Petr Horálek
Záznam bolidu z Perseid a vývoje jeho stopy byl dílem štěstěny i připravenosti
Autor: Petr Horálek
Je známo, že ledové krystalky se v mezosféře nabalují na malá jadérka prachu a čím více se takového materiálu v této výšce nad Zemí nachází, tím silnější a rozsáhlejší vrstva nočních oblak vzniká. Stříbřitá oblaka se proto rovněž hojně vyskytují po startech raket. Ale ukazuje se, že i při silnější sopečné aktivitě se vyskytují noční oblaka častěji, neboť nejjemnější sopečný prach může vystoupat vertikálními proudy až k mezosféře. To krásně předvedl rok 2009. Tehdy se „setkaly“ hned tři sopečné erupce za necelý rok (Kasatochi v srpnu 2008, Mt. Redoubt v březnu 2009 a Saryčev v červnu 2009) a sezóna NLC byla neobvykle bohatá. Výrazné jevy byly pozorovány takřka každý druhý den. Ovšem, aby toho nebylo málo, právě toho roku byla bouřlivá sluneční aktivita ve svém hlubokém spánku.

Pochopitelně zdrojem prachových částic nejsou jen lidské, resp. pozemské aktivity, ale i „smetí“ z vesmíru. Tím jsou myšleny zejména meteorické roje, které přicházejí jednak jako materiál z ledoprachových kometárních jader, tak i jako odpad z kosmických výprav či zaniklých umělých družic. Kosmický prach sice v drtivé většíně shoří v atmosféře, ale i tak po něm zůstává mikroskopický popel, na nějž se v příhodných podmínkách led nabaluje.

A jak či kdy noční oblaka vyhlížet?

Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno. Autor: Martin Gembec
Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno.
Autor: Martin Gembec
Najděte si večer (po 22. hodině) či časně ráno (po 2. hodině) místo s odkrytým severozápadním, severním a severovýchodním obzorem. Noční oblaka se prozradí tak, že začínají „svítit“ do běla, zatímco běžná oblačnost na obloze tmavne či chytá naoranžovělý nebo nažloutlý nádech od světel z aglomerací pod nimi. Večer pomalu „klesají“, jak se Slunce ocitá níž a níž pod obzorem. Ráno naopak „rostou“ z nenápadného rozložení nad obzorem a v průběhu další hodiny občas dosáhnou neobvykle výrazných struktur, dokud nezmizí v silné záři rozbřesku. Nejvíce připomínají jemná závojovitá (cirrovitá) oblaka, ale při pohledu malým dalekohledem jsou mnohem jemnější a vláknitější než běžné cirry. Prozradí je též nezvykle světlá, bílo-modrá až stříbřitá barva. Vysoko v severních horách (např. v Krkonoších), odkud je výhled velmi daleko do Polska, je lze sledovat ve výšce několika málo stupňů nad obzorem i v průběhu celé noci. Běžně se maximální výška NLC v České republice dostává k 35° nad obzorem. Na bezoblačné obloze se mohou rozkládat v rádiusu i více jak 60°.

Abyste nemuseli nutně postávat venku třeba i celou noc, využijte výstupů online kamer v úvodu článku. Díky rozsáhlé síti webových kamer lze vyhlížet noční oblaka z pohodlí vašeho domova na obrazovce monitoru. Jak vidno na fantastických stránkách o Optických jevech v atmosféře, například webové kamery Humlnet či kamery ČHMÚ zabírají hned z několika míst severozápadní až severovýchodní obzor. Pokud se na kamerách v inkriminovaném čase ve správných místech začnou jevit na obloze struktury nočních oblak, vyběhněte ven a vychutnejte si jev hned vzápětí i na vlastní oči!

Úkaz si každopádně vyfotografujte!

Pokud máte aparát s možností delší expozice, upevněte jej při úkazu na stativ a snímejte. Při pokročilém soumraku stačí střední citlivost (okolo 400 ISO) a pouze několikasekundové expozice. V teplých barvách soumraku či rozbřesku, za letních bouřek v krásné jarní či letní přírodě nebo nad městy jsou noční oblaka tím nejfotogeničtějším, co může příroda v následujících týdnech nabídnout. Ostatně nejlepší bude, když si prohlédnete jednu ze starších galerií na Astro.cz, např. z roku 2014 nebo 2013. Své snímky letošních nočních oblak nám zasílejte přes formulář. Sejde-li se více snímků, vytvoříme již tradičně galerii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Ukazy.astro.cz - Noční svítící oblaka
[2] Online kamery pro vyhlížení NLC
[3] Česká fotogalerie NLC z roku 2015
[4] Česká fotogalerie NLC z roku 2014
[5] Česká fotogalerie NLC z roku 2013
[6] Česká fotogalerie NLC z roku 2012
[7] Článek o NLC z roku 2013
[8] Pozorování velmi výrazných NLC v roce 2012
[9] Pozorování velmi výrazných NLC v roce 2011
[10] Celosvětová galerie aktuálních pozorování na Spaceweather.com



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Noční svítící oblaka, NLC


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »