Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili nejvzdálenější hvězdy náležící k Mléčné dráze
Jan Herzig Vytisknout článek

Astronomové objevili nejvzdálenější hvězdy náležící k Mléčné dráze

Ilustrace představující strukturu Mléčné dráhy, velikost a tvar jejího hala
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)

Více než dvě stovky nových hvězd objevili vědci ve vnějším galaktickém halu Mléčné dráhy. Nejvzdálenější z nich se nachází až jeden milion světelných let daleko od Země, tedy skoro v polovině vzdálenosti ke galaxii v Andromedě. Jedná se o proměnné hvězdy typu RR Lyrae.

Proměnné hvězdy klasifikované jako RR Lyrae mění svoji jasnost pravidelně v krátkých intervalech, v řádu desítek hodin. To je způsobeno takzvaným kappa mechanismem, kdy se průhlednost ionizovaného hélia hvězdné atmosféry mění v závislosti na teplotě, což v důsledku způsobí i změnu jasnosti. Teplota se pak mění kvůli rozpínání a smršťování jejich povrchových vrstev. V důsledku toho se jasnost mění o desetiny až jednotky magnitud.

Jsou podobné cefeidám a podobně jako u nich můžeme na základě periody pulzace odvodit jejich absolutní magnitudu, tj. hvězdnou velikost, jakou by tato hvězda měla ve vzdálenosti 10 parseků od nás. Z rozdílu absolutní a pozorované hvězdné velikosti pak již můžeme jednoduše vypočítat vzdálenost hvězdy.

Hvězdy RR Lyrae jsou velmi staré a nejčastěji je můžeme nalézt v kulových hvězdokupách. Pozorování těchto hvězd ve vnějším halu Galaxie nám tak pomáhá lépe určit jeho vzdálenost a tím i definovat hranice Mléčné dráhy jako takové.

Galaxii totiž zdaleka netvoří jen galaktický disk, který je asi 4 000 světelných let silný a v průměru má 100 000 světelných let. Ten je obklopen mnohem větším halem, které nejspíše sahá ve všech směrech až do vzdálenosti výše zmíněného milionu světelných let od středu Galaxie, což je asi 300 kiloparseků (jeden kiloparsek představuje 3 260 světelných let). Nachází  se v něm přitom ty úplně nejstarší hvězdy, které známe.

Pozorování těchto hvězd je velmi hodnotné právě proto, že se jedná o jedinou možnost, jak určit hranice Galaxie. Dříve jsme přitom vůbec netušili, že by vnější halo a tím i hranice Mléčné dráhy mohly ležet takto daleko. Halo temné hmoty by pak mohlo být dokonce ještě dvakrát rozsáhlejší. V této studii bylo konkrétně pozorováno 208 hvězd typu RR Lyrae, jejichž vzdálenosti byly určeny v rozmezí 20 a 300 kiloparseků.

Pohled na disk Mléčné dráhy z galaktického pólu a rovníku Autor: ESA
Pohled na disk Mléčné dráhy z galaktického pólu a rovníku
Autor: ESA
Velmi zajímavé je, že tyto vzdálené hvězdy byly nalezeny vlastně náhodou při pozorování úplně jiného objektu. Studie se totiž zakládá na datech, která byla původně získána v rámci programu Next Generation Virgo Cluster Survey (NGVS). Ten využívá Kanadsko-francouzský havajský dalekohled ke studiu vzdálených galaktických kup.

Když tento teleskop pozoroval galaxii M87, známou svou extrémně velkou supermasivní černou dírou, objevily se v popředí dlouho exponovaného snímku hvězdy, které právě náleží k naší Galaxii. Tento pozorovací program byl navíc natolik kvalitní a přesný, že byť se nejednalo o hlavní cíl pozorování, poskytl nám doposud nejpřesnější a nejspolehlivější data o takto vzdálených hvězdách RR Lyrae.

Jen astronomové vědí, jak obtížné je nalézt spolehlivé ukazatele takto velkých kosmických událostí. Tento velký vzorek vzdálených hvězd RR Lyrae je velmi užitečným nástrojem pro studium galaktického hala a testování našich současných modelů velikosti a hmotnosti naší Galaxie,“ řekl Yuting Feng, doktorandský student na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz, vedoucí této studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Galaktické halo, Galaxie Mléčná dráha, Vzdálenosti ve vesmíru, Proměnné hvězdy, RR Lyrae stars, Galaxie


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »